Reportáž spod šibenice
Režie:
Jaroslav BalíkScénář:
Jaroslav BalíkKamera:
Václav HanušHudba:
Ivan ŘezáčHrají:
Ilja Racek, Libuše Švormová, Zdeněk Štěpánek, Rudolf Deyl ml., Václav Lohniský, Ota Sklenčka, Zdeněk Kutil, Lubor Tokoš, Svatopluk Matyáš, Rudolf Hrušínský (více)Obsahy(1)
Motáky Julia Fučíka z nacistického vězení se záhy staly posvátnou komunistickou biblí - a v tomto duchu vznikl i uctivý filmový přepis. Hlavní hrdina, optimistický i odhodlaný, se nechává žádnými prostředky zlomit, vystupuje jako zosobnění všech komunistických předností... Dnes víme, že vše bylo jinak... (oficiální text distributora)
Recenze (40)
Přestože tento snímek vznikl na začátku uvolněných 60. let, nese všechna negativa filmů z roků padesátých. Příliš schematické, černobílé, strnulé. Postava Julia Fučíka se stává chodícím pomníkem, který deklamuje slova ze své slavné Reportáže. Pokud reportáž chybí, je zde ideální komunista, který nikdy neuhne. Film se tak stává poměrně trapným a nudným. Herci v rámci jednoduchého scénáře neměli co hrát, protože karty byly jasně rozdané. Ty budeš hodný, ty budeš zlý. A ty budeš divák, co se nudí... škoda, ten příběh filmový potenciál má. A nikoli malý. ()
Pred krátkym časom som si prečítal dobrovoľne knihu a následne pozrel tento film. Miestami sú scény s roduvernými komunistami poriadne naivné, hlavne ak si súčasný človek všimne, ako dopadol ich "boj". Celkovo však má snímka myšlienku a disponuje aj istou kvalitou spracovania. R. Hrušínský ako gestapák podáva perfektný "záporácký" výkon. Na koniec si neodpustím ešte jednu poznámku: Ak by namiesto J. Fučíka bol tento film o nejakom "bojovníkovi za demokraciu", nezačalo by sa hodnotenie približovať niekde k 80% :-)? Myslím si, že by sa mali hodnotiť filmy ako také, a nie subjektívne dojmy z čohosi a kohosi. ()
Z literatury a čítanek známá pasáž o Prvním máji 1943 je skutečně poněkud schématická a dnešní mládeži se může zdát i úsměvná. Pro naši generaci však Julius Fučík zůstává největším národním hrdinou 20. století a symbolem boje proti fašismu i nadějí na lepší poválečnou budoucnost. Nový režim musel jeho tvář pochopitelně upravit, musel si najít novou národní hrdinku, možná, že se ne všechno odehrálo přesně tak, jak tvůrci filmu zaznamenali, ale to nevadí. To hlavní, odpor našeho lidu proti fašismu, jehož velkou tíhu nesli komunisté, přetrvává. Co dnes víme, pane distributore? Výborný výkon předvedli ani ne tak Ilja Racek, jako spíše Zdeněk Štěpánek a Rudolf Hrušínský. ()
´Julius Fučík patřil po roce 1948 k nejvýznamnějším ikonám komunistické ideologie. Představoval pro ni ideální typ tzv. nového člověka. Zejména jeho obraz nabízený mládeži plnil funkci závazného vzoru, jenž přímo vyzýval k následování. Oficiální kult vycházel především z textu Reportáže, psané na oprátce.´ A proto byla tato kniha ve školách vnucována jako povinná četba. Byl neustále oslavován jako ohromný hrdina na svém místě. Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Tento snímek přibližuje co v pankrácké věznici prožíval, jak trpěl. Z dnešního pohledu se jedná o čistě agitační snímek, který sice ukazuje syrovou tragédii doby, ale s politicky angažovanými úpravami. Po technické stránce jsou filmové postupy na tomto snímku zcela poplatné době vzniku. Atmosféra děje je však podivně ponurá. Chybí patřičná dramatičnost a hrůza tyranie nacizmu. Tvůrci se zaměřili pouze na Fučíka jako trpící osobnost a na kvalitu filmu nějak opomněli. Těžko říci jak ve své době, ale dnes celý film velmi trpí svou nudností. Je zkrátka ničím nezajímavý, takže jeho uložení v archívu, kde jen na něj padá prach, zřejmě nikomu nevadí. ()
Na to se prostě nedalo dívat strašná blbost :) ()
Ten film je zrůdnost.Na druhou stranu je škoda, že komunisté nebyli postaveni mimo zákon a ti největší šmejdi popraveni.Mohli jsme mít pěkný seriál, který bych hodnotil pěti hvězdami.Za tohohle konfidenta Gestapa, který přivedl na smrt desítky lidí kydám hnůj, splašky a fekálie.Vše vylhané od A do Z. ()
