Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Milan PavlíkKamera:
Václav HuňkaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jiří Sovák, Libuše Havelková, František Filipovský, Otto Šimánek, Jan Šmíd, František Kovářík, Josef Hlinomaz, Renata Kroutilová, Pavel Nový (více)Obsahy(1)
Příběh o splněném dětském snu. Školáci objeví opuštěnou drůbežárnu s umělou líhní a dohodnou se, že si vypěstují svá kuřátka. Věnují tomu všechny síly a s napětím čekají, až malá kuřátka přijdou na svět. Než k tomu dojde, čeká je mnoho překážek... Děti si nemají bezcílně hrát, ale pomáhat záslužné věci, takové je poselství filmu. Parta uvědomělých pionýrů se tu ujme umělého pěstování kuřat a dohlíží, aby se řádně vylíhla. Do příběhu je vkládána humorná nadsázka i zásluhou některých postav dospělých. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Jejda, na tomhle jsem byl kdysi strááááááášně dávno v kině a jak se mi to líbilo! Dnes se na to ale raději dívat nebudu, nechci přijít o dětské iluze. ()
Úsměvná pionýrská úderničina v režii Václava Vorlíčka. Ale jak já držel pěsti, aby šel proud a z těch vajíček v umělé líhni se vyklubala kuřátka. Pavel Nový ve své první filmové roli pionýra Vládi. Sovák - předseda Kalábek, Filipovský - kominík Klempera, Šimánek - učitel. ()
Heh! Tak tohle nám pouštěli na základce... už nevím zdali to nebylo v jiskřičkách. ()
2/10 Pionyri, pionyri, malovane deti... Takze meze uz byly rozorany, ted jeste stmelit mladez a budoucnost socialistickeho Ceskoslovenska je zachranena. K napeti je pouzita kureci lihen - agitka jagswina - Kaja Marik, maly Bobes ani Honzik uz nemaji sanci ()
Téměř zapomenutý dětský budovatelský film páně Vorlíčka. Děti pionýři se sami angažují, dospělí tam jsou také a jinak se nic moc neděje. Pavla Nového jako Vláďu jsem nepoznal. ()
Po filmu jsem si na obalu přečetl: "Ačkoli je film určen malým divákům, díky poetickému příběhu a skvělému hereckému obsazení jistě zaujme i dospělé." Nazývat budovatelskou a socialistickou výchovu mládeže a dětí poetickým příběhem, je přinejmenším velice svérázný postoj. Trochu, možná více než trochu, strašidelný pohled, který se pokouší nabarvit hovínko pastelovou barvou, zabalit ho do třpytivého pozlátka a rozhlašovat všude, že voní. Ty nejmenší dětičky zaujmou roztomilá pípající kuřátka, ty trochu větší půjdou raději farmařit na facebook. Herecké obsazení je zajímavé. Ale to je všechno, co se k hereckému obsazení dá říci. Je tu Jiří Sovák v roli svědomitého a laskavého předsedy družstva Kalába. Je zde František Filipovský v roli mrzoutského kominíka Klempery. Také Otto Šimánek v roli příkladného a aktivního učitele Hudravy. A taktéž František Kovářík a Josef Hlinomaz. Ale co z toho? Uvědomělý socialismus je dán a ostatního není ani jako šafránu. Hlavní je ve filmu dětská tlupa vesnických pionýrů, kteří se, kromě oficiálních pionýrských aktivit, zmůžou jen na partyzánské budovatelské dobrodružství a hry na družstevníky se střídavou svědomitostí. Nejdůležitější děti: jediná trochu zodpovědná je Hanka Klemperová (Renáta Kroutilová), technickým kutilem je Vláďa (Pavel Nový ještě s vlasy), předsedův syn Tonda (Jaroslav Drbohlav) je urážlivý, a ty nejmenší zastupuje Karlík (Jan Klozar) a neodbytná Maruška (Zuzana Hrnčířová). Naštěstí trápení netrvá příliš dlouho. Jen na konci jsem nabyl dojmu, že na výroku pana Menzela o Vorlíčkovi, jako zástupci režisérů druhé kategorie, něco bude. ()
Z meho detstvi jsem zvykly na jine filmy pro nejmensi od Vaclava Vorlicka. Tento se mi zda utahany, nezazivny a hlavne malo humorny... ()
