La leggenda del pianista sull'oceano
The Legend of the Pianist on the Ocean
Legenda o pianistovi
Režie:
Giuseppe TornatoreKamera:
Lajos KoltaiHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Tim Roth, Pruitt Taylor Vince, Mélanie Thierry, Bill Nunn, Peter Vaughan, Niall O'Brien, Gabriele Lavia, Alberto Vazquez, Clarence Williams III (více)Obsahy(1)
V jednom z prvních dnů nového století nalezl Danny Boodman, pomocník z kotelny, na palubě zámořské lodi Virginian, novorozeně chlapce a rozhodl se dítě skrýt v tajemných prostorách podpalubí. Posádka lodi malého vždy nazývala 1900. Chlapec rostl a již v první třídě v sobě objevil zázračný talent při hře na klavír. Dokázal hrát přirozeně procítěně, fascinoval všechny cestující. Kapitán se proto rozhodl ponechat chlapce na palubě lodi, aby bavil první třídu. O 30 let později se neúspěšný muzikant Max setkává v jednom zaprášeném hudebním obchodě se starou nahrávkou překrásného jazzového piana. Dozvídá se, že to hraje 1900 na palubě lodi Virginian a je rozhodnut stůj co stůj zjistit, jaký byl jeho další osud. Dozvídá se však, že loď Virginian je určena k demolici. Max, jat zvláštní předtuchou, spěchá do přístavu a na poslední chvíli demolici zabrání. Než dojde ke konečnému zničení lodi, chce Max ještě naposledy slyšet tu zázračnou hudbu a setkat se s legendou 1900... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (230)
Tornatoreho melancholická plavba přes Atlantik, na bouřlivých vlnách Morriconeho talentu je na první pohled dojemným příběhem výjimečného pianisty. Na pohled druhý ale nutí k zamyšlení, jaký životní příběh stojí za vyprávění a v jakých že to podmínkách se často velmi dobře daří upřímnosti a tvorbě. I přesto, že jde o pěkný zážitek co se režije a hereckých výkonů tyče, ústřední postavou tohoto snímku je pro mě jednoznačně Morricone. Bez jeho hudby by byl tento film poloviční. Zajímalo by mě, jak moc ovlivnilo Tornatoreho při výběru tohoto námětu vědomí, že bude moci spolupracovat právě s tímto hudebním gigantem. Jediné co bych filmu vytknul, je na můj vkus zbytečně dojemné finále. Přišlo mi, že se vyloženě nabízel optimističtější konec, který by sice pozměnil celkové vyznění filmu, ale mně osobně by přinesl větší požitek. / The Crisis - Ennio Morricone http://www.youtube.com/watch?v=LMDtYeKYhLQ ()
Podmanivá záležitost s nádhernou hudbou a fascinujícím Timem Rothem v hlavní roli. Jednotlivé obrazy a scény (jízda s pianem v bouři, souboj pianistů) jsou vypointované, přesně tak, jak odpovídá obsahu - jsou to historky, legendy a komu vadí, jestli jsou trošku přikrášlené (v tomhle je podobná třeba "Velká ryba" Tima Burtona)? Zůstává po nich nostalgická rozmazaná vzpomínka, pár tónu a matných obrysů jako když se malý 1900 díval poprvé zkrz skleněnou mozaiku do tanečního sálu.... ()
Napodruhé se mi film líbil o dost víc, a možná je to i tím, že jsem ho viděla prvně s dabingem, který mi, až na větu "řekl sis o to, pitomče", nepřišel moc povedený. Hudba úžasná, Roth to zahrál perfektně, a ačkoli mi k němu víc sedí drsnější role, coby podivín odvedl dobrou práci, možná až moc, protože mi přišlo, že mu Vince někdy prostě nestačil. Nejvíc mě bavila scéna s odbržděným klavírem, a pak taky samozřejmě soutěžení (včetně věty: "You smoke it. I don't know how."). Konec je podle mě zbytečně natažený a patetický, ovšem chvilka s imaginárním klavírem a následnou explozí to hodně zachránila. Ten monolog o "klávesách a městě", a pak to rádoby odlehčení "jak se budu křižovat s oběma rukama pravýma" mohli trochu zkrouhnout. Jinak ale příjemný film. ()
Chodíte do lidovky a potřebujete nějak nakopnout a inspirovat? Tenhle film ideální - DOKONALÝ JAZZOVÝ SOUBOJ! ()
Ať žije ČT2 :) Po dlouhé době to byl v televizi film, u kterého jsem zůstal do konce. A ač jazz opravdu není mým šálkem čaje, tady jsem ho mohl hltat po litrech. ()
Srovnám-li s Bariccovou předlohou, je filmová verze podstatně patetičtější, konvenčnější...a také mnohem nudnější. Přesto je to celkem sympatický mainstreamový film, dobří herci a hudba. ()
