Bílé peklo

Je to opravdu možné? Chvíli jsem se jen díval, zda je to možné nebo to je čistě výplod scenáristické mysli, protože výkon Clemense Forella bych zapsal do Guinessovy knihy rekordů. Film, s výbornou výpravou a drsným vzhledem je podtržen v závěru při setkání nad jezerem, který je výborně natočený a vymyšlený, aby dokázal uzavřít celý film, čehož nebylo využitu naplno (nechci spoilerovat, ale úplný konec to není a trochu zbytečné kýčovitosti a naivity na závěr neuškodí). Jeden z mála kvalitních německých filmů o válce, kterou způsobili. (15.08.2008)

Mohl to být výborný film. Má silný námět - podle skutečné události. Kamenem úrazu se ale stala jeho délka. Buď měli tvůrci natočit raději seriál, protože zajímavého materiálu by se našlo jistě dost, nebo měli film minimálně o půl hodinku zkrátit. Začátek má spád, poutavou výpravu, slušnou hudbu, vcelku dobré herecké výkony. Bohužel po útěku z pracovního tábora začíná být film místy až nezajímavý. Pasáže „Divoká řeka“ a hlavně „Tanec s vlky“, které jsem si sám nazval podle filmů, které mi připomínaly, jsou nejen nudné, ale působí dost vykonstruovaně. Navíc mi u hlavního „záporáka“ chyběla motivace. Ale nic se nemění na tom, že první hodina filmu je téměř výborná. Škoda toho zbytku. (11.03.2004)

Neuvěřitelný snímek, neuvěřitelný příběh, že se to opravdu stalo, že mohl někdo ujít a vydržet kalvárii po ruské Sibiři těch 14.ooo km pěšky domů do Německa !! Ano, Rusové byli na německé zajatce krutí. Věděli proč. Msta byla strašná, za příkoří, které jim německý vetřelec způsobil. Bohužel, odnesli to i slušní vojáci, kteří se (třeba) ničeho nelidského nedopustili. Jenže je to vždycky tak, když se kácí les, lítají třísky. Vynikající film, mám ho na DVD a už jsem ho viděla 3x. Stále nacházím něco nového, co mi předtím uniklo a stále mi tečou slzy, protože si (asi) dovedu představit tu hrůzu, kterou německý inženýr prodělal, než se dostal domů. (20.09.2007)

Jde poutník cestou necestou, jde odtamtud až tam a nikdo neví odkud a nikdo neví kam/ Cestou světem i duší svou déšť ho provází, ani neví, co hledá a přesto nachází/ On poznal jak chutná krev, jak chutná zklamání/ Za rytmu bubnů v hlavě rudou barvu poznání/ On poznal jak chutná bolest a jak chutná zlost/ Prožil si svý peklo, no a pak si řekl dost - já nebudu zlej/ O všechny věci přišel, které pro něj měly cenu/ Vedl válku proti sobě - válku proti všemu/ V tom, co bylo jeho světem stal se z něj jen host, říkal si, když oheň trávil i poslední most/ Na prohru má moc málo a na pomstu zas moc sil/ Co opravdu bolí v sobě hluboko ukryl/ Jenom víru nezatratil ani na chvíli, že to, co ho nezabije, to ho posílí/ A nebude zlej... (04.06.2011)

Mám moc rád vězeňské filmy s útěky. Tady bylo všeho dost. Film začíná rychlým skokem z odvodu do války a loučení se s rodinou do transportu německých válečných zajatců na Sibiř v nelidských podmínkách, kde vojácí umrzají v hladu a žízni. Celá válka je naprosto ignorována, což si myslím, že by za nějakou tu půlhodinku navíc ještě stálo. V pracovním táboře se odehrává přesně to, co známe ze všech ostatních válečně-zajateckých filmů, akorát s tím rozdílem, že Němci jsou tentokrát na druhé straně. Pak ale přijde Forellův útěk a film dostává naprosto jiný a neuvěřitelně zajímavý nádech. Forell na svém putování prožívá spoustu různých, většinou útrpných situací a setkání a film je v této své části naprosto fascinující. Při setkání e Eskymáky sice přímo do očí bije kopií Motýlka a jeho setkání s indiány, ale to vůbec nevadí, já v tu chvíli film přímo hltal. A konec? Akorát, nevím co se vám tu na něm nelíbilo. Dle mě to bylo zakončené výborně. Je to velice dlouhý film, ale nenudil jsem se opravdu ani chvilku a přišlo mi, že to skončilo nějak rychle Klidně by to mohlo být ještě o takovou půlhodinku delší. Německá kinematografie občas vyplivne skutečnou lahůdku! (07.06.2006)