Píseň ve filmu je "Rudé šátky na slunci hoří", hudbu k písni složil Svatopluk Havelka text písně napsal Josef Brukner, zpívá Kühnův dětský pěvecký sbor. Točilo se v obci Rosovice, v okrese Příbram. ()
Koupila jsem si nedávno tento film a nechala jsem ho nějaký čas ležet na stole z obavy, že si při jeho opětovném shlédnutí pokazím vzpomínku na dětství, kdy jsem ho viděla prvně. Moje obavy byly zbytečné. Tento milý, trošku naivní a přívětivý snímek mi i po letech zpříjemnil deštivé odpoledne a vyvolal vzpomínky na ty časy, kdy se mládež musela obejít bez televize, internetu a mobilů a zabavit se sama. ()
Nehodnotím film, ale svůj zážitek z něj. Malé dětské JZD: pašování kuřátek v kočárku, malí zaměstnanci tisku s páskou na ruce. Fakt sranda:). ()
Druhý film Václava Vorlíčka je už o něco lepší než jeho debut PŘÍPAD LUPÍNEK. Přesto i tento vyloženě dětský film dnešnímu divákovi nemá co dát. Opět středem příběhu je parta dětí. Tentokrát při dětské hře naleznou opuštěnou drůbežárnu a rozhodnou si vypěstovat svá vlastní kuřátka. Bohužel je to velice nezajímavé téma. Z celého filmu tak nanejvýš zaujme František Filipovský v roli kominíka. [227. hodnocení, 16. komentář, 60%] ()
Dětské filmy měli především za cíl vychovávat a poukazovat k napomáhání záslužných věcí. Pionýři se neměli jen tak potulovat a dělat lumpárny. Hrdinové tohoto snímku se pustili do umělého pěstování kuřat a to tajně. A práce to nebyla jednoduchá. Václav Vorlíček se toho zhostil dle potřeb své doby a nutno podotknout, že velice dobře. Nechybí ani odlehčený humor, který neškodí. Jistá naivita tu doslova září, ale slouží jen k jednoduchosti vyprávění příběhu. K zajímavostem patří první filmová dětská role Pavla Novýho. Tento snímek, byť svým způsobem agitační, má rozhodně dětem co říct i dnes. ()
Těžko uvěřitelný příběh o pionýrech – hospodářích. Co nedokázali školení odborníci z JZD, to se dětem s dávkou nadšení a improvizace podaří. Kupříkladu slepice jistě ocení zabalený bonbón. Ještě, že se jedná pouze o slepice, a že se nerozhodli odchovat stádo krav. Rychlý akční začátek – děti hrají bojovku. Pak následuje piplačka s vejcema: nezáživné. Hláška filmu: „Je to čistá rasa.“ Péče o kuřata už je lepší. Nejhezčí scéna: mladý Pavel Nový odnáší v náručí spící holčičku. Hezká hlavní představitelka: dobrý výkon. Vorlíček a produkční Rohan překvapili, že do filmu pro děti nenarvali tunu propandy. Nicméně podpis tu je: sign of silence: 13:13, 15:57, 55:38, 58:54. ()
Dětská agitka, děs běs. Mladé stromky bylo třeba ohnout, ale zde to ohýbání bylo víceméně ku prospěchu věci. Dospělé role skvělé, občas i legrační, děti na jedničku. Klidně dám čtyřicet a nestydím se. ()
Narodil se Pepíček!!!! A Pepíček bylo kuře..a ještě další,co měla jména na skořápkách,ale poznat j euž nešlo..nádhernej film...jak si děti "vylíhly" kuřata ...a co se okolo toho všechno dělo... ()
Vzít do dlaně malé žluté kuřátko? To je velkým snem dětí našeho příběhu. A nezůstane jenom u sna. Děti nelení a zprovozní opuštěnou drůbežárnu s umělou líhní. Vypůjčí si knížku o chovu slepic a nakonec se jim povede sehnat i vajíčka. Rozdělí si služby na hlídání a s napětím čekají, kdy se ozve pípání malých kuřat. Ale než se tak stane, čeká je ještě mnoho překážek způsobených jak jimi samými, tak i dospělými, kteří mají s drůbežárnou úplně jiné plány. To jen ve stručnosti k tomuto poetickému příběhu, který vévodí skvělým hereckým obsazením. Snímek je sice určený malým divákům, ale zaujme i dospělého. ()
Příběh nesmírně agitační. Filmařsky velmi dobré! Doslova nabité vizuálními a režijními nápady. Klobouk dolů. Děti hrají slušně. Film netrpí nažehleností pozdějších dílek pro malé diváky. Mj. "Kniha o drůbeži" skutečně existuje a byla vydána roku 1956. ()