• sud
    *****

    František Vláčil a jeho ántré do historického filmu. Když to vezmu tu a tam, "Ďáblova past" je spíše povídka. Jinému režisérovi by k vyprávění tohoto příběhu stačila klidně poloviční stopáž. Ale to není chyba, naopak. František Vláčil si může dovolit jednotlivé scény protáhnout, aniž by dokázal nudit (stejně jako třeba Sergio Leone), zejména díky výtečné hudbě skladatelského mága Zdeňka Lišky (místy působí skutečně psychidelicky) a úžasné kameře Rudolfa Miliče (záběrů sekání trávy, kdy je kamera jakoby na kose, útěk dívky Martiny před jezdci a několika zopakovaných neúprosných nájezdů do mlýnských dveří jsem se nemohl nabažit). Již zde měl pan režisér šťastnou ruku na výběr herců, díky nimž jsou postavy dokonale živočišné a nepůsobí vůbec uměle. Z Miroslava Macháčka ve své možná životní roli fanatického jezuity jde opravdu strach už jenom díky tomu, že narozdíl od podobných postav dokáže nasadit i vlídnou tvář a právě díky tomu je mnohem zákeřnější než všichni ti Bobligové a Guiové. Jinak kromě charismatického Víta Olmera (proč jen nezůstal naporád hercem) a krásné Karly Chadimové zaujme i Vlastimil Hašek, pozdější častý představitel usedlých rozumných pánů, v roli úlisného hajzlíka myslivce Filipa. V "Ďáblově pasti" (jeho prvotina "Holubice" jakoby do jeho filmografie ani nepatřila) pan Vláčil vytvořil všechny charakteristické znaky svých filmů (atmosféra jakoby v horečce, pomalé tempo, Liškova hudba, malebná kamera, postavy s až básnickým slovníkem) a ač míra geniality přišla až za šest let, jedná se o vynikající dílo, které se na hony vymiká tvorbě raných 60. let, přednovovlnného období s myšlenkou budujícího raného socialismu. 93%.(13.12.2008)

  • Martin741
    ****

    Frantysek Vlacil bol proste genialny reziser. Tuna rozprava pribeh o zrucnom mlynarovi, ktory skuma tajomstva prirody a dokaze ich vzdy spracovat nielen vo svoj prospech. To sa ale nepaci istemu biskupovi, ktory za tym vidi dabla. A tak je povolany do dediny, a spoji sily s regentom, aby schopneho mlynara znicili. Dialogy, herecke vykony, atmosfera, sikovna rezia : to vsetko je na vysokej urovni. Vlacil natocil vyborny film, ktory pravom patri medzi to najlepsie, co ceskoslovenska kynematografyja vyprodukovala v 60. rokoch. 89 %(8.4.2014)

  • Jansen
    *****

    Vláčil je prostě mistr v budování sugestivní a podmanivé atmosféry. Jeho obrazy vtahují do děje, úhly a pohyby kamery vyvolávají pocit drásavého napětí a hluboké tóny zvukové (hudební) stopy působí místy snad až podprahově. Přesně v tom je hlavní síla a kouzlo jeho filmů a ne jinak je tomu i v Ďáblově pasti. Příběh je sice jednoduchý, ale zato velmi emocionálně vypjatý a tudíž i “atraktivní a záživný“, herci hrají skvěle a výběr prostředí pro jednotlivé scény nemá chybu. Budova mlýna na samotě v lese už sama o sobě působí dost děsivě, nehledě na hrůzné neznámé tajemství, co v sobě skrývá. Ale paradoxně je to právě odhalení tohoto tajemství v závěru filmu, co celý zážitek mírně kalí. Až na ten závěr bezchybná filmařina v podání skutečného mistra.(7.1.2009)

  • Marigold
    *****

    Lahůdka s pečetí Vláčilovy neopakovatelné vize. Pravda, oproti Markétě je to formálně dost odlehčené, chybí tak precizní hra symbolů, ale o to více vynikne perfektní a neotřelá kamera Rudolfa Milíče i zvuková stopa, které vytvářejí zvláštně subjektivní a bizarní svět. Příběh je řekněme tradičním obrazem střetu dogmatu a přírodních sil, který je ještě zesílen motivem podzemního trojcestí (jedna z cest je slepá, druhá smrtící, třetí vede k cíli) a jasně vyhraněnými postavami (záštiplný inkvizitor, podlý regent, přírodní člověk mlynář a konečně dvojice milenců). Nedá se říci, že by po stránce scénáře byla "Ďáblova past" něčím úžasným, je to poměrně jednoduchý jinotaj bez velké hloubky, ale způsob, jakým ho Vláčil vypráví (či spíše nechává diváka pocítit) nese jasný punc filmařské geniality a neopakovatelnosti. Po vlažnějším úvodu jsem filmu zcela podlehl a doslova se nechal omotat jeho audio-vizuální magií. Tohle prostě František Vláčil umí málokdo jiný...(6.2.2008)

  • Insilvis
    *****

    Existuje velké množství zapomenutých knih, knih ležících na okraji zájmu a některé z nich jsou perlorodky. Existuje velké množství pozapomenutých filmů, filmů vytěsněných do oblasti příležitostného zjevení a některé z nich jsou perly. --- Je zbytečné poznamenávat, že se jedná o geniální adaptaci (pozn.: Alfred Technik: Mlýn na ponorné řece) – Vláčil byl/je génius. Ze mne ovšem jiná slova než slova chvály nedostanete, neboť jsem nekritickým fascinovaným obdivovatelem jistých uměleckých fenoménů.(26.1.2009)

  • - Točená scéna, kdy se má postava Víta Olmera celá potopit do ledové vody podzemní říčky, se Františku Vláčilovi natolik nezdála, že ji sám demonstroval zcela oblečený. Zbylý čas natáčení toho dne zůstal v promočených věcech. (Marator)

  • - Martina (Karla Chadimová) v závěru filmu běží k mlýnu bosa, aby varovala mladého Jana (Vít Olmer). Když však později vycházejí z podzemní chodby, má na nohou černé boty. (Robbi)

  • - Jako tanečníci ve stodole, která se zřítí, byli angažováni svazarmovští parašutisté. (alonsanfan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace