Honzíkova cesta

Milá vesnická upomínka té doby, což je asi tak všechno. Knížka kouzlo měla, film moc ne. Výkony dětských představitelů odpovídají besídce ve školce a předškolně dobrodružný duch předlohy se povedlo převést sotva z poloviny. Půl hvězdičky navrch za kocoura, kterej chtěl při natáčení ve škole zjevně vyškrábat oči všem kolem. (: (10.07.2017)

První český nepohádkový dětský snímek, který si dává velmi záležet na tom, aby malého diváka zaujal, pobavil a aby mu každé dítě porozumělo. Tomu odpovídá pozvolný a více než názorný styl vyprávění. Velmi jemná, nijak zvlášť nedramatizovaná zápletka s minimálně načrtnutým konfliktem. Filmařsky proto poněkud unylé, jako dětský snímek každopádně roztomilé a podařené. (25.10.2006)

Dobře fungující dětský snímek poměrně nenásilnou formou nabízející obraz dobové vesnice (samozřejmě zidealizovaný, ale velkou roli v tom hraje i pohled dětskýma očima), řešící první morální problémy, které svoji univerzálností přebíjejí jakoukoliv snahu o bezživotnou didaktičnost ve "správném" duchu. Film má dobrý spád, dětští představitelé jsou přirození a podmanivým způsobem na diváka přenášejí neotřelý svět příslušný jejich věku, na což byl Vošmik vždy mistr. A navíc se musím přiznat, že mě hrozně dojala babička Zdeňky Baldové - jak jsem si jen posteskl, že bych chtěl mít taky takovou a jezdit za ní poloprázdným vlakem s krásnou průvodčí do malebné vísky, kde laskavá kuchařka peče pro všechny vesničany obrovské lívance... (30.04.2011)

Divoká příroda českého venkova, osudová žena, kaskadérské kousky na stromě, boj o respekt, spalující vášeň, akční bitky, zrada, přátelství, pomsta a samozřejmě i láska. Tak tomuhle říkám dobrodružný film jako řemen. Indiana Jones se může jít vycpat, tomuhle říkám strhující dobrodružství. Bohužel je tento film limitován věkem diváka. Být já šestiletý tak ten film jenom bezdechu hltám, ale ted? Ted už mi zbyl jenom pocit, že Karel Hoger, měl ten nejpoetičtější hlas, který jsem kdy slyšel. (30.10.2006)

Honzíkova cesta, dětská kniha Bohumila Říhy byla jednou z mých prvních přečtených knih. V bezstarostném věku dětství to bylo příjemné čtení, které dokázalo přinést první chvění tajemného neznáma a dobrodružného pokušení. Ten jistý stupeň samostatnosti hlavní postavy byl fascinující a inspirující. Budovatelskou angažovanost jsem tehdy neviděl. Film není komunistickou propagandou, nýbrž vysvětlující popis skutečnosti. Kniha i film popisují, vysvětlují a vychovávají. Laskavě, otevřeně a především vkusně a výstižně pro potřeby základního formování lidských charakterů v jejich počátcích. V dobré víře a po správné cestě. Mimochodem i ostatní Říhova spisovatelská tvorba pro děti mě oslovovala svou zapáleností pro věc při výchově a vštěpování morálně pevných základů lidskosti. Pohled malého dítěte na svět a život zdařile zachytil Říha ve své knize a po něm i Milan Vošmik ve své filmové prvotině. Hlavní postavou příběhu je Honzík (příjemný Miroslav Červenka) při svém seznamování se s životem v rozličných podobách. Opatrné oťukávání nachází odvahu a nové zážitky jsou tím nejdůležitějším prostředkem. Hlavní dívčí postavou je malá Terezka (zajímavá Marcela Jandová), která nikdy neváhá nahlas hovořit ve prospěch spravedlnosti a ochotně pokaždé podává pomocnou ruku. Honzíkovým oponentem je Ferda (příjemný Josef Kruml) v hašteřivé rivalitě, která občas zákeřně podrazí druhému nešetrně nohu. Z dalších rolí: dětská autorita vesnice Viktor (sympatický Václav Venhoda), čiperná a starostlivá Honzíkova babička (dobrá Zdeňka Baldová), shovívavý a dobrácký Honzíkův dědeček (zajímavý Vladimír Hlavatý), dobromyslný vesnický řídící učitel Stolař (dobrý Karel Höger), pracující láskyplná Honzíkova maminka (zajímavá Vlasta Chramostová), náhodný spolucestující z vlaku (velmi zajímavý Radovan Lukavský), přísný vlakový revizor (dobrý Otomar Korbelář), neochotně čtoucí zahradník (příjemný Stanislav Neumann), Honzíkova zapálená učitelka z mateřské školy (příjemná Štěpánka Haničincová), či ochotná vlaková průvodčí (Viola Zinková). Honzíkova cesta je film určený pro děti věku předškolního a počátku školního a je nutné se na něj dívat z tohoto hlediska. Obraz dětského světa je více než uspokojivý. Honzíkova cesta se již na svém počátku stala ideálním výchovným doplňkem, který baví a tvoří. (14.03.2017)