Reklama

Reklama

Poslední metro

  • Francie Le Dernier métro (více)
Trailer

Obsahy(1)

Gérard Depardieu, Catherine Deneuveová a malé pařížské divadlo za okupace... Po okupaci Paříže v roce 1940 je Lucas Steiner, majitel divadla Montmartre, nucen se kvůli svému židovskému původu skrývat. Všichni jsou přesvědčeni, že uprchl do svobodné zóny, ale skrývá se ve sklepě divadla. Vedení divadla se ujme jeho žena Marion, která zkouší novou hru podle manželových poznámek. Hra má název Ztracená a Marion v hlavní roli sekunduje nenapravitelný sukničkář Bernard Granger, který přišel z jiného divadla. V kritickém období se divadlo více než kdy jindy stává obrazem života: každý něco předstírá, hraje svou roli a nikdo nemůže nikomu věřit. Scénář je schválen úřadem propagandy a začíná kolo zkoušek. Lucas poslouchá ze sklepa herce a připravuje pro Marion režijní poznámky. Ta se mezitím snaží získat kontakty na převaděče, aby se Lucas dostal přes demarkační linii do svobodné zóny a poté do Španělska. Divadlo navštěvuje divadelní kritik Daxiat, který kolaboruje s nacisty, ale on divadlu nepomůže. Vše se komplikuje, když Němci ovládnou Svobodnou zónu. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (91)

novoten 

všechny recenze uživatele

Přestože Truffaut překvapuje jemnými zvraty i perfektním závěrem a dělá z Catherine Deneuve hereckou bohyni, je to právě oceňovaná divadelní vyprávěnka, která mě z režisérovy biografie příliš neoslovila. Možná za to může překvapení z nejednoznačné nálady a pocit, že si François s divákem občas hraje až moc a nebere se v klíčových okamžicích dostatečně vážně. Nenásilná satira tak podráží nohy příběhu a perfektní celkové uchopení pak vyzní trochu naprázdno. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

První setkání s Truffautem a nic moc. Příběh se odehrává v atraktivním prostředí, ale tak nějak mě nebavil. Zachraňovala to Catharine s Gérardem, ke kterým opět role nádherně sedly. Nicméně já si nemohl zvyknout na scény v divadle, které se pořád dokola, jakoby opakovaly, protože se točily stále kolem jedné hry. ()

Reklama

Boss321 

všechny recenze uživatele

Tak tomuhle říkám prvotřídní podívaná. Dokonalá atmosféra, hudba, herci, scénář a samozřejmě režie mistra. François Truffaut byl opravdu génius a mistr svého řemesla. Ze snímku vysloveně čiší, i když se odehrává v divadelním prostředí, jeho neuvěřitelné zapálení pro film. Obrovské škoda, že se dožil pouhých 52 let. Herecké výkony všech jsou skvělé, ale to co tu předvádí Catherine Deneuve a Gérard Depardieu se slovy popsat nedá, to se musí vidět......... ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Na dvě hodiny jsem se najednou octinul v době druhé světové války v jednom pařížském divadle, sledoval nedivadelní drama divadelných herců a neodvážil jsem se při tomhle vynikajícím představení ani zakašlat. Z hereckých výkonů Catherine Deneuve a Gérarda Depardieuho jsem byl tak odbouchlej , že by mě před rypákem ujelo i poslední metro. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Divadlo je jako hajzlík a hřbitov. Když musíš, tak musíš.“ Až přehnaně vybalancovaná tragikomedie, která není nikdy příliš komická, nikdy příliš tragická, zato věčně rozkročena mezi světem na jevišti a světem okolo. První by nemohl být bez druhého, mohl by být druhý bez prvního? Hledání odpovědi komplikuje zdejší postavení režiséra. Musí se stále skrývat, přitom symbolicky nemůže od „svého“ díla utéct. Příznačně je to opět (stále?) on, kdo v poslední, sjednocující scéně režíruje osudy dvou hlavních postav. Korunu prazvláštnímu milostnému trojúhelníku nasazuje Marioninu pomyslné přijetí obou svých milenců – toho spíše fiktivního i toho spíše reálného. Život jako jedno velké divadlo (umělost exteriérů je úmyslně zjevná), lidé jako herci (velká gesta také mimo jeviště). Koneckonců, vždycky hrajeme podle něčích pokynů. 80% Zajímavé komentáře: liborek_, sportovec ()

Galerie (74)

Zajímavosti (3)

  • Když Lucas mluví s Marion o hře, kterou viděl v Londýně, míní Plynové lampy Patricka Hamiltona, který byly také dvakrát zfilmovány. (Matty)
  • Film sklidil řadu ocenění. Krom nominace na Oscara a Zlatý globus vyhrál rovných deset Césarů. (Matty)

Reklama

Reklama