Devil

Poněkud omšelou příběhovou kostru s předvítalným koncem bohatě oprašuje a leští do nevídané záře skvělá del Torova režie a (vzhledem k žánru) překvapivě poutavé a dobře zahrané postavy. Navíc, i když samotnému příběhu trocha originality libí, o způsobu, jakým je podán (režijně i scénáristicky) to říct nelze - del Toro je prostě svůj. A to se cení. (28.10.2007)

Spíš než o zlu ze záhrobí je tohle o zlu lidí. V podstatě i přes použití hororových prvků tu nejde o horor, ale o drama lidských povah a alespoň malou spravedlnost. Ze světa válečných sirotků, hamižných lidí a nevybuchlých bomb jde rozhodně větší strach, než z nějakých duchů. S hodnocením jsem trochu na rozpacích, protože na jednu stranu film velmi dobře vykresluje prostředí, do kterého je zasazen (a kterých nám příliš od 30. let 20. století neubylo), na druhou stranu samotný scénář mi přijde trochu nedodělaný nebo chudý na události. Nižší hodnocení je asi dáno tím, že jsem po Faunovu Labyrintu čekal více. Přesto v žádném případě nejde o špatný film a jeho shlédnutí doporučuju. (23.07.2008)

„Tvá postel. Dvanáctka.“ - „A proč je tu tolik prázdných postelí?“ - „Některé z dětí utíkají, ale to ti neradím. Do vesnice je to den cesty. V noci je hrozná zima a ve dne...Klíče od tvé skříně. Rozuměl jsi dobře, Carlosi? Tady nejsou mříže. Tohle není vězení.“ Po filmu Faunův labyrint, kdy se nám s tvůrcem tak docela nepodařilo najít společnou řeč, jsem na něho na dlouho zanevřel. Ďáblova páteř měla být restartem. Nutno uznat, že vcelku povedeným. Stejně jako ve výše zmíněném snímku, tak se i zde Guillermo del Toro otírá o španělskou občanskou válku, ve které sice většina postav není přímými účastníky, divák ji přesto vnímá na pozadí. Film sází na líčení děje částečně dětskou optikou, hlavní slovo má atmosféra. Navzdory duchařské tématice se nejedná o horor jako takový, ačkoliv jisté prvky tu jsou (po „fyzické“ stránce to občas hapruje, ale krom scény otevření dveří jsem s ní neměl větší problém). Atmosféra je tu spíš zneklidňující než přímo děsivá. Některé věci pak dostanou pravý smysl až později. A nechybí i trocha toho napětí. Dávám slabší 4*. (11.08.2023)

„Čo je to vlastne duch? Strašná udalosť, odsúdená na večné opakovanie? Možno len okamih bolesti. Niečo mŕtve, čo sa kde-tu zdá ešte ako živé. Pocit, ktorý sa zastavil v čase. Rozmazaná fotka.“ Bola by chyba, aby vás hnusný obal DVD/VHS a trápny distribučný preklad DEVIL odradil od pozretia jedného z najlepších filmov Guillerma del Tora. Strhujúci, silný, intenzívny, mrazivý, nezabudnuteľný a zvláštny zážitok. Kombinuje plnokrvný horor s plnohodnotnou drámou. Vynikajúca retro európska atmosféra, neobyčajné vizuálne stvárnenie, originálne nápady (embryá v rume, nevybuchnutá bomba na dvore), špičkoví herci, chladné noci. Kus filmárčiny. Nebyť DEVILA, ťažko by o niekoľko rokov neskôr del Toro exceloval FAUNOVÝM LABYRINTOM, ktorý trhá srdce predsa len troška viac (sám del Toro ho dokonca označuje za svojím spôsobom voľné pokračovanie DEVILA, no nie som si istý, ako to myslí). (01.11.2004)

Těžko to brát jako čistě hororový film, když je to především drama, které je hororovým prvkem jen lehce dokořeněno. Větší hrůzu tu tedy logicky nahánějí někteří lidé, kteří jsou větší bestie než nemrtvá strašidla. Film s působivou atmosférou má mnohé společné filmy s pozdějším del Torovým majstrštykem Faunův labyrint. Osobně těmhle jeho španělským filmům dávám přednost i před Bladem či Hellboyem. (24.05.2011)