Fučík: „Nevědí, že už jako malý kluk jsem hrál divadlo.“ – přiznání, že kauza Fučík je jen vykonstruovaná blamáž. Podle Shakespearova hesla: „All the world is a stage and we are merely players…“ 36:46, 36:49 – dvě cely číslo 3 vedle sebe? Co to je za blbost? (kód 33) Filmaři si asi nevěděli rady, kam umístit svůj zednářský symbol. 1:07:50 – hromadná poprava. Fučík pateticky recituje, ale je to nějaká šaškárna, ne? Tam je víc popravovaných (napočítal jsem 19), než vojáků co do nich střílí (9). Gestapáci v tomto filmu jsou spíše tragikomičtí, bezradní a tápající: „Du Schweinkerl!“ – no jistě. ()
No jo, Balík. A ideologický náboj, který se hned tak nevidí. Viděl jsem jen dvakrát, podruhé proto, abych se přesvědčil, že jsem poprvé opravdu sledoval strašnou blbost. Ten film se zcela vyrovná literární předloze. Scény, ve kterých Ilja Racek morálně devastuje své věznitele a získává nad nimi převahu (gestapáci div neroní slzy nad svou marnou existencí) jsou na druhou stranu neskutečně vtipné, pročež si zasluhují samostatnou hvězdu. Za jinou to ovšem nestojí. ()
Tento film se bude hodnotit vždy rozpolceně. Ano, popisuje události z II. světové války, které většina z nás naštěstí nezažila. Byl natočen ani ne dvacet let po jejím skončení a je samozřejmě ovlivněn dobou. Napadá mě docela zajímavá paralela - kdyby se v roce 1990 vytvořil film o nadšených iluzích naší sametové vlasti, jak by vypadaly názory dnes, po dvaceti letech? Každý film je svým způsobem poplatný své době, což platí pro německé, francouzské, americké, britské, sovětské i československé. Můžeme jakékoli dílo zatratit jen podle toho, kdy vzniklo a vůbec se nepokusit se nad ním zamyslet. Bohužel nám historie stále dokazuje, že spousta myšlenek byla lidmi převrácena podle toho, jak se jim to hodilo. To platí pro dobu dávno i nedávno minulou stejně jako pro současnost. ()
1 za Hrušínskýho, kterej byl ve svý roli mimořádně sympatickej a druhou za to, že to nebyla nuda tak, jak jsem očekával. Zbytek nemá cenu komentovat. ()
Viem nie je to správne, ale inak tento film nemôžem hodnotiť a to s remeselnej stránky, ani hereckých výkonov, ale hodnotím jeho OBSAH a čo PREZENTOVAL. Dnes je to už len ako zlý vtip, ktorý nielen tu vo filmoch nemá čo robiť, a ak predsa áno, tak len ako ukážka kam až môže diktatúra zájsť. ()
Už jako dítě jsem se u tohoto filmu nudíval /povinná návštěva kina se školou/. Tak jsem se na to po letech podíval znovu. Chápu, že nám, dětem, bylo třeba ukázat zrůdnost nacizmu, ale hrůznost komunismu je stejná a běhají si vesele po světě. No, ale pryč od politiky a vzhůru k přímému hodnocení snímku. To je jednoznačné. Něco za herecké výkony by se našlo, jinak by to bylo totálně /nebo totalitně?/ na houby. 191220108823 ()
Z filmového hlediska to není žádná sláva,ale je to z veliké míry ovlivněno rokem výroby.A to nejen z hlediska propagandy,ale i hlediska samotného ztvárnění.Největším problémem tohoto filmu,je doslova brutální vymývání (až vymytí) mozků porevoluční agitací.Drtivá většina hodnotitelů už k samotné předloze přistupuje,jako k uměle přikrášlenému dílu ještě přiklášněnějšího autora (dost by mě zajímalo,kdo z nich ví o JF něco víc než jen to,že byl autorem Reportáže a zdali pak od něj četli i něco jiného.Jsem přesvědčený,že ani náhodou.Stačí si pročíst komentáře napříkad igi B).Tady to není místo pro debatu o pravosti díla a autora,ale nemyslím si,že jedna hvězda nebo odpad jsou relevantní hodnocení.Jedná se o film starý 60 let,resp. natočený před 60 lety a to je třeba brát v potaz.Jinak je velmi pravděpodobné,že za 60 let budou hodnoceny filmy jako Forrest Gump,Statečné srdce,Tanec s vlky,Vykoupení z věznice Shawshank,Přelet nad kukaččím hnízdem a pod.,také jako odpad.Za mě sice nijak extra silné,ale přesto 3*.Uznávám,že v dnešní době má tento film jen mizivou šanci uspět u lidí narozených po 89. ()
