Ten jediný

Ve filmu se mimo jiné říká : "Člověk dělá v životě hodně zvláštních věcí........." A stejně zvláštní mně připadala i tato komedie, která byla jakýmsi pokusem něčeho, co se podle mého subjektivního názoru nepovedlo správně koordinovat. Oproti jiným filmům Susanne Bier to tentokrát nebyl tak úplně můj šálek kávy, ale kdo ví, třeba to bylo tím, že jsem očekávala něco trochu jiného. 65% (28.10.2012)

Rané tvůrčí období dánského klenotu. Susanne Bier se poslední dvě dekády vyjadřuje k dalším a dalším mezilidským vztahům a dělá to formou vskutku působivou. Vesměs neveselou, obrazově naturalistickou, nepřikrášlenou, vždy těžící z výtečných hereckých výkonů. Dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Na startu své režisérské dráhy byla nicméně rozvernější, dokonce pracovala se šťastným koncem. Vycházela ze situací, které mnozí možná zažili. Postavy tu řeší otázku dětí, jedni je mít nemohou, jiní se obávají, že jim to zkazí vztah, postavu… Severské, jiné, milé. (16.12.2020)

„Neptám se na váš sexuální život ze zvědavosti. Ale pro mnoho bezdětných párů je erotika spojená s frustrací. Zajímám se o to, jak zvládáte, že váš společný život nepřináší žádné plody?“ - „Ok. Chcete vědět, jakému zvířeti se podobá náš sexuální život?“ - „Řekněte první, co vás napadne.“ - „Morče.“ Neměl jsem vysoká očekávání, přesto ve skrytu duše doufal, že to nebude úplná blbost...No, romantická komedie je to každým coulem, místy navíc docela trhlá. Což by ani nevadilo, ale humor v ní je jednodušší, a ne vždy úplně funkční. Těch míst k zasmání bylo ve výsledku jen pár, nepomohlo tomu ani nečekané zvážnění. Jak se blížil závěr, doufal jsem, že to nebude zakončeno „hollywoodsky“, ale má prosba nebyla vyslyšena, samotný konec je debilně kýčovitý až to bolí. A mně nezbývá než konstatovat, že pro mě sedmý viděný film z dílny ostřílené režisérky Susanne Bier byl zatím její zdaleka nejslabší, a já musím hodnotit pouhými 2*. „Kdybyste vy dvě byly figurky z Člověče nezlob se, byly byste teď vyhozený? Myslím to čistě metaforicky.“ (09.02.2024)

Příjemný film, který odlehčeným způsobem ukazuje problémy partnerských vztahů. Komičnost spočívá hlavně v podivnosti vedlejších postav jako spolupracovník Knud, psychošvagrová Mulle, kamarádka Stella, než v samotném ději. Potěšilo mě, že ta příšerná ženská umřela a nemusela jsem se na ní dívat celej film, jak poplácávala manžela po tváři - doufala jsem, že se konečně otočí a jednu jí švihne, no aspoň to pak párkrát schytá Sonnyboy. Taky mám ráda ty detailní pohledy do tváří postav, které se objevují snad ve všech filmech Susanne Bier. (28.03.2013)

Susannino rané tvůrčí období. Její obvyklé postavy, obvyklá témata, obvyklé morální otázky. Jenže je to tak přihlouple limonádovitě zpracováno, že se člověk nemůže ubránit myšlence na to, jak banální režisérkou by asi byla, kdyby později neobjevila svůj scénáristický poklad v A. T. Jensenovi. Tohle je výplach. (09.07.2016)