poster

Poslední metro

  • francouzský

    Le Dernier métro

  • slovenský

    Posledné metro

  • anglický

    Last Metro, The

Drama / Romantický / Válečný

Francie, 1980, 128 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Enšpígl
    ****

    Na dvě hodiny jsem se najednou octinul v době druhé světové války v jednom pařížském divadle, sledoval nedivadelní drama divadelných herců a neodvážil jsem se při tomhle vynikajícím představení ani zakašlat. Z hereckých výkonů Catherine Deneuve a Gérarda Depardieuho jsem byl tak odbouchlej , že by mě před rypákem ujelo i poslední metro.(1.1.2008)

  • genetique
    ****

    Dramatická romanca zachytená v období druhej svetovej vojny. Znie to zaujímavo, bolo to zaujímavé. Ale Truffautovi to nestačilo. Túto zápletku navyše šupol do prostredia parížskeho divadla, zmietaného vojnovými absurdnosťami. To predsa nemôže dopadnúť zle, hovoril som si. Na rad ale prišla zbytočne rozťahaná prvá časť a pomerne nepochopiteľne nehodiaco sa komický záver, z ktorého mám stále rozpačité dojmy. 75%.(19.2.2008)

  • kinej
    ****

    Truffautova režisérská taktovka zde dokonce zastiňuje i francouzské herecké velikány. Jeho divadelní epilog jen podtrhává jeho smysl pro experiment a hravost. Výborní nejsou jen Depardieu, či Deneuve, ale například i Bennent v roli režiséra Steinera, či krásně bezpáteřně ztvárněný cenzor. Deneuve dokonale zahrála ono rádoby nenápadné přehlížení Grangera. A Depardieu...škoda, že jej dnes těžko uvidíme v takové velké roli. Je to milý film, ale rozhodně to není taková bomba jako U konce s dechem. Chybí tomu více režisérovi nekompromisnosti(5.1.2009)

  • lamps
    ***

    Podobné názory tu padají často, ale film je příliš násilně rozkročen mezi několika světy a styly, mezi prostou divadelní hru a okolní svět plný nacistické hrozby a cenzury, mezi romantické drama a nevinnou situační komiku, přičemž krásně a komorně zobrazuje všechno, ale zároveň nic. Truffaut rozumí svému řemeslu jako málokdo, ale jen sled působivě inscenovaných, nasvícených i zahraných scének, jakkoli dohromady tvoří originální výpověď o jedné nešťastné době, k nezapomenutelnému filmovému zážitku zkrátka nestačí...(10.2.2016)

  • liborek_
    *****

    "V Paříži se po jedenácté večer nesmí vycházet. Nikdo si nemůže dovolit zmeškat poslední metro..." V září roku 1942 byla polovina Francie okupována Němci a Truffaut do této doby zasadil jeden ze svých posledních filmů. Poslední metro je krásná variace na jeho starší snímek Americká noc; filmovou kameru vyměnil za prkna, která znamenají svět, a režiséra Ferranda vystřídal skrývající se ředitel divadla, autor a režisér Steiner. V tomto filmu však prim hraje především jeho manželka Marion (Catherine Deneuve) a mladý herec Granger (Gerard Depardieu). Snímek je metaforou přirozeného lidského odporu vůči utlačiteli a především také zobrazením obrovské lásky k divadlu, kterou "obyčejný" člověk chápe jen s obtížemi. Přitom právě kultura hraje nezastupitelnou roli v posilňování jakési národní pospolitosti. Podobně jako ve filmu Jules a Jim i zde se rozvíjí poutavý příběh vztahu trojlístku lidí - dva muži, jedna žena - který se odehrává na pozadí válečného strádání a zoufalé bitvy o divadlo, jehož přežití závisí na úspěchu připravované hry. Jako vždy vynikající režie (mého nejoblíbenějšího) Francoise Truffauta a skvělý Depardieu a Deneuve...v součtu pět hvězdiček.(3.8.2006)

  • - Film sklidil řadu ocenění. Krom nominace na Oscara a Zlatý globus vyhrál rovných deset Césarů. (Matty)

  • - Valentin by rád natočil příběh o jeptiškách nazvaný Andělé milosrdenství, což je zjevná narážka na drama Roberta Bressona Andělé hříchu (1943). (Matty)

  • - Když Lucas mluví s Marion o hře, kterou viděl v Londýně, míní Plynové lampy Patricka Hamiltona, který byly také dvakrát zfilmovány. (Matty)