Režie:
František VláčilKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Macháček, Vítězslav Vejražka, Čestmír Řanda st., Karla Chadimová, Vít Olmer, Vlastimil Hašek, Bedřich Karen, František Kovářík, Zdeněk Kutil (více)Obsahy(1)
Filmová balada režiséra Františka Vláčila je volným přepisem románu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Má všechny rysy Vláčilova výrazného režijního rukopisu. Děj se odehrává v první polovině 18. století, v období, kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a na zvýšení svého vlivu, kdy vyhledávala „kacíře“, aby na jejich negativním příkladu mohla upevňovat svou moc nad nevědomým lidem. Děj je zasazen do krasového území kdesi na Moravě, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném šíří jeho nepřátelé pomluvy, že je ve spolku s peklem. Mlynář však pouze rozumí řeči přírody a zná tajemství ponorné řeky, která pohání jeho mlýn. Dostane se do konfliktu s knězem, fanatickým, ale racionálním poslem božím, který hodlá udělat všechno pro to, aby mlynáře zničil… Diváka upoutají znamenité herecké výkony, zejména Miroslava Macháčka v roli kněze a Vítězslava Vejražky jako mlynáře, ale i atmosféra snímku, o kterou se zasloužil kameraman Rudolf Milič. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Mám tenhle film rád a současně ho nenávidím. Líbí se mi, protože to je Vláčil, se vším co k tomu patří. Tehdy, pravda, ještě nebyl úplně na vrcholu svého umění, ale měl k němu zdatně nakročeno. --- A proč ten film nenávidím? Vláčil se skoro vždy obracel k historické látce, takže bychom mohli oprávněně očekávat, že měl historii rád a rozuměl jí. Ovšem soudě podle tohoto filmu, buď nic nepochopil, anebo jeho mravní zásady za moc nestály. Technikova předloha i Vláčilův film jsou dobrodružným a romantickým příběhem postaveným na velmi pitomých, jiráskovsko-marxistických historických fabulacích. V jednašedesátém nebylo zas tak temno, a kdyby Vláčil chtěl, mohl by si jistě zvolit důstojnější látku. ()
„Lidé sami vytrhnou jedovaté býlí z kvetoucí zahrady Hospodinovy.“ V mnoha ohledech opravdu hodně působivý film. A zrovna u tohohle československého snímku mě moc mrzí, že jsem ho neviděl v kině. To, co na člověka začne působit prakticky hned v úvodu, je neuvěřitelně mrazivá a hypnotická atmosféra. Je plná skrytého tajemství, sugesce a něčeho zlověstného. Dík za to, že se podařilo tvůrcům něco takového vytvořit, patří nejen (jako vždy) výborné Liškově hudbě, ale snad ještě víc Fabiánově zvuku a Miličově kameře. Poslední 2 jmenované složky jsou více než zdařilé a dokážou diváka přikovat k sedačce. Nechybí tu i velmi dobře napsané a zahrané postavy, ale těm všem s jistotou sobě vlastní vládne děsivě umírněný Macháček, ze kterého jsem nemohl spustit oči, tomu říkám záporák! A dostávám se k důvodu, proč zůstanu „jen“ u silných 4*. Zatímco příběh jako takový mě dlouhou dobu moc bavil, konec (a s ním související rozhodnutí lidu) mě zklamal, k filmu se nehodil a vlastně i po emoční stránce ze mě nedostal to, co mohl. ()
Frantysek Vlacil bol proste genialny reziser. Tuna rozprava pribeh o zrucnom mlynarovi, ktory skuma tajomstva prirody a dokaze ich vzdy spracovat nielen vo svoj prospech. To sa ale nepaci istemu biskupovi, ktory za tym vidi dabla. A tak je povolany do dediny, a spoji sily s regentom, aby schopneho mlynara znicili. Dialogy, herecke vykony, atmosfera, sikovna rezia : to vsetko je na vysokej urovni. Vlacil natocil vyborny film, ktory pravom patri medzi to najlepsie, co ceskoslovenska kynematografyja vyprodukovala v 60. rokoch. 89 % ()
V detstve som mal kamaráta, ktorého prezývali "hvezdár". Neustále totiž pozeral na oblohu. Rovnako ako v tomto prípade, kedy mlynár načúval "prírode", aj on by bol zrejme pred dvoma stovákmi rokov popravený pre kacírstvo. Avšak kým bol mlynár človek s tvrdým, no zato dobrým srdcom, "hvezdár" bol dilina, ktorý ešte v 28 rokoch hral s 13 ročnými deckami céčka na školáku. Od "hvezdára" sa nedalo čakať nič, lebo bol, je, a bude po celý svoj život "v lese". Lenže "Ďáblová past" má vzhľadom na postavenie vo filmárskej tvorbe vydobytú pomerne silnú "pozíciu", a tak ma celkom mrzí, že pocity nadšenia, nahradili takmer nulové emócie (moja chyba). Skrátka, vzhľadom na tamtú dobu, som dúfal, že bode samotná cirkev vykreslená ako väčšia "kurva", kedže z rozprávania rodičov, starých rodičov, som počúval omnoho väčšie zverstvá. Škoda .. ()
Veľmi zaujímavý Vláčilov film, ktorý je myslím dosť originálny. V mojich očiach však tá depresívnosť, tak Vláčilovi blízka, pôsobí už takmer parodicky. Detaily a pomalé zábery utrápených tvárí, snaha o symboliku v záberoch, ktoré sú pre dej nepodstatné. Je to samozrejme už dobou, trochu toho nadhľadu by však extrémne vážnej Ďáblovej pasti neuškodilo. Vláčil a aj ďaľší českí majstri mali schopnosť vyvolať v divákovi pocit, že sa do doby deja premiestňovali strojom času a nakrúcali v "reáli" a ten pocit 18. storočia je tu skutočne autentický. Záver v jaskyni poteší, mohol byť však o niečo dlhší a lepšie vygradovaný. 70% a silný potenciál ďalšieho zhliadnutia. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (9)
- Jako tanečníci ve stodole, která se zřítí, byli angažováni svazarmovští parašutisté. (alonsanfan)
- Aby kůň nesoucí herce Miroslava Macháčka (kaplan Probus) vypadal dostatečně vyčerpaně a unaveně, musel ho štáb opít lahví koňaku. (alonsanfan)
- Martina (Karla Chadimová) v závěru filmu běží k mlýnu bosa, aby varovala mladého Jana (Vít Olmer). Když však později vycházejí z podzemní chodby, má na nohou černé boty. (Robbi)
Reklama