Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

"Škrrr... škrrr... škrrpál!" Kdyby se více pracovalo s vnitřním univerzem mytických bytostí v pozadí současných kulis a la Vodník: The Masquerade, mohlo to být tehdy přelomové v kontextu všech následných Bladeů a Underworldů. Bohužel z toho vyšla akorát dost unavená tendenční veselohra, která si bere z normalizace jen to nejhorší. Tedy socialismus bez inkluzivity, kde naopak každá odchylka od "normálnosti" je považována za buržoazní přežitek hodný převýchovy, kterou zde může poskytnout mimo jiné okušení proletářského jablka poznání - tlačenky z pergamenu. Ve světě, jehož jediné schválené východisko je pracovat a množit se do rytmu Vondráčkový s Neckářem, je pak logické, že objekt milostného zájmu protagonistky má dvě charakterové polohy - "Ty můj kapříku." a "Hele, jestli seš ještě naštvaná kvůli tomu včerejšku, tak se uklidni.". Přičemž film mu ani za jednu z nich nedá pěstí. (08.07.2022)

Bývaly doby, kdy jsem nebyl nadšený z rejpalů, kteří kritizovali jalovost a krotkost normalizačních komedií. Měl jsem je jako kluk rád. --- S odstupem času, a zejména když dnes už mohu srovnávat s komediemi, které titíž lidé dělali o pár let dříve, se můj názor hodně změnil. Dávám rejpalům za pravdu. Úroveň humoru opravdu hodně upadla. Pořád to ještě dělali lidé, kteří uměli své řemeslo, ale ten strach pustit se do něčeho opravdu vtipného a originálního, ten je, bohužel, cítit v každém slově a každém záběru. --- Nemůžu to hodnotit výš než jako fakticky prorežimní lidovou veselohru natočenou ve smutných časech smutnými lidmi. Jen si to srovnejte třeba s Koncem agenta W4C! (17.08.2010)

Tuhle kultovní českou psychokomedii jsem viděl v jednom kuse až dobrých 44 let po jejím vzniku. Je zcela zřejmé, že i tehdy se nitrožilně přijímaly kvalitní látky. Úvod byl těžká nuda, ale od určitého okamžiku to přeci jen dostalo ten správný šmrnc. Navíc občas vzduchem létaly moc pěkné hlášky. V čele byla určitě ultimátní balící hláška: "V potoce jako dva pstruzi, nebo v bahně..?". Kultovní je i operace v nemocnici, při které jsem se po delší době od srdce zasmál. Přesto je ve snímku spousta pasáží, které jsou jednoduše řečeno o hovně a zcela zbytečné. Proto hodnotím celkově pouze tak nějak nadprůměrně. (25.10.2017)

Dnes tenhle styl komedií není schopen spíchnout ani sám Vorlíček. V době, kdy byl ve formě, se ukazoval jako režisér s vytříbeným režijním stylem, citem pro správné podání gagu a dokonale uměl pracovat s herci. Krásně naivně vzhledem k dnešním nárokům publika se jeví i po letech poměrně působivá triková stránka filmu. Občas film působí jako nějaký lapač, který chytá a do popředí staví především ukázkově absurdní situace, a tak se pro diváka, toužícího vidět něco "normálního", stává až nestravitelnou komedií, ale tvůrci naštěstí z toho jako nějakým zázrakem umí vyplout zase na hladinu. A jako poctiví vodníci zůstanou suší. 80% (01.01.2012)

Pekná komediálna rozprávka o československých vodníkoch s výborným hereckým obsadením vďaka ktorému je možné film vidieť naozaj stále znovu a nikdy sa neomrzí aj vďaka skvelým filmovým efektom, ktoré vymysleli ako sa dnes hovorí na kolene. Originálny rozprávkový príbeh v ktorom v hlavnej úlohe vystupuje trochu netradičná rodinka obľubujúca v zbieraní ľudských dušičiek do čajových šálok, ako sa napokon na správnych vodníkov sluší. Film je zábavný a teda sa u neho určite nudiť nebudete. Len je už opozeraný. Pretože ho dávajú každý rok na nejaký sviatok. Vtipné skoro od začiatku do konca a neskutočne hviezdne obsadenie - najväčšie zbrane tejto komédie, ktorá patrí medzi to najlepšie, čo režisér Vorlíček vytvoril. Avšak nie to najlepšie čo uzrelo svetlo sveta v Československu. (15.09.2019)