Reklama

Reklama

Kladivo na čarodějnice

TV spot
Československo, 1969, 103 min

Obsahy(1)

Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (962)

Divočák 

všechny recenze uživatele

Rozhodně jeden z nejlepších českých filmů, osobně ho mám radši i než třeba "Spalovače mrtvol". Jestliže Spalovač je opravdu silný až u konce, u Kladiva je tomu tak v průběhu celého filmu. Výborný scénář jde ruku v ruce s bezchybnou režií, neskutečnou atmosférou a skvělým castingem podpořeným výbornými hereckými výkony. Boblík je prostě svině k pohledání, beznaděj je cítit na každém kroku a ty lidi tam snad opravdu mučily. Takovéhle filmy se u nás už holt v dnešní době netočí a když se jen zamyslím, jak trapně by vyzněl pokus o něco podobného dnes, je mi z toho trochu až smutno. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Velmi temné a depresivní dílo a rozhodně nejlepší film Otakara Vávry. Kemr se Šmeralem jsou nádherně hnusní a zejména Šmeral tu herecky exceluje a předvádí svůj životní výkon. Dílo tak nadčasové a plné metafor (nepřímo připomínající i politické monstrprocesy v 50.letech), že je div, že se nestalo trezorovým filmem.___Vzkaz pro igi B.: Ale když já to viděl za bolševika v kině a nebyl to filmový klub :o) ()

Reklama

Dudek 

všechny recenze uživatele

Pokud bych si teď rychle měl vzpomenout na všechny české filmy, které jsem měl tu možnost vidět a ohodotit je, Kladivo na čarodějnice by jistě získalo nejvyšší možnou známku. Otakar Vávra si jako režisér vede opravdu skvěle, dokáže nechat pořádně gradovat napětí a současně se věnovat silné vizuální stránce. Ve filmu je hodně zhuštěný děj, což ovšem v žádném případě neznamená, že bychom mohli nějakou linii odejmou, aniž bychom příběh poškodili, každá částečka totiž zapadá na své místo a plní účel, který je pro celkové vyznění snímku nezbytný. Rád bych se také zmínil o hudební stránce, která je na svou dobu značně pokroková, a přestože je ve filmu použito malé množství různých témat, každé vyvolává přesně ty pocity, které vyvolávat má. Možná se ptáte, zda neustálé opakování pár stejných úryvků nenudí... není, myslím si, že decentní a neveliké používání hudby spolu s poutavým scénářem je dokonalá kombinace, která nedovolí divákovi odpoutat se od obrazu, ba právě naopak nutí ho dílo nerušeně sledovat dál. Nejhorší na celém filmu je ovšem jeho opírání se o fakta, jistě příběh není podle skutečné události, ale je inspirován inkvizičními procesy, které byly neméně drsné, než jak je ve filmu zobrazováno. Zabijáci čarodějnic si vybrali nějakou bohatou rodiny a obvinili ji z čarodějnictví a spolčení s ďáblem, tito odsouzení pak neměli prakticky žádnou možnost vyváznout a jejich majetek propadl inkvizitorovi, který tvrdil, že většinou uhradí nákladný proces vyhledávání a likvidace této spodiny. Kdyby jen bylo víc takto povedených snímků... ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Nepochybně jeden z vrcholů české kinematografie. S jistou pořádnou dávkou inkvizitorského nadání lze snímek vnímat i jako kritiku církevního tmářství. Je ostatně dobrou vlastností velkých filmových děl, že bývají otevřena interpretaci. Pro mě je však Kladivo na čarodejnice spíše filmem o (nejen) náboženské horlivosti, která dláždí cestu ďáblům, není-li usměrněna moudrostí (přesněji ctností zvanou "prudentia"). Je podobenstvím - současným i nadčasovým - o ďábelské moci a lidské bezmocnosti; o křehkosti našeho já, jež lze bolestí a strachem rozhlodat a zlomit a zbourat, a pak postavit znovu a jinak podle vůle mocných. Avšak také o odpouštějící lásce, která nesoudí jako inkviziční tribunály a člověku otevírá cestu právě tehdy, když selhal... a z Jidášů dělá Petry. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Na to, ze je to Ceskoslovensky film je natoceny velmi kvalitne. V tom obdobi by sa dala kludne porovnat aj s francuzskou produkciou, ci uz po scenaristickej, kostymovej alebo aj vypravnej stranke. Neludske mucenie pod velkou mocou inkvizicie ma nenechalo chladnym a preto musim dat plne hodnotenie. Je to az neuveritelne, ako dokazali sudcovia ludi mucit, len aby im povedali to, co chcu pocut a na skutocnej pravde akoby im ani nezalezalo. U mna je tento film zaradeny medzi najlepsie ceskoslovenske filmy... 26.04.2009 ________ Elo Romančík - (Lautner) +++ Soňa Valentová - (Zuzana) +++ Vladimír Šmeral - (Boblig) +++ Josef Kemr - (Ignác) +++ Jiří Holý - (Farář König) +++ Eduard Cupak - (Farář Schmidt) +++ Martin Růžek - (Biskup) +++ Josef Bláha - (Hrabě Šternberk) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ ()

Galerie (111)

Zajímavosti (48)

  • Příliš se neví, že realita daleko předčila film i samotnou knihu Václava Kaplického. Procesy totiž nezačaly až v roce 1651 s inkvizitorem Jindřichem Františekem Bobligem, ale už v roce 1622 v Jeseníku. Přesné počty odsouzených nejsou známy. V roce 1636 začalo nejhorší období, které skončilo dokonce stavbou pecí na spalování hříšníků ve slezské Nise. Dr. Lorenz, který procesy započal, byl osobou daleko horší a nebezpečnější než olomoucký inkvizitor Boblig. Skutečný konec těchto hrůz nastal až v roce 1775, kdy se opět nišští občané pokusili rozpoutat čarodějnické procesy, tehdy ale vrchnost vše konečně správně vyhodnotila jako pouhé udavačství. (pornogrind)
  • Celkovo si procesy, ktoré viedol Boblig z Edelstadtu (Vladimír Šmeral), vyžiadali viac ako dvesto upálených. Boblig vo veku 81 rokov odišiel na dôchodok. Niektorí bádatelia tvrdili, že Boblig bol hnaný svojou túžbou po ľahkom zbohatnutí. Iní historici to ale spochybnili. Je síce pravdou, že časť majetku odsúdených si inkvizítori mohli za smiešne nízku cenu odkúpiť, ale podľa všetkého to nebola Bobligova hlavná motivácia. Odborníci tvrdia, že išlo o prvotriedneho náboženského fanatika, ktorý bol posadnutý prenasledovaním čarodejníc, a ak by to záležalo len na ňom, upálených by bolo oveľa viac. Niektorí psychiatri uňho diagnostikovali sexuálne-sadistickú poruchu. (Raccoon.city)
  • Ve filmu zazní Vivaldiho houslový koncert „A mol ,RV 356 Op 3 č. 6.“, který však hudebníci hrát nemohli, jelikož čarodějnické procesy probíhaly v letech 1678–1696. Vivaldi vydal toto dílo až roku 1711 v Amsterdamu. (alanwilder)

Související novinky

České lázně ve filmu

České lázně ve filmu

28.10.2019

Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)

Kánon filmu 2011

Kánon filmu 2011

13.02.2012

V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama