• Greg25
    ****

    Cech panen kutnohorských je svým žánrem a stylem velmi podobný Počestným paním pardubickým, a také jsou tak kvalitně natočeny. Výborné herecké výkony. Podobné myšlenky, podobné téma a podobně kladné hodnocení 80%. Ale přesto se mi Počestné paní pardubické líbily o něco více. Přeci jenom v nich bylo nastoleno více otázek tehdejší doby než právě v tomto spíše ryze komediálním filmu.(6.1.2008)

  • Marthos
    *****

    Přípravy na velkolepou dekoraci pro třetí celovečerní film režiséra Otakara Vávry byly zahájeny stavbou monumentálních dřevěných staveb, připomínajících středověký život kutnohorských havířů. V barrandovských ateliérech potom vznikaly pod dohledem architekta Štěpána Kopeckého honosné interiéry včetně radnice a vězení. Základem scénáře se staly dvě z divadelních her Ladislava Stroupežnického, populární jak u diváků, tak u herců řady českých profesionálních i ochotnických divadel. Titulní roli hýřivého milovníka života, vína a žen Mikuláše Dačického z Heslova si její představitel Zdeněk Štěpánek napsal sám. Svým Dačickým odevzdal české kinematografii snad nejlepší filmovou postavu, jaká se tehdy na stříbrném plátně objevila. Jeho bouřlivák a frejíř renesanční doby ztělesňoval nejen kus sympatické bezstarostné volnosti, ale i zcela vědomou a přesně cílenou vlasteneckou odpovědnost. Jeho vyznání, vtělené do slov: "Já budu vichrem, který vyfouká všechen neřád, hlavně cizáky z tohoto města", bylo jakýmsi programovým symbolem, nadšeně kvitovaným diváky v kinech. Ti chápali jinotaj, skrývaný v těchto slovech, stejně jako rozuměli odporu vůči alchymistům z Německa a s nefalšovaným nadšením přijímali rozhodnost a odvahu při záchraně na smrt odsouzeného havíře Jakuba. Vávra si do dalších rolí prosadil nejvýznamnější členy činohry Národního divadla i vinohradské scény a k umělecké spolupráci přizval i dvě nejzářivější české filmové hvězdy Adinu Mandlovou a Hanu Vítovou. Premiéra, uskutečněná nedlouho před mobilizací a tragickými událostmi Mnichova, reagovala na tehdejší atmosféru ve společnosti a v Benátkách si film vysloužil dokonce jedno z prestižních ocenění, Zlatý pohár. Bilance Vávrova režijního profilu potom naznačuje, že Cech náleží zcela jistě k tomu nejlepšímu, čeho tento kontroverzní umělec vůbec kdy dosáhl.(3.10.2008)

  • slunicko2
    **

    Naivní pseudohistorická hra o zlých pánech a poctivém havíři. Rok vzniku předznamenává lehce národovecký patos díla, patos, který díky humornému obalu a zajímavým hereckým výkonům kupodivu zaujal i na fašistickém filmovém festivalu v Benátkách. Jméno režiséra budoucích epopejí rovněž naznačuje, kudy se film ubíral. Ale dnes nám obsazení Němci nehrozí a svěžest filmových vtípků dávno odnesl čas.(15.9.2009)

  • tomtomtoma
    *****

    Příjemně hravá vlastenecká komedie, která v předválečných dobách měla utvrdit vlastenectví, leč opět marně a cizáci se v Čechách opět roztahovali. Je zde humor, mocenské intriky, hamižnost a morální pokrytectví a především velké vlastenectví.. Příjemně zábavný příběh z konce 16. století o bohémském šlechtici Mikuláši Dačickému z Heslova (skvělý Zdeněk Štěpánek), který se tuze rád bavil s dobrým vínem, lámal všemožná ženská srdce a navíc se nebál postavit za utlačované chudé české lidi, které chytrácky ždímali dosazení páni. Je krásně zobrazeno intrikování a neskutečná hamižnost mocných, kteří chtěli zahladit stopy a vyhnout se odhalení a pokrytecké zhrzení žen, když si Mikuláš na veřejnosti vedl za ruku prostitutku Rozinu (Adina Mandlová) a začali volat po cudnosti. Ale herci si role krásně užívali. Druhové Mikuláše v putykách byli Mikulášův sluha Očko (Ladislav Pešek), mincmistrův panoš Zdeněk (Ladislav Boháč), svérázný páter Bonifác (Jaroslav Vojta) a stále společensky unavený bakalář (František Roland). Měšťany krásně zastupovali naivní Tříska (František Smolík) s hrzenou ženou Sofií (Jiřina Šejbalová), rychtář Vodňanský (Theodor Pištěk), jeho žena (Antonie Nedošínská) a naivní dceruška Eva (Elena Hálková) a bojácný kat (Václav Trégl). Podvodné cizáky pak David Wolfram (Bedřich Karen) a Felix z Hasenburka (František Kreuzmann). A nesmí se zapomenout na Alžbětu Mládkovou (Hana Vítová), jakási nová etapa v novém a spořádaném životě pana Mikuláše. Velmi příjemná komedie, kde na rozdíl od reality vše dopadlo dobře. A je to v krásných kulisách stále zachovalého středověkého centra Kutných Hor.(8.3.2010)

