Sousto pro satana

Film, který radikálně změní váš vztah k mouchám, Fliegen ficken! Naprosto dokonalý perverzní nářez nekompromisně dekonstruující mýtus titánského revolučního básníka (neodolatelně odporný Kurt Raab) navzdory krutě nespoutanému humoru zachovává charakteristickou Fassbinderovu poetiku a existenciální hloubku. Doporučeno zejména lidem, kteří si myslí, že Němci nemají smysl pro humor. (21.11.2022)

„Tohle umění musí mít zvláštní podání. To nemůže člověk vnímat jen tak v tramvaji nebo na záchodě.“ Tak nevím jak pro satana, ale pro diváka může být tahle Fassbinderova bizardní, úchylná až zvrácená komedie opravdu velmi netradičním soustem v podobě zcela nekonvenčního filmu. Některé momenty a prvky z tohoto filmu (jako třeba postava bráchy s fanatickou úchylkou v mouchách) se mi asi ještě dlouho budou vybavovat. Několikrát mě vylekalo či vyvedlo z míry, kam až je schopen vždycky odvážně výstřední režisér Fassbinder zajít (a úpřimně, tolik odhalených penisů v jedném filmu jsem vidět fakt nemusel). Ale když jsem se během prvních 10ti minut přenesl přes značný odpor, náhle jsem zjistil, jak se skvěle bavím a užívám si mimo jiné originální stylizaci takřka všech hereckých výkonů. Záměrně přepjaté herecké kreace zde skvěle fungovaly, ale pro mě osobně jen do té doby, pokud se film nebral vážně a plaval na vlnách komedie. Když se zhruba po hodině mění atmosféra na drama, ten film se zatouží stát něčím velkým a inspirován hlavní postavou nasazuje sám duši falešného intelektuála. Originalita se pro mě spíše vyčerpávala, zachování stejné stylizace hereckých výkonů už se do dramatického hávu tolik nehodilo a dlouhá stopáž občas byla pro mě občas ubíjející. Za originální tečku na závěr s návratem do absurdna za doprovodu slavného Vejvodova šlágru nakonec ale zaokruhluji směrem nahoru ke 4. hvězdičce. I s tím dojmem, že takhle nekonvenční (a na mě z větší části i účinnou) komedii nevidím každý den nebo i týden, a až se mi film v hlavě více uleží, dost možná budu mít časem chuť na opakovanou projekci. [70%] (03.06.2021)

Aby si byl člověk alespoň trochu jistý, co je to film, pak si musí (občas, ne však příliš často) pustit nějakého Fassbindera. A tato satanská pečínka se servíruje s takovou mnohovrstevnatostí (zřejmě se jedná o sendvič) a v tak strhujícím tempu (asi je to hamburgr), až přechází zrak i sluch. Náboženství, fašismus, mesiáštví, solipsismus, sexualita, l’art pour l’art atd. atd. se tu pojednává nečekaně zábavnou, až komickou formou. Blíže to rozebírat však nemá cenu. Cenu má pár veršů Stefana George, třeba: "Da dein gewitter o donnrer die wolken zerreisse: / Dein sturmwind unheil weht und die vesten erschüttert / Ist da nicht nach klängen zu suchen ein frevles bemühn? (Nechť tvé hromy a blesky mraky roztrhnou / Tvá bouře nese pohromu a zdrtí pevnosti / Není hledání zvuků pouhou svévolí?)"... A asi o tohle nejspíš šlo. (23.07.2015)

Nejlepší a nejsilnější Fassbinder, kterého jsem zatím viděl (a to se v díle tohoto režiséra už docela vyznám). Strhující snímek o smrtelném egocentrismu a zničující krizi mezilidských vztahů. V obalu komedie, což funguje překvapivě dobře. Ze začátku jsem se docela zasmál, stále více jsem se za to ale styděl, a nakonec jsem se už skoro jen styděl - i když film je vybaven dvěma pointami. Jednou klasickou a jednou absurdně komediální, která je podbarvena Vejvodovou Škodou lásky - asi nejnečekanější použití téhle klasiky ve filmu. Film je to hodně nemilosrdný, dost provokativní a občas i poněkud nechutný (na "otevřené" homosexuální scény ještě nejsem zvyklý.) (09.09.2005)