Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Baladický příběh se odehrává v oblasti Moravského krasu v první polovině 18tého století. O krásné krajině kolovaly podivné zvěsti, ve kterých se objevoval ďábel. Mlynářská rodina Spálených odedávna zkoumala tajemství přírody, které vždy dokázala využít ku prospěchu svému i vesnického lidu. To se však nezamlouvalo regentovi a biskupovi, a tak spojili síly, aby nepohodlného mlynáře zničili. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (129)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kamera, hudba a fanatický (fantastický) Miroslav Macháček, na jehož postavě je zajímavé, že občas dokáže působit docela přátelsky. O to je nebezpečnější. Příběh je velmi napínavý a skutečně silný. Lidská omezenost, fanatismus a hloupost jsou praví nepřátelé lidstva. Podle knihy A. Technika Mlýn na ponorné řece. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Vláčil měl nezaměnitelný rukopis. Pomalé tempo, pramalý důraz na hudbu, ale člověk je vtahován do příběhu s neuvěřitelnou rychlostí. Jestli někdo uměl historické filmy, pak to byl právě Vláčil a Ďáblova past je nehynoucí důkaz o jeho schopnostech. Film povyšuje také brilantní kamera a kupodivu i Vít Olmer. Člověk si až říká jak takovej charismatickej herec mohl sklouznout k režisérovi největších zhovadilostí. ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Lahůdka s pečetí Vláčilovy neopakovatelné vize. Pravda, oproti Markétě je to formálně dost odlehčené, chybí tak precizní hra symbolů, ale o to více vynikne perfektní a neotřelá kamera Rudolfa Milíče i zvuková stopa, které vytvářejí zvláštně subjektivní a bizarní svět. Příběh je řekněme tradičním obrazem střetu dogmatu a přírodních sil, který je ještě zesílen motivem podzemního trojcestí (jedna z cest je slepá, druhá smrtící, třetí vede k cíli) a jasně vyhraněnými postavami (záštiplný inkvizitor, podlý regent, přírodní člověk mlynář a konečně dvojice milenců). Nedá se říci, že by po stránce scénáře byla "Ďáblova past" něčím úžasným, je to poměrně jednoduchý jinotaj bez velké hloubky, ale způsob, jakým ho Vláčil vypráví (či spíše nechává diváka pocítit) nese jasný punc filmařské geniality a neopakovatelnosti. Po vlažnějším úvodu jsem filmu zcela podlehl a doslova se nechal omotat jeho audio-vizuální magií. Tohle prostě František Vláčil umí málokdo jiný... ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

František Vláčil v roce 1961 natočil neuvěřitelně moderní a doznívajícím dobovým schematismem nezatížený (velko)film srovnatelný s předními evropskými historickými snímky Bergmana či Tarkovského, v němž rozvíjí především svou příznačnou spiritualitu, ale jakoby v něm již předznamenává historické snímky pozdější - a to nejenom svou legendární Markétu Lazarovou, ale především Vávrovo Kladivo na čarodějnice - Vláčil tu staví prostý příběh, který mohl systémem stranických dohližitelů (rozuměj cenzorů) projít jedině tak, že se primárně stavěl proti církvi a její historické úloze. Pod tím se však kdesi hlouběji skrývá podobenství o mnohem současnějších věcech, v němž tmářství ruku v ruce s mocí a manipulací davem přispívají ke konstituci totalitní moci. Ústředním fenoménem je dogma a dogmatické myšlení, které spojuje jak katolickou (a obecně jakoukoliv) církev, tak i zřízení komunistické (což např. politolog prof. Klein-Jánský považuje také za svého druhu církev a náboženství...). Oproti adaptaci vrcholného Vančurova románu Markéta Lazarová nedosahuje ještě takové symbolické síly a pestrosti, nerozmachuje se tak ve výpravě a netočí poému ze syrového středověku, nyní je mnohem komornější a prostější. Zajímavý je zvýrazněný kontrast mezi vertikálním a horizontálním, symbolické podzemní rozcestí a především ta úžasná Vláčilovská vizuální síla - pravá genialita velkého režiséra spočívala v řeči obrazu, skvostné práce s kamerou, všechny ty jízdy a podhledy, častá subjektivní kamera, které ve spojení s expresivním hudebním (i ruchovým) doprovodem a nadstandardními hereckými výkony dělá z Ďáblovy pasti skutečně velké dílo... Podobné filmy: Kladivo na čarodějnice, Marketa Lazarová, Údolí včel ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Na jedné straně Macháčkův "pětihvězdičkový" kněz Probus, interpretační bohatost, vizuální nádhera a atmosféra, která rozhodně není z nejhorších. Na druhé straně ovšem jistá utahanost (i navzdory krátkosti), odcizenost a hlavně ten rodokapsový závěr. Říci o něm, že tam sednul, to je jako říci, že jsem hrdým slávistou. Prostě čirá lež. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (9)

  • Točená scéna, kdy se má postava Víta Olmera celá potopit do ledové vody podzemní říčky, se Františku Vláčilovi natolik nezdála, že ji sám demonstroval zcela oblečený. Zbylý čas natáčení toho dne zůstal v promočených věcech. (Marator)
  • Pád nové stodoly, pod kterou se propadla země pod náporem dobového dupavého tance, byl točen "pro sichr" na 5 kamer současně. (Marator)
  • Aby kůň nesoucí kněze Miroslava Macháčka vypadal dostatečně vyčerpaně a unaveně musel ho štáb opít lahví koňaku. (alonsanfan)

Reklama

Reklama