  • Schlierkamp
    *****

    Československá historická komedie, jenž měla posilnit vlastenecké cítění a národní hrdost, neboť byla natáčena v nelehkém období mnichovského ponížení. Příběh se odehrává v roce 1590 v Kutné hoře, kdy začínají klesat výnosy z těžby stříbra a jako první se snižují platy havířům. Ti kolem sebe vidí u konšelů, urozených rytířů, ale i podvodných cizinců velké bohatství a domáhají se spravedlnosti. Vymýtit tento nešvar a zbavit město ničemných zlodějů a proradných cizáků se pokusil kutnohorský rodák a šlechtic Mikuláš Dačický z Heslova (1555-1626), známý jako spisovatel a básník, ale především jako bouřlivák holdující vínu a ženám. Dačického, dobově řečeného frejíř, jenž ve snímku bojuje proti nekalému obohacování vyšších vrstev a jejich upjaté společnosti, svým neobyčejně živelným způsobem ztvárnil nenapodobitelný Z. Štěpánek. Svým volnomyšlenkářským životem a pokrokovým cítěním pobuřoval ctihodné kutnohorské muže a jejich ženy mu navzdory jeho špatné pověsti padaly k nohám. Název Vávrova snímku je poněkud zavádějící, neboť o žádném společném cechu neboli seskupení místních paniček nebylo řeči, naopak komedie zesměšňuje jejich mravní zkaženost a pokrytectví. V roli jediné charakterní ženy Alžběty, již později pojal Dačický za choť, se představila H. Vítová. V rolích kutnohorských konšelů, hofmistrů a mincmistrů se objevily známé herecké osobnosti té doby, nejvíce zaujal T. Pištěk, vynikající F. Smolík podváděný svou nevěrnou ženou J. Šejbalovou, V. Vydra st. či tradičně nepřející F. Kreuzmann. Dačického páže ztvárnil L. Pešek a místní poběhlici s provokativně odhaleným záňadřím představovala smyslná A. Mandlová. V menších rolích jsem zaregistroval věčně opilého mnicha J. Vojtu, podplatitelného kata V. Trégla, bohužel představitele Jeho Veličenstva císaře Rudolfa II. jsem nerozpoznal. Ve snímku zaujaly též záběry na chrám sv. Barbory, kostel sv. Jakuba či Vlašský dvůr, tehdejší středisko ražby stříbrných mincí. Nejsem si jist, zda tato komedie O. Vávry, specialisty na historická díla, splnila svůj původní účel a zvýšila národní uvědomění, avšak zcela jistě se jedná o více než povedenou komedii, která ani po 80 letech neztratila své kouzlo a je stále aktuální.(24.7.2017)

  • - 1939 - odměna ministra průmyslu, obchodu a živností. (NFA.cz)

  • - Když je Mikuláš Dačický z Heslova (Zdeněk Štěpánek) u císaře Rudolfa II. (Karel Dostal), tak je globus, jenž stojí vedle Mikuláše, pootočen na Atlantický oceán. Při dalším záběru je však globus nastaven na Asii. (krib)

  • - V tom čase ešte žijúci potomkovia Dačických, o ktorých film pojednáva, boli produkciou pozvaní, aby sa zúčastnili natáčania, čo robilo filmu veľkú reklamu. (Raccoon.city)