Dotek zla

Nezdravě obézní a navrch vycpaný génius Orson Welles je tady jednou z nejlepších karikatur, co film stvořil. Když si vezmeme, že podobnou roli nabalil režisér sám sobě, nezbývá než pokorně smeknout. Do panoptika příšer bych přitom zdaleka neposílal jen jeho. Vstupenku už by měla pomalu připravenou i Marlene Dietrich, jejíž věčně propadlé líce a voskový výraz začíná být symbolika jako hrom. A nemluvě o nečekaném Charltonu Hestonovi, který hraje tu nejméně pravděpodobnou roli s velkou grácií. Celý tenhle noir je prošpikován nápaditostí, drobnými rysy geniality. Zavání to nabubřelostí, sám Welles vychytává pro sebe ty nejvypiplanější scény a s dějem si vlastně dělá, co se mu zamane. Je to čarující film, bere z noirového umění to nejlepší a zároveň dává tušit, že se doba chýlí ke konci. Nejen žánru, ale i výjimečného Wellese, ten mohl v Evropě dokázat věci převratné, jenže... (20.04.2010)

Po vsetkych strankach pohlcujuce. Perfektne premyslene prostredie, kde uz len fakt, ze sa pribeh odohrava na americko-mexickej hranici, dava filmu zvlastne napatie. FIlm je vlastne takym subojom dvoch zastupcov zakonu. Mexican a american. Dianie a postavy sa presuvaju z jednej strany hranice na druhu, chvilu je v pravomoci american, chvilu Mexikanec. Kazdy sa v tomto pohranicnom konflikte snazi vyuzit vsetky dostupne moznosti, aby uspech prevazil na svoju stranu. Postavy niesu vsak vobec ciernobiele ako vizual, kazdy pouziva inu inu cestu a uz vobec sa nedaju jednoznacne stanovit/odsudit postavy ako kladne a zaporne. A vobec, spravodlivost ma v tomto filme len veli povrchnu hodnotu. Samozrejme kapitolov samou o sebe je brilantny vizual, ktory podobne ako ostatne prvky, tento film vlastne vytvara. Praca kamery, obrazova kompozicia a hra svetla a tienov je vskutku uchvacujuca. No najviac mi vhlave utkvela postava detektiva Hanka Quinlana (Welles), ktory si svojim zjavom, vykonom a hlbkou svojho charakteru ukradol takmer cely film pre seba. (9/10) (05.07.2008)

Předtím, než jsem Dotek zla viděl, jsem měl možnost shlédnout jen Občana Kane. Takovou změnu Orsona Wellese jsem jakživ neviděl. Je troušku tluštní, ale to neubírá vůbec na originalitě filmu. Spíše naopak, každý záběr s ním je výtečný a já měl možnost zase po dlouhé době vidět film-noir a ještě ke všemu s tak vyníkajícími herci, které se tam objevili. Film noir je kapitola sama o sobě a tak je zbytečný komentovat, že je to vizuálně dokonalý skvost. (17.08.2004)

Tak tomuto poviem inteligentná kriminálna „film-noirovka“. Dramatický, morálny súboj dvoch velikánov filmovej tvorby - O. Welles na strane temna a na strane dobra si len ťažko predstaviť vhodnejšieho kandidáta ako bol Ch. Heston (možno tak ešte J. Stewarta). Samotný príbeh bol síce výborný, no nešlo o nič výnimočné. To mi však celkom netradične prišlo ako menej dôležité. Omnoho dôležitejšie tu bolo geniálne vykreslenie hlavných postáv. O. Welles dokázal zahrať svoju temnú postavu morálne hnijúceho človeka a skorumpovaného policajta tak famózne, že odteraz sa mi pri týchto pojmoch vždy vybaví jeho tvár. Opäť na seba dokázal strhnúť všetku moju pozornosť. Tiež vidno, ako sa pekne so snímkom vyhral aj po réžisérskej stránke - výborná práca so svetlom a tieňom, skvelá muzika a hlavne geniálna kamera. Aj vďaka tomuto čas strávený s týmto filmom ubehne ako voda. 85/100 (13.04.2017)

Tak jsem se dotknul zla a nebylo to špatný, na druhou stranu, hlubší stopu to ve mě nezanechalo. Úvodní scéna natočená bez střihu má atmosféru a vzbuzuje očekávání. Pak už se rozjíždí takový ten klasický příběh ve kterém jsou vesměs všichni křiváci a mezi nimi jeden čestný Charlton Heston kterej hraje dokonce Mexičana, to jsem teda čuměl. Jinak Orsona Wellese vůbec nakoukanýho nemám, tady zahrál slušně jako extra horlivej ochránce zákona, kterej odrovná každýho o kom je přesvědčen, že je vinen. Film jako celek ujde, ale občas se trochu vleče a taky už mě přiznávám tyhle hodně starý kousky navíc vyžívající se v žánru noir úplně neberou a nejsem prostě ten typ diváka co to docení. Takže zachovám opět neutralitu.60% (11.01.2016)