Evropa

Vizuálne atraktívne a atmosférou dostatočne podmanivé s podporou charizmatického hlasu vyprávača, aby sa na to po celý čas dobre pozeralo, takže v tomto ohľade ma Lars von Trier opäť sklamal, ale horšie je to už po stránke scenára. Tématika Nemecka tesne po vojne mi prišla nadmieru sľubná, ale inak ma to dejovo síce nenudilo, na čom majú značný podiel dobré postavy a celý ten netradičný nápad s vlakom a povinnou skúškou, čo mi neskoršie prišlo tak zaujímavo absurdné, ale zase ani výraznejšie nezískalo a to dokonca ani v záverečnej fáze, kedy sa to už celé očakávane vyostrí. Takže určite skôr uprednostním viaceré iné z jeho filmov, ktoré ma už zaujali komplexne, ale aj Európa má určite niečo do seba. 68% (07.06.2015)

Lars von Trier rozehrává svojí atmosférickou hru na kočku, myš a loutku v neuvěřitelně temném období a také tomu podřizuje samotný film. Svérázná "laterna magika" implementovaná do filmu, barevností šetřící za účelem syrové atmosféry, kde barvy vyplouvají na povrch jen ve chvílích významných, dodává filmu experimentální ráz, jenž jde ruku v ruce s absurditou doby. Forma tedy jednoduše geniální. Do této doby vysílá démonický vypravěčův hlas diváka coby mladého člověka plného nezkažených ideálů aby pomohl rozervanému národu vybudovat novou zem. Než se však stačí rozkoukat je vržen do tohoto světa plného odcizení, oboustranné nenávisti a válku přeživšího násilí aniž by byl předem varován kdo je hodný, kdo je zlý a kdo je ošklivý. Kolotoč událostí spolu s odtažitostí strýčka se ukládá v čistém mladém těle s lehkostí parní mašiny společnosti Zentropa. Začíná boj s časem, s prostým lidským rozumem a s absurdní dobou kde nikdo není, nebyl a nikdy nebude vítězem. (06.03.2008)

Místo explicitního pohledu na válku jako takovou zvolil Lars von Trier spíše společensko-psychologický film, ve kterém velmi dobře vystihl bezvýchodnost poválečné situace v Německu. I když je hlavní příběh bezesporu napínavý a v některých momentech dokonce strhující, je zároveň zajímavé sledovat, jak válku a její důsledky (především v oblasti mezilidských vztahů) hodnotí vedlejší postavy. Určitě nejde o nejlepší Larsovo dílo, ale kvůli výborné práci s obrazem, několika silnějším momentům a pohlcujícímu účinku ve vypravěčských vsuvkách má své nesmazatelné místo v Trierově filmografii. (16.01.2011)

Režijně výborné, do morku kostí mrazivé veledílo od prvních sekund. Způsob, jakým si Trier hraje se světlem, kamerou, vypravěčem, hudbou, oslovuje diváka, motiv ubíhajících kolejí, barvy, kontrast, rutina, láska, nespravedlnost, nedoceněnost, netolerance, využívání, bolest, smysl života. Pro mě první Trierovina, nicméně po tomto zážitku rozhodně ne na dlouhou dobu poslední. You want to wake up to free yourself of the image of Europa but it is not possible. (28.09.2008)

Objímám vzpomínku na Trierovo Tanec v temnotách. Nechci ji nikdy vidět podruhé, bojím se, že už to takový nebude. V případě Evropy mi krouží v hlavě myšlenka, že tady druhá projekce taky nebude možná. Ale z úplně jinýho důvodu. Lars mě vede tunelem, kterej nemá konec (je to snad symbol smrti?). Ta cesta je trnitá (bohudík za to), ale co je horší- je nudná. Průvodce má slibný, pevný a povědomí hlas. Má zájem vás hodit do transu. Mě bohužel ne. A to prosím hroší kůži nevlastním, jsem prostě jedním z vás. Sny o tom, že tohle bude velkolepý, Trierovsky nezapomenutelně natrhávající, se nekonají. Zbývá jen bezbřehá nuda s vůní páry od lokomotivy a varování, že houpání se na židly je dost nebezpečný, zvláště pokud je to za účelem zahnání Evropský nudy. Never more! ____ Chcete-li maximální zážitek, něco, co vás zaručeně dovede k šokujícímu přemýšlení, podívejte se na předposlední obrázek z galerie tohoto filmu. Dá vám víc, než celý film.... (28.07.2009)