Jedna hvězda za tři věci: famózní herecký výkon Rudolfa Hrušínského v roli komisaře Boehma, otevřenost a přiznání Iljy Racka, jak se v době vzniku opájel svojí "slávou" a postihl tak pravou podstatu herectví a konečně za vlastní trapně vylhané dílo, které sloužilo jako předloha, takový fake může vymyslet jenom komunista. Co byl Fučík zač nevíme, koho ve kutečnosti napráskal taky ne (v Bohémě vystupuje taky - Zdeněk Štěpánek představovaný Michalem Dlouhým ho vykope z bytu, kde si to rozdával s jeho manželkou, aby ho později viděl na gestapu, kam ho Němci v rámci svých ďábelských her pozvali čistě proto, aby Fučík získal pocit, že ho Štěpánek napráskal...), ale nejzábavnější mně připadá ona Gusta, se kterou Julek nežil a v inkriminovaných událostech se ve skutečnosti ani nemohla objevit. A ve své době kočce Švormové se nepodobala ani náhodou. Zato si pak z titulu "vdovy" po národním (komunistickém) hrdinovi udělala živnost a v dobovém vtipu to byla nejskromější hyena - dokázala se celý život živit z jedné mrtvoly. Přitom ten film vznikl v době, kdy už se zdálo, že to nehorší má česká kinematografie za sebou. Film, vyjádření Iljy Racka i porovnání se skutečností jsou docela dobrý studijní materiál nejen o době, kdy vznikl. ()
Pět hvězd za gestapáka Hrušínského - skvostný výkon - ostatní je jen to, co by si soudruzi tenkrát přáli a nikdo neví, kde byla pravda! Je to vždycky stejné, v každé době - mít tak možnost upravit historii, sen každého vládce, teď většina národa truchlí za exprezidenta a je to jen zmagoření médiemi a zoufalství zklamaných dobou po něm! V budoucnu historici označí tuto postavičku za vyměklého politika, který napáchal více škody jak užitku, čas nelze vrátit, ani škody s tím spojené! Tak tři, kvůli Fučíkovi, který možná ani nikdy nebyl! ()
Takhle, ano vím, že je to komunistický blábol a ve skutečnosti to bylo jinak. Kdysi jsem knihu koupil ve výprodeji za korunu z recese a někde ji doma mám ale nečetl. Na druhou stranu, ukažte mi film, ztvárňující pobyt v německé věznici za posledních 40 let. Při odmyslení politického balastu velmi dobré dílo i s pohledy Ilji Racka jako Ježíše při zradě spolupracovníka. To si myslím, že autoři vůbec nechtěli. A pokud ano, super!! ()
Námět a zápletka: 3/10 ... Vizuální stránka: 5/10 ... Soundtrack: 4/10 ... Didaktický potenciál: 3/10 ... Celkový dojem: 2/10. ()
Tak to mi vůbec jako odpad nepřipadá. Válku jsem nezažila a doufám, že nezažiji. Mně se zdá ten film velice a jasně srozumitelný a dobře natočený. ()
... Hrušínský je ovšem skvělý!! ()
Rozpolcený film, ale tak nízké hodnocení si snad nezaslouží. Odhaduji, že většina zdejších soudců, kteří dávají odpad nebo jednu hvězdičku, činí tak spíše z pohnutek ideologických. Nuže, dobrá, ale podívejme se na film věcněji. Píšu, že je rozpolcený. Mám tím na mysli jeho estetickou koncepci, která jako by byla rozpůlena na dva vzájemně se střetávající kontrastní přístupy. První ještě pokračuje v duchu pozdního (a tehdy už poněkud anachronického) socialistického realismu. Jeho znaky jsou charakterová jednoznačnost (kladný Fučík, záporný Böhm) a instruktivní doslovnost. Druhý přístup už náleží raným šedesátým létům: jsou to vizuálně zajímavé momenty, symbolické nápovědy (byť pořád ještě polopatické) a v podstatě velice civilní herectví. Patrně nejvíc iritujícím prvkem, jimž se zde socialistickorealistická doslovnost manifestuje, jsou Fučíkovy vnitřní monology. Nesmlouvavě diváka infantilizují tím, jak mu místy až nedůstojně napovídají, co si o kterých scénách má myslet a jak je má číst. To je v ostrém kontrastu nejen s výkonem vynikajícího Hrušínského (v roli Böhma), anticipujícím hercovy vrcholné kreace z konce desetiletí, ale i s uchopením postavy Fučíka v podání charismatického Ilji Racka. Představme si, jaký film by to byl bez oněch návodných monologů přetékajících zbytečným patosem. Pravděpodobně by byl mnohem působivější a v takovém případě bych neváhal s vyšším hodnocením. ()