Osudové setkání

31. 10. 2020 byl přesně ten den, který mě donutil pustit dlouho odkládaný předposlední hraný film jednoho velikána. Ač se život Williama Forrestera (krom toho že byl génius ve svém oboru) a Seana Conneryho lišil, tj. že jeden žil v ústranní téměř celou svou dospělost a až v samotném stáří se opět začlenil do společnosti, naproti tomu sir Connery prožil bohatý život a své stáří prožil v klidu a mimo záři reflektorů, tak tam vidím obrovskou similaritu. Nejde tu o žádné herecké koncerty, ty vlastně ani nejsou k dobrému dramatu potřeba, ale už jen přítomnost tohoto legendárního herce je jakousi zárukou herecké kvality. Příběh sice není žádným stoprocentním originálem a prolínají se zde dějové linky z mnoha jiných filmů, ale svou stopu si dokáže držet a zachovává si velmi dobrou atmosféru. Každopádně chápu, že se někomu Santova inspirace Santem a jeho Dobrým Willem nelíbí, já mu to brát nebudu, ale odsoudit opravdu dobré drama na základě něčeho takového mi nepřijde fér. Dlouho jsem si myslel, že Rob Brown je pro mě velká neznámá, pak jsem ale začal poznávat rysy a nakonec i zjistil, že později natočil například i Coache Cartera. A střihnout si podobnou premiérovou roli s podobným mentorem a podobným výsledkem musí být sen. Chemie dvou hlavních aktérů je navíc naprosto ukázková a jiskří při každé interakci. Na závěr jen dodám, odpočívej v pokoji mistře, obohatil jsi film o spoustu dobrého. (31.10.2020)

"To jste všechno přečet ??" - "Ne, to tu mám, abych udělal dojem na návštěvy.." ;) Skutečně výborný snímek, jehož hlavní síla tkví především v chemii mezi ostříleným Skoťákem, totiž kozákem, Seanem Connerym a naopak hereckým panicem Robem Brownem, když oba zaslouží absolutorium.. Hodně se tu plácá o Dobrém Willu Huntingovi, jakkoli na první dobrou oba snímky jistě nabízí velmi podobnou zápletku, mně ovšem daleko více asociuje třeba Vůni ženy.. Když už jsme nakonec u těch často (ne)podstatných asociací, když Seanovu Forresterovi jméno Jamal Wallace zní jako nějaká marmeláda, mně zase jméno Guse Van Santa zní dost vánočně, a nutno dodat, že tentokrát nám divákům režisér, pohrávající si s tématem marginalizovaných subkultur a outsiderů velmi často, pěkně nadělil.. Tohle rozhodně nebylo žádné další Psycho..;) (19.04.2016)

Tak neviem čím to je, ale Gus Van Sant sa mi dokáže iba málokedy dostať pod kožu. Také striedavo - oblačno. V tomto prípade síce výsledok nie je najhorší, no očakával som viac, vzhľadom na režisérove renomé. Dejová linka sa mi zdala uťahaná, pomerne predvídateľná a presne nalinajkovaná podľa osvedčenej schémy: záhadný starší muž začne vyučovať chalana čo má potenciál. Zo záhadného muža sa vykľuje macher. Aj z chalana sa vykľuje macher... Ani o krok doľava alebo doprava. Ten jeden konflikt s profesorom literatúry sa mi zdal veľmi málo, chcelo to viac drámy, emócií a ešte nejaký nápad. Ale zopár myšlienok bolo veľmi pekných, to treba uznať. Lepší priemer. 65/100 (07.08.2019)

ako tak čítam komentáre, vidím, že som asi jediná, koho ani nenapadlo porovnávať to s dobrým willom huntingom. a možno je to len tým, že každý film, ktorý sa nejakým spôsobom zaoberá literatúrou, má u ňa už vopred hviezdičku navyše a o iné sa nestarám. čo dodať... čaro funguje, stále sa k tejto snímke nejak vraciam a Gus van Sant ostáva mojou stálicou. (05.09.2010)

Velice profesionální film, všechno tam je, jak má být a sedí, jak má sedět. Příběh, který svým optimistickým laděním sice nemůže nikoho urazit, ale nakonec přece nedá to, co slibuje. Popis světa, který je svůdný, ale přesto jen vysněný.... Čemu ale nutně věřím je, že když někdo chce hrát dobře basket, musí mít míč neustále u sebe. Ale i to se dá zpochybnit: Budu-li všude chodit s tágem (jako v "Sedícím slonovi"), budou moje výsledky v kulečníku lepší? (15.11.2019)