Dva muži hlásí příchod

Zajímavý rodinný film, kde většina herců hrála v úloze, ve kterých je moc neznáme. Téma výchovy malého kluka, které se nakonec zhostí úplně cizí "táta", je na tu dobu, kdy film vznikl, taky dost netradiční. Velmi dobrou úroveň filmu podporuje i nádherná hudba Karla Svobody. Musím upřímně říct, že po každém zkouknutí se mi tento film líbí víc a víc. (19.09.2015)

Snímek ,který před pár lety tv vytáhla z archivu a ted poměrně často reprízuje. Mladík pracující ve spořitelně ne příliš mužný J.Hanzlík nastupuje na vojnu do Prahy ,tam se seznámí s pěknou Julkou ,která ale má dítě to mu ovšem neřekne. Ale přesto si jí nakonec vezme jenže ono manželství nemá dlouhého trvání a Julka utíká za jiným a jemu zůstává dítě. Na snímku je vidět jaká byla tehdy doba. jak se vše muselo řešit veřejně viz přeceda Otta Šimánek ,který se do všeho pletl. (20.12.2007)

Nedlouho po pohádkové zakázce pro západoněmecké myslivecké spolky se Vorlíček se Svobodou pokusili o sondu do etiky normalizované socialistické armády. Pod variacemi na silnou melodii se střídají ty nejbanálnější obrazy ze zaniklého světa paruk, které zachycují Prahu jako epicentrum ošklivosti, z něhož by bylo krásné utéci, kdyby však bylo kam, což ovšem nejde, protože venkov je podobně neobyvatelný. To ovšem z filmu vyplývá spíše bezděčně. Režisér jinak všemu nasazuje masku spokojeného soužívání opravdu přesvědčivě. Laskaví desátníci a otcovští důstojníci, neúplatní, svědomití, ale chápaví, sokratovsky vedou své zelené výhonky k slunci a nezáleží na tom, že jeho umělé světlo orientuje jen k prostředečně uvažujícím praktikům, do života, který je jen divadlem, jakkoli kolektivizovaným. Vorlíček nezastírá, že všechna světla zacílil na žumpu, ale sentimentálním brumendem nechal přehlušit všechno – i všechny. PS: Skvělé Smyczkově Krajině s nábytkem se často vyčítá nezvládnutá inspirace Létem s Monikou; o deset let dříve zde vzniknul film, který se Bergmanovou studií neinspiroval, ale příbuzné téma zpracoval tak, že si na severského mága nikdo ani nevzpomněl – jako laxativum. Špína. (25.12.2021)

"Schopen, odveden!"... Jiřík Valentů ač nesmělý je hrd a šťasten, že může na vojnu a vůbec... Leč vojna není kojná, že - Jirka, neznalý světa a žen nakonec vzmužen jest a vůbec... Jó, byla to šťastná doba normalizační, "moderní družstvo a žádný Kocourkov" a taky "soudruh kapitán tady hlavu nikomu neutrhne" a vůbec... Nu a Jirka dělá dobré skutky a domů se nám vrátí jako chlap a vůbec... Vojenské prostředí a dobu vůbec značně idealizující komedie, z dnešního pohledu místy až odpudivě naivní film, nikterak nevybočující z tehdejší bezkrevně >angažované< tvorby. Až bych řekl, že tenhle film snad musel V.V. natočit >na společenskou objednávku< , jak bývávalo zvykem, že... (16.09.2006)

Z vojenského prostředí toho teda tam moc nebylo. Ale když jo, tak mě srdce plesalo. Jak na začátku běhali dráhu zručnosti a v závěru, jak bylo cvičení tanků. Když s nimi stříleli po poli, na to se tak krásně dívá. Stejně jako když náklaďáky přejížděly řeku ve slejváku. Jenže to je tak vše z vojny. Zbytek se točí kolem toho, že Hanzlík alias švadlenka potká ženskou s dítětem a všichni mají kecy. To je tak odporný někdo zakazuje chlapovi, aby si vzal ženskou s dětma. Cítím z toho jen závist, že by Hanzlík mohl být konečně šťastný. Z vlastní zkušenosti tihle byli ještě mírný kurvy. [2691. hodnocení, 84. komentář, 47%] (04.01.2020)