Kytice

Odmyslím-li si Erbena, tak zvláště v kontextu české tvorby se na to nekouká zle. Fatální je ovšem podle mě právě ono důsledné spojení obrazu a hereckých výkonů s odříkávání Erbenových veršů. Pokud, voice-over by byl daleko vhodnější, ale ze všeho nejlepší by podle mě bylo převedení básní do filmové prózy. Látka by získala větší odstup, a daleko větší prostor by tak dostal nejen sám režisér s herci, ale především sám divák. Jinak tohle spojení zákonitě nemůže fungovat a uvidíme, jak si s ním Brabec napodruhé poradí v "Máji". (09.04.2007)

Kytice je jistým způsobem neokopírovatelný film. Spekulovat o tom, zda se F. A. Brabcovi povedlo převést na plátno sedm vybraných balad či ne je dle mého názoru naprosto nesmyslné. Přístup k látce, tedy samotné knize kterou K. J. Erben napsal, se u každého člověka různí. Záleží totiž na úhlu pohledu. A právě v tom je knižní předloha ojedinělá. Záleží tedy na samotném výkladu každé básně, na fantazii člověka, který ji čte. Brabcova vize příběhů je prostě taková, jakou nám ji ve svém snímku předkládá. Teď je teprve místo na nějakou polemiku. Myslím si, že tato interpretace klasického literárního díla Kytice je velice dobrá. Skvěle vybrané lokace, slušné herecké výkony a malebný Jiráskův doprovod jsou jasným důkazem, že i stará kniha nenáviděná velikým množstvím studentů, může sloužit jako předloha kvalitnímu filmu. Samozřejmě je ve filmu menší množství chybiček, které bychom mohli označit za zbytečné (a pro mě nepochopitelné), ale ty koneckonců nejsou nijak rušivými elementy. (29.05.2006)

Nemohu jinak, než film rozkouskovat podle jednotlivých básní a hodnotit každou zvlášť. Úroveň je totiž neobyčejně rozkolísaná a nevyrovnaná. Ze začátku jsem byl rozhodnut tuto adaptaci klasiky vyzdvihnout, pak jsem zuřivě nadával a tak to běželo jako sinusoida znovu, od příjemného překvapení k naprostému rozladění. Tedy hodnocení: 1. Kytice 4 hvězdičky, 2. Vodník 3 hvězdičky (příliš lidský a postmoderně relativistický) 3. Svatební košile 5 hvězdiček (bezchybné, jednoznačně nejlepší příběh, měli by ho dávat jako krátkometrážní, aby to ten zbytek nekazil) 4. Polednice 3 hv. (nevýrazné) 5. Zlatý kolovrat 2 hvězdičky (absolutně nejhorší, nesmyslná oranžová barevnost) 6. Dceřina kleba 4 hvězdičky (nebylo celkem co zkazit) 7. Štědrý večer 2 hvězdičky (bába Zázvorková tam neměla co dělat). Dohromady průměr 3, 3 hvězdičky. Není to úplný propadák, jak tvrdí někteří kritici, ale s náznakem několika naprosto skvělých výtvarných obrazů a dramatických sekvencí to mohlo být celkově mnohem lepší. Závěr: zajímavé Brabcovo dílo, které stojí za pozornost, i když má řadu nedostatků... (05.07.2009)

Těšil jsem se strašně moc až shlédnu tyhle zfilmované balady z Erbenovy Kytice. Těšil jsem se zřejmě až moc neboť mé očekávání bylo obrovské a proto jsem ve výsledku spíše zklamán. Některé balady obvzláště Vodník a Polednice jsou povedené, ale takový Štědrý večer či Dceřina kletba jsou opravdu hodně nepovedené. Za pochvalu určitě stojí Brabcova kamera oceněná Českým lvem a také hudba, která dostala stejné ocenění. Z herců mě zaujal hlavně Bolek Polívka coby Polednice a Aňa Geislerová. Ve výsledku mi to vychází na průměrné tři hvězdičky. Jsem moc zvědavý jak se F. A. Brabec vyřádí na Máchově Máji, který má už za pár měsíců premiéru..... (29.04.2008)

F. A. Brabec navštěvoval stejnej gympl jako já, ale v hodinách literatury asi nedával moc pozor. Kytice je jedno z mála básnických děl, které jsem přečetl (dokonce několikrát), a obrazy v mojí mysli ani na deset mil nepřipomínaly to, čeho jsem byl svědkem. Jednotlivé záběry sice vypadají dobře, některé dokonce krásně, ale smysl pro dramatičnost příběhu, atmosféru, gradaci, se ztratil někde mezi stránkami a režisérovým mozkem. Např. Vodník má naprosto zprzněnej konec, to není interpretace, ale naprosté popření celého vyznění básně. Svatební košile zase nepřipomínají temný horor s postupným odhalováním nebezpečí, Roden se od začátku houpe na laně s tak bledým obličejem a tak nemožnou intonací, že by neoklamal ani Mařku z Veselokravic. Pán co jede z lesa sám a sám pro změnu vypadá spíš jako loupežník. Nemluvě o Polednici Polívkové, jejíž "dej sem dítě" mi přivodilo málem smrt uřehtáním se. Tohle zkrátka není ten Erben, který klade otázky viny a trestu, který jednou větou nechá dopadnout strašnou skutečnost na čtenáře. Tohle jsou roztahané obrázky bez vnitřního náboje, kde herci přehrávají o sto šest. (10.09.2008)