V rytmu srdce

Skvelé! Aj keď to podľa popisu vyznieva ako ťažkopádny príbeh, ktorý bude hrať na city, tak napokon to bolo veľmi veľmi vydarené. Najväčšou prednosťou celého filmu je samozrejme svojský dôvtip, ktorý ladne odľahčoval inak dosť náročnú dilemu sympatickej Ruby a jej hluchonemej rodiny. Videl som aj francúzsky originál La Famille Bélier, ale v americkom podaní sa mi to páčilo ešte o kúsok viac. Malo to taký lepší feeling, aj to rybárske prostredie sa mi pozdávalo viac. Zaslúžené 4*! (15.10.2021)

Poměrně věrný remake francouzské komedie Rodinka Belierových. Režisérka a scenáristka Siân Heder zejména víc rozpracovala vedlejší postavy a do rolí neslyšících vybrala herce, kteří sami neslyší, takže si můžeme užít výborného Troye Kotsura. Ten svým uvolněným projevem hodně přispívá k tomu, že scény ze života neslyšících působí autenticky. Ve skutečnosti autentičtěji než hlavní linie s Rubyinou pohádkově snadnou proměnou z ostýchavé outsiderky ve schopnou mladou zpěvačku. Bez trojice nestereotypních neslyšících postav by byla CODA jen další banální film o dospívání a cestě za (americkým) snem. Ústřední konflikt mezi rodinou a zpíváním není na dvě hodiny dost nosný a nevytváří velké napětí, protože tušíme, jak to všechno dopadne. Tvůrci kvůli zachování pohodové atmosféry sympatickým postavám nestavějí do cesty větší překážky. Naopak jim vše maximálně ulehčují. Ve škole Ruby zamilovaně pokukuje po spolužákovi. O pár scén později je zrovna s ním vybrána pro duet. Ruby si před přihlášením do sboru zpívala jen pro sebe. Přesto má od začátku vyškoleně znějící hlas. Podobně lehko mizí další potenciální komplikace. Rodina je při obchodování s rybami vykořisťována? Neva, začne ze dne na den podnikat na vlastní pěst. Ruby si nemůže dovolit platit další studium? Není problém, existuje přece stipendium. Klavíristka nezná píseň, kterou si Ruby vybrala? Určitě se včas objeví někdo, kdo ji zastoupí. Hlavně žádný stres. Rossiovi si jako nositelé výhradně pozitivních vlastností nezaslouží žádné velké trápení. Krom toho, že se živí rukama a neslyší, se o nich prakticky nic nedozvíme. Jako kdyby žili ve vakuu bez politiky, kultury či náboženství. Prostředí neslyšících příslušníků pracující třídy je jen plonkovou kulisou pro inspirativní příběh jedné teenagerky. Možná je ale stylistická opatrnost a podřízenost klišé účinným způsobem, jak širšímu publiku stravitelně představit život komunity, která se v médiích vyskytuje jenom vzácně. Každopádně, pokud CODA přes malou režijní invenci a minimální osobitost funguje, pak ne jako film o neslyšících (kteří představují jen stafáž v tuctovém příběhu slyšící protagonistky), ale jako dramedy, v níž je vše vypočítáno tak, aby to vyvolalo slzy nebo smích. 65% (31.03.2022)

Hezký, milý a hřejivý filmeček, který potěší, příjemně naladí, ale o žádné veledílo nejde. Iniciační film o dospívající dívce, která doslova musela najít svůj hlas v milující, přesto však poněkud svazující rodině hluchoněmých. Pár dobrých fórů a několik pěkných záběrů na moře. Veškeré nesnáze, které ale nejsou nijak hrozivé, se vyřeší mrknutím oka, dívka má neuvěřitelnou kliku na fajn lidi kolem sebe, zázračně zazpívá jako slavíček a všichni se odeberou k pohádkovému konci po duhovém mostě v kočáře taženém jednorožci (ok, to poslední jsem si vymyslela, ale film opravdu působí hodně pohádkově). ____ Zejména neslyšící herci hrají naprosto famózně a Marlee Matlin musí mít někde ve skříni schovanou smlouvu s ďáblem, protože vypadá neskutečně skvostně a rozhodně, ani omylem, ne na svůj věk. Film ale nenabízí vůbec nic než velmi poctivé řemeslo a trochu odlehčeného dojetí. A původní francouzskou verzi obšlehl dost bez invence. (05.05.2022)

Ani nevím, kdy mě naposledy takhle nějaký film pořádně chytl za srdce. Přitom možná nebýt celosvětového uvedení na Apple tv+ bych si jej ani nevšiml. Coda je skvěle natočený a výborně zahraný a zaspívaný film (úchvatná Emilia Jones, ale celá rodina je vybrána precizně + učitel Eugenio Derbez), který v člověku zůstane i po závěrečných titulcích. Ano, najdou se i dlouhé pasáže, kde se malinko zpomalí, ale v celkovém kontextu filmu se jedná o výjimečný feel good kousek, který doporučuji povinně všem předplatitelům této čím dále lépe si vybírající VoD služby a těm co nemají, to doporučuji zkusit. (19.09.2021)

Nevidel som originál. Ale snažím sa k tomu pristupovať s otvorenou hlavou. Je to výborný námet, ktorý mohol počas celej minutáže doplatiť na milión vecí. Či už zbytočné emócie, nevyváženosť charakterov, alebo klišoidne podané finále. Som veľmi rád, že v tomto prípade tomu tak nie je. Film má veľmi príjemnú atmosféru ( hravú, zábavnú) a aj tie ťažké veci nie sú podané spôsobom, aby sa v nich museli postavy zbytočne topiť, hoci na vážnosti im to neuberá. Emilia Jones podáva skvelý výkon a jej rodinka tiež. Hlavne Troy Kotsur. Veľkou silou filmu je fakt, že zatiaľ čo prvá hodina nám predstavuje členov rodiny a situáciu v ktorej sa nachádzajú a zbieha do prvoplánového a miestami infantilného humoru, tá druhá ( kedy sa rozhoduje o vážnych veciach) umožňuje postavám aby sa naplno prejavili. Odrazu som zistil, že tej rodinke držím palce. Sú mi blízky. Aj to ich trápenie aj ten ich pozitivizmus. A preto sa mi koniec odmenil veľmi príjemnou katarziou. Dokonca hneď tromi. Spevom na školskom recitále, spevom pred otcom a spevom na prijímačkách. Jeden z tých feel good filmov, ktorý si vždy rád pozriem. Takto silný dojem vo mne naposledy zanechal Reinerov Flipped. A to bolo v roku 2010. (10.02.2022)