Režie:
Orson WellesKamera:
Gregg TolandHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Orson Welles, Joseph Cotten, Dorothy Comingore, Agnes Moorehead, Ruth Warrick, Ray Collins, Erskine Sanford, Everett Sloane, Paul Stewart, George Coulouris (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (604)
Po 77 rokoch už bolo o Charlesovi Kaneovi povedané snáď všetko. Pravdepodobne neexistuje nič nové, čo by sa dalo dodať k jeho historickej dôležitosti, dokonalosti a novátorstvu. Míľnik svetovej kinematografie a geniálny masterpiece. --- "If I hadn't been very rich, I might have been a really great man." ()
Včera jsem to zkoušel a dopadl úplně stejně jako kolega salahadin, tj. usnul jsem asi v polovině. Ano, jsem ochoten tomu přiznat novátorské postupy ve vyprávění, zajímavou kameru a dobrou hudbu, ale jako celek mě to prostě nebavilo. Jak píše kolega sud, vítězství formy nad obsahem. Takže se budeme se jmenovanými ve filmovém pekle smažit společně. ()
Co kdysi dávno posunulo celou kinematografii ještě o kus dál od němého filmu, je dnes stále poutavý a chytře strukturovaný příběh o ztrátě a pomíjivosti, korupci životem a vůbec o klišé, že peníze ti štěstí a lásku nekoupí. Welles skvěle zvýraznil, jak se soud o člověku mění pouhou perspektivou jednotlivých vypravěčů. S druhou projekcí po mnoha letech jdu s hvězdou nahoru, oslovený kamerou a stylem, předně ale za to, jak je KANE podaný, komplexní a tíživý, a má obsahově hodně co říct. "I don't think any word can explain a man's life." ()
O Občanu Kaneovi byly napsány stovky nejrůznějších rozborů a analýz, cokoli napsat by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto bych se pokusil o vlastní interpretaci, tedy, jak jsem film pochopil já. Charles Foster Kane, tiskový magnát a jeden z nejvlivnějších Američanů posledních několika dekád, umírá ve svém přepychovém ale nedokončeném sídle Xanadu. Jeho posledním slovem před smrtí je jakýsi "Rosebud". Novináři si ale s touto informací nevědí rady. Vyšetřením původu tohoto slova je pověřen reportér Thomson. Během své pouti se Thomson setkává s osobami, které měli pro Kanea v určitých obdobích jeho života důležitý význam. Ty Thomsonovi (divákovi) zprostředkovávají velmi subjektivní a nejednoznačný pohled na Charlese Kanea. Každý zpovídaný totiž Kanea zná jen z určitého úhlu, a proto si o něm nelze udělat jasný obrázek. Vzniká tak na první pohled komplikovaná mozaika, při bližším pohledu se v ní ale lze bez větších potíží orientovat. Teď bych rád předestřel několik typických znaků tohoto veledíla. Především je to tolikrát zmiňovaná kamera s vysokou hloubkou ostrosti. I to vypovídá o nejednoznačnosti filmu. Divák se může v podstatě zaměřit na jakoukoli část záběru. Pokaždé tak může sledovat trochu odlišné vyprávění. Ač se zdá, že syžet snímku je komplikovaný, není to úplně pravda. Struktura retrospektiv a flashbacků se pravidelně opakuje. Do některých ale Welles vkládá i sekvence, které nemohou být vzpomínkami postav na Kanea, to může být občas trochu matoucí, Welles si jakoby pohrává s divákem. Dále bych uvedl např. extrémní nadhledy a podhledy - ty Kanea doslova monumentalizují. A nemohu zapomenout na časté užití dvojexpozic. [==] Ve filmu lze najít různé paralely mezi hlavní postavou Kanea a skutečným tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem, který se snažil všemožně překazit natáčení snímku. [==] Orsonu Wellesovi bylo při natáčení jen 24 let, jedná se tak o předčasný vrchol jeho režisérské kariéry, jednak i proto, že mu byla dovolena naprostá svoboda při realizaci, které se později již nikdy nedočkal. ()
Vždy ma zaujímali filmy o veľkých magnátoch, o ktorých si všetci mysleli, že majú dokonalý život plný luxusu a obdivu a pritom musia bojovať o čo i len kúsok úprimnej ľudskej priazne. Že takýto intelektuálny počin natočil 25ročný mladík, pre mňa zostane záhadou do konca života, no ako spomínajú ostatní, pred jeho neuveriteľnou vizuálnou premenou v starého politického diplomata, skláňam klobúk - veď sa písal rok 1941! Občan Kane je náročný najmä vďaka neustálemu presúvaniu v čase a rôznym dejovým linkám, čiže je to ten posledný film, ktorý si treba pustiť, keď vám klipkajú oči :-) Osobne ma doslova uchvátila ,,raňajková" scéna s prvou manželkou, ktorá v priebehu niekoľkých sekúnd dokonale poukázala na večne ubiehajúce roky s večným stretávaním sa pri raňajkách prinášajúce očakávanú rutinu. Taktiež ma oslovil temný gotický podtón, ktorému nešlo odolať a pochmúrny režisérsky prístup, schopný napriek dobe vzniku navodiť v noci tú správnu atmosféru. ()
Galerie (89)
Zajímavosti (141)
- Americký vydavatel William Randolph Hearst byl filmem, který byl inspirován jeho životem, natolik popuzen, že ve snaze zabránit jeho uvedení, označil Orsona Wellese (Kane) za komunistu. (džanik)
- Hlas zpívající Susan (Dorothy Comingore) ve skutečnosti patří profesionální pěvkyni ze sanfranciské opery Jean Forward. (džanik)
- U společnosti RKO měl film produkční číslo 281. (džanik)
Reklama