poster

Stín kapradiny

  • anglický

    Shades of Fern

  • USA

    The Shadow of the Ferns

Drama

Československo, 1984, 90 min

  • Omnibus
    *****

    V ranném mládí, jsem se připravoval utéct z domova a skrývat se po lesích... Ve své nasranosti na celý svět, toho tam nahoře nevyjímaje, za to, co mi provedl, jsem si pohrával i s myšlenkou živit se rozličnými nekalými způsoby. Teď si nedělám prdel. A byl jsem sakra přesvědčenej, že na to mám... Dva osudově silné zážitky mě přiměly změnit názor. Kniha George Simenona „Muž, který pozoroval noční vlaky“ a snímek Stín kapradiny. Z tohoto filmu přímo sálá nicota, až fyzicky nesnesitelná bezvýchodnost cesty, na které se oba mladíci ocitli. Celá ta bezedná hrůza definitivnosti toho, že jsou na konci slepé uličky a cesta zpět není. Tento film je pro mě naprostý majstrštyk. Prostě Vláčil...(5.1.2013)

  • Willy Kufalt
    ****

    Převelice silné. Tenhle film o dvou mladích mužích na útěku před zákonem po spáchaném zločinu není vlastně žádným dobdružno-akčním příběhem ani detektivní "pohádkou" o policii a zločinech, kde dobro zvítězí nad zlem (jak se prvoplánově může zdát). Silné napětí snímek rozhodně nepostrádá,, upoutala mě však hlavně umělecká stránka filmu - kamera kombinující hlavní děj a abstraktná záběry s důrazem na psychologickou stránku (halucinace, představy), poetické ladění mnohdy i drsných až dechberoucích scén, nádherná melodická hudba, zachycení atmosféry přírody, vizuální hry s barvami i odlehčení několika úsměvnými momenty (zejména městská slávnost s dechovkou). František Vláčil opět potvrdil, že byl jedním z nejlepších a nejoriginálnějších filmových režisérů v našich končinách i přesto, že v téhle době stále častěji podléhal alkoholu. Obsazení obou hlavních protagonistů hercemi ze zahraničí vyšlo na výbornou, nejen kvůli potřebe neokoukané tváře (M.Probosz i Z.Suszynski si mimochodem zahráli rok před tím v koprodučním Zániku samoty Berhof). Hned v několika vedlejších rolích pěkný výkon Miroslava Macháčka. Závěr filmu, ač více méně předvídatelný, je spíš filozofický a hodně k zamýšlení... Taková hrůza... Udělat si ze světa lidí hračku. Jak to může někdo takhle vymyslet? A ještě se nám směje!(4.7.2017)

  • Pohrobek
    ****

    Melancholický příběh, natočený typickým Vláčilovým způsobem, i když velmi uměřeně. V hlavních rolích dvou chlapců, rebelujících proti všem a bezvýsledně hledajících své místo na světě, se předvedli dva ve své době neznámí polští mladíci, což dodává snímku na autenticitě. Film nabízí dva velmi dobré psychologické portréty, smutnou atmosféru a krásnou hudbu.(19.10.2006)

  • Fingon
    ***

    Vezměte bratra Čapka (toho víc upatlaného od barev), přidejte Démanty noci (dva utíkající kluci), U konce s dechem (dementní hlavní hrdina, co střílí na potkání) a Vláčila, co se snaží o to samé jako v šedesátých letech, ale kvůli absenci černobílého materiálu a hudby Zdeňka Lišky se mu to bohužel nedaří.(30.5.2008)

  • Crocuta
    *****

    Kromě dokonalé kamery filmu dominují výkony obou polských herců (u nás si společně zahráli už ve Svobodově "Zániku samoty Berhof") a výborného Miroslava Macháčka v mnohočetné roli špatného svědomí prchajících zločinců. Umění Františka Vláčila s léty neztratilo nic ze své velikosti a to, jak dokázal sladit příběh dvou mladíků, ocitnuvších se ve spirále násilí, a krajinu, která je obklopuje a postupně vtahuje do své náruče, to doslova bere dech.(28.9.2007)

  • - Režiséru Vláčilovi bylo při natáčení filmu špatně, proto jej za něj dodělával kameraman s pomocným režisérem. (raininface)

  • - Režisér Vláčil se snažil natočit tento film už od začátku 70. let, ale ústřední dramaturg Barrandova Toman každý jeho pokus zamítl. Možnost realizace filmu se naskytla až po odchodu Tomana z Barrandova v roce 1982. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace