The Last Race
Posledné preteky
Režie:
Tomáš HodanScénář:
Tomáš HodanKamera:
Jan Baset StřítežskýHudba:
Jakub KudláčHrají:
Kryštof Hádek, Oldřich Kaiser, Marek Adamczyk, Vladimír Pokorný, Judit Pecháček, Jan Hájek, Gabriela Pyšná, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Bastian Beyer (více)Obsahy(1)
Krkonoše před první světovou válkou byl chudý kraj, kde se střetával český živel s německým. Bohumil Hanč byl nejslavnější český lyžař své doby, vyhrával závody doma i v zahraničí. Všestranný sportovec Emerich Rath se jako jediný Němec zúčastňoval českých závodů, ostatní Němci z Krkonoš je z nacionálních důvodů bojkotovali. Hanč a Rath se proto dobře znali a setkali se i na startu významného závodu v březnu roku 1913. Po prvním kole se počasí na hřebenech prudce zhoršilo, vypukla sněhová vánice a všichni postupně vzdali. Hanč zůstal na trati sám, závod o první místo se ovšem změnil v závod o holý život. Vrbata stojí na trati jako jediný divák, Rath se vydává Hančovi na pomoc a všichni tři začínají v nelidském mraze a neproniknutelné vichřici psát příběh o hrdinství, odvaze, vůli a přátelství. (Bontonfilm)
(více)Videa (7)
Recenze (375)
Když nad tím tak přemýšlím, tak na úvod musím přiznat, že zas tolik nemusím životopisné filmy, jež, takříkajíc, serou mramor, jinak řečeno: filmy heroizující, mýtotvorné, piedestalující, má rozervaná duše si zkrátka žádá temnějších, či nejjednoznačnějších hrdinů (možná i proto mne letos prozatím z ranku životopisných dramat nejvíce okouzlil Arvéd, naopak kupř. takový Zátopek mě nechal chladným), nicméně Poslední závod si mě však čertvíjakým zázrakem vcelku získal. Už jen skrze „rehabilitaci“ Emericha Ratha (o kterém jsem před zhlédnutím filmu nevěděl zhola nic), resp. jeho vytažení ze zapomnění si film obhájí svou existenci, pan Kaiser (u něhož platí, že čím starší je, tím větší má charisma) – ztvárňující Emericha Ratha v zralém věku – byl velice dobrou volbou. Ještě lepší je pak tento film jakožto zpráva o neklidném 20. století: národností animozity žádající si své oběti, komunistické pronásledování nepohodlných osob, i to byla střední Evropa. Jen škoda, že Hanče (o Vrbatovi ani nemluvě; tomu film takřka nevěnuje pozornost) tenhle – i řemeslně zvládnutý film (viz Český lev za kameru pro Jana Baseta Střítežského) – vykresluje děsně plakátovitě (nadto – přišlo mně – jakožto osobu bez zápalu, a to jak pro lyžování, tak pro českou věc, jako by ho motivovalo pouze vědomí povinnosti). Abych však nekončil negativisticky, nemohu nepominout, že mě Poslední závod vybičovává k tomu, abych si sehnal film Čeňka Duby Synové hor (1956). Lepší vysvědčení, než že chci znát víc detailů ze života průkopníků českého lyžařství (tedy chvalitebně), ode mne asi film dostat nemohl. 70 % ()
Následující text obsahuje spoilery k filmu. Severní vítr je krutý… Příběh o české tvrdohlavosti a národní ctižádosti, které si vyžádaly smrt dvou mladých mužů v Krkonoších. Není to dokonalý film. Naopak, některé části jsou až nešikovně a lehce nesouvisle poskládané. To ovšem nemění nic na faktu, že jde o film dobrý. O film, který ve mně dokázal vyvolat větší národní hrdost než slavný Jan Žižka. Příběh Bohumila Hanče, aneb jak politika do sportu patří. 8/10 ()
Pekný film o športovom priateľstve, ale tie nemecko-české roztržky ma zaujímali viac a v tom sa mohlo ísť viac do hĺbky. Ale môže to byť len chorobou z povolania, keďže som náchylný riešiť viac dejinné exkurzy než vzťahovú podstatu filmu. V každom prípade niektoré veci ostali nedoriešené, okrem tragédie nepoznáme ďalší vývoj postáv, v záverečných titulkoch dali ešte popisky, ale mohlo sa niečo vojsť aj do filmu. ()
S odstupem necelých 70 let vznikla nová pocta českému ski. Příběh Hanče a Vrbaty nově vzpomenul také na Emericha Ratha, což je jedině dobře. Poskládat tolik příběhů v jeden celek nebylo snadné a výsledek je nad očekávání výtečný. Český nacionalismus z doby konce Rakousko-Uherska, bergfilm, sportovní drama a pokrytectví 50. let, to vše zrcadlí naši národní povahu a zátěž, kterou v sobě nosíme. Poslední závod je vystavený na podobném oblouku jako Obslouhoval jsem anglického krále a nevšedně mu to svědčí. Film roku. ()
Pěkný víkend v Hluboké nad Vltavou vedl k objevu klasického komorního biografu, v němž promítali českou novinku. Přesně takový film takovému kinu slušel, proto jsme s přítelkyní neváhali. A ten víkend nám díky Poslednímu závodu začal příjemně. Velmi dobře zahrané, natočené, napsané a nastříhané. Poslední půlhodina dokázala pořádně píchnout u srdce. Kvalitní český film. ()
Galerie (92)
Zajímavosti (19)
- Emerich Rath, za první republiky vášnivý tramp, měl v Praze krámek umístěný v pražské pasáži přístupné z ulice Na Příkopech 23 a od Ovocného trhu. Zde prodával sportovní a trampské vybavení. Pasáž se jmenovala dlouhou dobu právě po něm – Rathova pasáž. Byla zničena při stavbě metra v sedmdesátých letech. Metrostav v devadesátých letech postavil ve dvoře novou budovu a znovu obnovil průchod. Nyní je však pasáž známá spíše pod jménem Pánská. (Kamas)
- Když Hanč (Kryštof Hádek) odchází bez rozloučení se ženou z chalupy a nese lyže na ramenou, je v záběru vidět Horský hotel Štumpovka vedle Horské boudy Dvoračky, a vlevo dole je vidět Rezidence Rokytnice. V době, kdy se film odehrává, tam byly na těchto místech jen malé chalupy. (jjjerry)
- Film vstoupil do kin 24. března, tedy přesně v den výročí tehdejšího lyžařského závodu z roku 1913. (Bontonfilm)
Související novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (více)
Reklama