Cely zivot zil na lodi. Mel svuj svet ve kterem byl stastny. Vubec netouzil vstoupit na sous, nepatril tam. Jo, a mimochodem, vite kdo vynalezl jazz? ()
Dvojscénová záležitosť a pomerne veľný trapas. Absolútnu nefundovanosť vrámci žánru hudobná dráma má zachrániť Morriconeho hudba? Keď chcete vidieť dobrú tak sem - tento kúsok Woodyho Allena so Seanom Pennom. ()
Môj obľúbený Tim Roth je v tomto filme excelentný a okrem toho je to aj veľmi zaujímavý príbeh... ()
Pro nás suchozemce neuvěřitelný příběh o člověku, který nikdy neviděl oceán. Ze břehu. A přesto (nebo právě proto) je z něj úžasný pianista a sebejistý člověk. To až do té doby, než se rozhodne vystoupit z lodi a současně ze svého dosavadního života. Hudba je výborná, ale k dokonalosti chybí lepší závěr. ()
Ne úplně špatný film, ale ani žádná díra do světa. Místy značně přitažené za vlasy (odchování kojence v kotelně, hra na piano za bouřky, apod.). Jinak celkově (když opomenu hudbu, která "jakože jo", ale jenom dobrá hudba dobrý film neudělá) řeknu, že film s pár dobrými scénami a mimo to buď vata anebo cílené ždímání emocí z diváků. Škoda, že ze mě to jaksi nevyždímalo nic... ()
Kdyby nakonec navštívil ženu svých snů, dal bych čtyři. Takhle je to v mých očích pouhopouhý zbabělec. ()
Film stojí rozhodně na režisérovi, který nenechal ve filmu snad jedinou zbytečnou scénu nebo jen gesto. Taktéž výkony dvou hlavních představitelů byly vynikající, přestože je jejich hraní trochu divné. Ale představte si člověka, který se narodí na lodi a nikdy ji neopustí. To na něm přeci znát být musí. A to bych řekl, že zvládl Tim Roth dobře. P. T. Vince a jeho melancholický výraz se do role neúspěšného muzikanta, který vypráví romantický a trochu uslzený příběh, hodí nadmíru dobře. 4,5 hvězdičky ()
Dokonale nádherný sentimentální film, ve kterém dominuje a také táhne Tim Roth a hudba Ennia Morriconeho. Vrcholem filmu pro mě není souboj na piano, ale rozhovor v podpalubí o "volání moře" či ještě lepší scénou, kdy dochází k nahrávání skladby a Tim Roth začne hrát a v tom uvidí mladou dívku, tohle jsou pro mě nekrásnější věci, kterýma film oplývá. K tomu si připočítejme nadhérný konec těsně před odpálením lodi, který spočívá v rozhovoru mezi Timem Rothem a Pruitt Taylor Vincem. Pro romantické povahy je tenhle film povinnost, pro ostatní konzumní část populace jen patos s kvalitní scénou souboje na piáno. Já mám tenhle film rád, takže určitě nebudu patřit k té druhé části, kteří nikdy neocení krásu těchto věcí. 100% - nádhera. ()
Tim Roth svou roli zahrál velice dobře. Což o to. Ale příběh o člověku, který prožil celý svůj život na výletní lodi, aniž by vstoupil na pevninu, mi připadá hodně přitažený za vlasy. Takže nakonec z klavírního filmu zbyla psychologická úvaha o tom, jak na tom byl klavírní virtuoz duševně. Jeho strach z pevniny a jiného světa, než který do té doby znal, se dá určitě pochopit. Ale já jsem chtěl jiný příběh. Takže nejlepší scéna filmu byla ta, ve které proběhl klavírní souboj mezi ním a černým jazzmanem. Ta ale byla dechberoucí. ()
Slušně rozjíždějící příběh tak cca v půlce ustrne, ve 3/4 už padá dolů a pohřbí ho pro mě usmrkaný konec. ()
Nejlepší filmový souboj všech dob, který hravě strčí do kapsy meče ze Star Wars i pěsti Rockyho ()
Úžasný film, hrající na divákovy city. Moje city si získal okamžitě, jen jednu výtku mám, vzhledem k obsahu, je až moc dlouhý. ()
Překrásný film, vlastně jeden z nejkrásnějších jaký jsem kdy viděl, k tomu jeden z nejnádhernějších soundtracků, jaký jsem kdy slyšel a samotná postava Dannyho Boodmana T. D. Lemon Nineteen Hundred je prostě dokonalá. Nevím co k tomu říct jiného, snad jen ... scéna s odbržděným klavírem by zasloužila šestou hvězdu. ()
Poslední dobou mám štěstí na originální příběhy spojené s hudbou a šílenstvím zároveň. Tento má v sobě navíc několik malých story, které by mohly být sami o sobě. Klavírní souboj je ovšem nepřekonatelný! ()