Poslední metro

Na dvě hodiny jsem se najednou octinul v době druhé světové války v jednom pařížském divadle, sledoval nedivadelní drama divadelných herců a neodvážil jsem se při tomhle vynikajícím představení ani zakašlat. Z hereckých výkonů Catherine Deneuve a Gérarda Depardieuho jsem byl tak odbouchlej , že by mě před rypákem ujelo i poslední metro. (01.01.2008)

Neviem sa zbaviť dojmu, že je tu zasadenie do konkrétnej doby na škodu... Aby som bol presnejší - vadí to príbehu, ktorý by som zhliadol radšej, než toľké balancovanie na hranici umenia pre umenie, ktoré, aby sa stalo dokonalým (a že to je dokonalosť sama!), nutne muselo voliť prostriedky, aké volilo, teda konkrétny priestor aj čas... Truffaut sa rád pohráva - divadlo predstiera život, v živote sa hrá divadlo a nakoniec už nie je jasné, kedy sa hrá a kedy žije. Žije ostatne len tak z polovice, tá druhá predstiera a koho viac baví ponáranie do príbehu než do formy, ten si to neužije (môj prípad). Naopak "inžinieri-architekti" majú vystarané o jeden z najsilnejších filmových zážitkov vôbec... Aj to treba vedieť (a vidieť nezaškodí). (18.07.2006)

Námět vynikající, herci skvělí ale scénář jakoby mírně zprasený. Některé dialogy mají být velice reálné ale sklouznou do přehrávání. Závěrečná rekapitulace je slepená z hoven jak hnízdo. Nejasná je úloha hlavního hrdiny při atentátu z gramofonem. Depardieu říká, jak kdyby šel na výběrové řízení do pojišťovny, "Už tady hrát nebudu, zapojím se do odboje", to je opravdu naivní. Podobné pocity jsem měl při sledování Nad Mraky od Wenderse. Z tohoto díla se dalo vytěžit daleko víc. (11.05.2008)

Poslední metro je komerčně nejúspěšnější a divácky nejoblíbenější Truffautův film, kde se sešla silná herecká sestava v čele s herecky vyzrálou a navýsost půvabnou Catherine Deneuve a Gérardem Depardieu, který tehdy byl plný energie, charismatický a dosud neokoukaný. Přes nesporné režijní mistrovství a zajímavé okupační téma ale nemůžu dát plný počet hvězdiček, protože některé motivy ve filmu mi jednoduše nesedly. Funkční je ta část, která ukazuje svět pařížského divadla, herců a ostatních divadelníků a zároveň milostný trojúhelník mezi hlavními postavami, kdy manžel ukrývající se před represí jen bezmocně sleduje vznikající milostný vztah mezi svou ženou a jejím hereckým partnerem. Nepříliš funkční je naopak širší zobrazení historické éry okupované Francie, kdy dvě stě policistů hledá hlavního hrdinu a nezjistí, že se ukrývá ve sklepě svého divadla. Gestapo poté, co získá stopy po přítomnosti Steinera v Paříži, se nechá obalamutit tím nejbanálnějším trikem v době, kdy popravy a deportace běžely jak na drátku a široká síť udavačů a aparát gestapa prováděly efektivní práci. Tohle zlehčení a zjednodušení tíživé doby by se dalo omluvit v komedii, nikoliv ve filmu tohoto žánru. Nejzajímavější jsou momenty, kdy divadelní představení na prknech divadla splývá s reálným životem filmových hrdinů. Hravý, profesionálně velmi dobře natočený film. Celkový dojem: 85 %. (26.12.2008)

Celkom som sa tešil na tento film, aj keď Truffaut mal u mňa premiéru, navyše sa tu objavili azda jedni z najvýraznejších francúzskych hereckých hviezd Catherine Deneuve a Gérard Depardieu. Aj napriek všemožným superlatívom som bol však vo výsledku mierne sklamaný. Snímka má svoj silný potenciál, avšak zdá sa, že niekedy ho nevyužíva naplno, o to viac v závere, ktorý som už len ledva dopozeral. Prvá polovica filmu sa my zdala byť viacej vydarená ako tá druhá, možno tým, že som od toho čakal nejaký výraznejší zvrat, ale ten sa nekonal. Posledné metro bolo ocenené doteraz najväčším počtom Cézarov - bolo ich 10 (film, réžia, herec-Depardieu, herečka-Deneuve, scenár, hudba, výprava, kamera, strih a zvuk), takže by sa malo aj jednať o najlepší francúzsky film, avšak mne osobne sa tento počet zdá byť trocha prehnaný, možno aj precenený. Možno ho inokedy viacej ocením. (19.02.2008)