Série(2) / Epizody(11)
Obsahy(2)
Seriál Šógun produkční společnosti FX je originální adaptací románu Jamese Clavella a odehrává se v Japonsku v roce 1600 na prahu občanské války, která rozhoduje o osudu celého století. Lord Joši Toranaga bojuje o život, protože se proti němu spojili jeho nepřátelé v Radě regentů. Když je v nedaleké rybářské vesnici nalezena záhadná opuštěná evropská loď, připlouvá její anglický lodivod John Blackthorne s tajemstvím, které by mohlo Toranagovi pomoct vychýlit misky mocenských vah a zničit obrovský vliv Blackthornových vlastních nepřátel – jezuitských kněží a portugalských obchodníků. Toranagovy a Blackthornovy osudy jsou neoddělitelně spjaty s jejich překladatelkou Todou Mariko, tajemnou křesťankou a poslední šlechtičnou ze zneuctěného rodu. Zatímco Mariko slouží svému pánovi v této napjaté politické situaci, musí skloubit své nové přátelství s Blackthornem, oddanost víře, která ji zachránila, a povinnost vůči zesnulému otci. (Disney+)
(více)Videa (2)
Recenze (174)
1. séria - 85%. Konečne nejaký historický seriál, ktorý okrem toho, že aj dobre vyzerá je aj kvalitne napísaný, zrežírovaný a zahraný. Prvých 5 dielov bolo super, malo to dobrý nástrel príbehu a smer, zaujímavé postavy, drsné akcie a skvelých hercov. Od polky to ako keby stratilo tempo, sedelo sa na jednom mieste a taktizovalo sa až do samotného finále. A zrovna finále je niečo, čo ma dosť sklamalo. Neviem, nečítal som predlohu, ale celý čas som očakával aspoň jednu mega bitku, keď už máme tak super kostýmy a všetky tie dobové katany a zbrane. Keď už oznámili, že Shogun nebude mini séria, ale bude sa pokračovať ďalej, verím, že neskôr sa dočkáme aj akčnejších pasáží. Zhrnuté a podčiarknuté, vizuálne nádherný seriál s feudálneho Japonska, ktorý v závere trošku stratil dych a ťah na bránku akú mali prvé časti. ()
Inu, inu. Japonsky pes, pes. Nu jak to říci – Šógun je zjevení západní literatury a pro neuvěřitelně mnoho lidí most k objevení Japonska. Beru ho jako jakýsi kánon a neodpouštím odchylky, to je kacířství :) ... Zde je ve výsledku vidět skutečná kvalita a Sanada se popral s rolí velice důstojně poté, co mu nastavil laťku extra vysoko Mifune. O to víc mě hereze odchylek štve tam, kde měli její autoři snad pocit, že budou srozumitelnější. Hlavní fuckup byl v samotné páteři díla, v jeho mottu. V knižní verzi zněla rozprava s Toranagou tak, že nelze nijak ospravedlnit vzpouru vazala (Holandska) proti pánovi (Španělsko), na což vece Andžin, že až na vítězství. Ve filmové verzi se jednalo o přesvědčení, zda Andžin osobně zvítězí nad Portugalci. Ubohé. Potom tedy v reminiscenci na konci ten filmový oblouk narozdíl od knihy nefunguje. I tak dost dalších kompromisů a ústupků mase hlupců, takže zbytečné hořké kapky v jinak výborné lahůdce – tenhle seriál mohl být skvělý daleko víc ... podle Clavella. ()
Jsem v menšině, ale mě tenhle totální hype poněkud minul. Ano, je to skvěle natočené a zahrané a je na tom vidět rozpočet. Příběh ale pro mě byl kolikrát zmatečný. Značně podivná pravidla tehdejší japonské společnosti nebyla často uspokojivě vysvětlena. A když to občas nechápete a je to přehnaně vážné, sem tam se smějete i tam, kde to vtipné být nemá. ()
Dokoukáno, dobojováno. No, těch bojů mohlo být více, ale co...bylo to komorní, detailní a precizní. Sanada, můj letitý oblíbenec, výborný. Stačil trochu jiný pohled, nepatrný pohyb koutku úst, bylo to dokonalé. Precizní Japonsko své doby a těžký život v něm, předložený do posledního, bravurního detailu. Krásná Mariko a těžký život žen. Na Cosma Jarvise jsem si zvykala , pořád mi připomínal těžkopádného medvěda troch cinklého mírnou retardací, leč v posledním díle si to napravil. Celkově skvělý zážitek. ()
Clavellovu knížku sem nečetl (zatím a až v červnu znova vyjde tak do ní okamžitě jdu) a původní sérii sem viděl jako dítě, pravděpodobně sem z ní nebyl úplně moudrý a nepamatuju si jí. Nemám tak srovnání, nicméně i tak můžu s klidem říct, že nové zpracování je zkrátka famózní, místy dechberoucí a bude dost těžké ho letos na seriálovém poli překonat. Všechno tady šlape jako hodinky, skvělou výpravou počínaje (laik nepozná že se netočilo v Japonsku), přes kostýmy, parádní hudbu a samozřejmě skvělé herce. Měl sem sice trochu problém si zkraje zvyknout na neokoukaného Cosma Jarvise, ale to mi od samého začátku plně vynahrazoval Hiroyuki Sanada, kterému Toranaga sednul jak ulitý a Anna Sawai v životní roli. Srovnání s Hrou o trůny je na místě jen do té míry že se tady dost intrikaří a když dojde na nějakou akci tak umí být patřičně brutální, ale Šógunova síla je především v těch pomalejších scénách a dialozích, které nejednou přinesou zdrcující emoce. Vím, že Clavellova kniha je fikce lehce opřená o skutečné události a postavy, ale já mu to sežral i s navijákem…100% ()
Galerie (157)
Zajímavosti (9)
- John Blackthorne (Cosmo Jarvis) obdrží jako hatamoto roční plat 240 koku. Jeho předobraz, William Adams (1564–1620), dostal jako hatamoto roční plat 250 koku. (Jirka_Šč)
- Bitva u Sekigahary, zmíněná v závěru Toranagou, se udála 21. října 1600 a znamenala začátek 250 let šógunátu. Armáda vedená Ishidou byla početnější, Ieyasu Tokugawa (historický předobraz Toranagy) však dokázal mnohé z jeho spojenců přesvědčit, aby se do boje nezapojili a zvítězil. (Jirka_Šč)
- Hatamoto byla důstojnická hodnost, přeložitelná jako „strážce vlajky“ nebo „muži shromáždění kolem vlajky“. Člověk s touto hodností měl právo osobní audience u šóguna. (Jirka_Šč)
Reklama