Ztracený na Sibiři

Nečekal jsem od toho mnoho a byl jsem z toho nadšen a odrovnán! Problematika gulagu a komunistických zločinů nejen v SSSR mě hodně zajímá. Není tomu dlouho, co jsem dočetl Souostroví gulag (film je hodně inspirován) a musím konstatovat, že věrněji přenést obludnosti sovětských lágrů na filmové plátno asi převést nešlo. Hlavní hrdina je až neuvěřitelně autentický. Závěr filmu, kde jsou vyjeveny dva alternativní konce hlavního hrdiny, či třeba změna jednoho z „relativně lidských bachařů“ na bezcitného vraha (díky ženské) mě hodně dostal. Záběry z Kolimského lágru, s x pryčnami nad sebou byly hodně děsivé. Mírně mě rušilo někdy až příliš „opičí“ ztvárnění kriminálních-zlodějů, ale možná to tak bylo… Silný zážitek a 5 hvězd. Jen nechápu, jak mi tento film mohl unikat tak dlouho. (29.04.2010)

Ty sovětská válečné filmy mají hodně co do sebe. Ztracený na Sibiři není výjimkou. Nadává na odiv velký rozpočet (a že je ucházející) a ani velkolepé exte/interiery, ale základem jsou lidé a jejich příběhy a psychologie. Plusem je i neškatulkování na dobré a zlé z různých stran válečné barikády, ale lidský individualismus. 70%. (04.08.2010)

Ačkoliv věřím, že skutečnost byla ještě o dost horší, i tak tenhle film ukazuje s velikou dávkou syrovosti a mrazivé působivosti zobrazení nelidských životních podmínek vězňů ve stalinistických koncentračních lágrech - gulazích. Hlavní hrdina - britský archeolog, uvězněný bez zjevné příčiny (jak bylo ostatně v Sovětské říši zvykem) - se musí vypořádat nejen s perzekucí ze strany dozorců, kteří byli neomezenými pány nad životem a smrtí každého uvězněného, ale také bojuje o život s těmi nejhoršími kriminálníky a vrahy za strany vězňů. Jeho přerod z muže s vizáží salónního džentlmena ve vyhublého a okolními vlivy otřískaného mukla je úžasný. Je také čitelně ukázáno, že političtí, neprávem odsouzení vězni, byli v gulazích považováni za mnohem horší sortu lidí, než ti nejhorší vrazi a násilníci. Nechybí ani tragická love story hlavního hrdiny s táborskou ošetřovatelkou. Před několika lety uvedeno na ČT2, v případě opakování je tenhle působivý film jasnou volbou. (15.01.2005)

,,JAKOU ŠPIÓNSKOU ŠKOLU JSI VYSTUDOVAL? PŘIPRAV SE, ŽE SHNIJEŠ NA SIBIŘI“…. /// Jak řekli, tak udělali (soudruzi slovo držet uměli…). A tak Andrej putuje na místo, kde tatíček Stalin spojuje národy. Na 10 let. ,,JSEM LIDSKÁ BYTOST! JSEM ČLOVĚK!“ (v Rusku? Ti mrdá?!) Život v lágru – zajímavý, ale buď jsem totálně otupělej životem v ranným kapitalismu …. klidně by to mohlo bejt drsnější. Malá Lilka, láska k ženě doktorovi – není to idylka, ale nějak ke mně (ze mně) nejdou ty emoce. Drsný to asi je (né, je to drsnej život, nezlehčuju to…), dobří herci taky, jen to vostatní zdá se mi takový ,,zastaralý“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přišel dozorce a prej se mám sbalit. Kolyma čeká.. 2.) Zjistím, jestli i tady platí jinej Kraj, jinej mrav. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.10.2012)

Či už fašistické koncentráky alebo komunistické gulagy, totalitná moc sa vždy potrebovala takto chrániť. Po sovietskej perestrojke a revolučných rokov v strednej Európe i Rusi pociťovali potrebu sa umelecky vysporiadať zo svojou minulosťou. Vznikol zaujímavý príbeh, kde sledujeme osudy troch postáv - britského archeológa Andreja obvineného zo špionáže, lekárky Anny a dievčaťa Lilky. Sugestívne a pochmúrne poňatie filmu s dávkou nenávisti a zobrazení neľudských podmienok v gulagoch, kde neustále dýcha za chrbtom smrť, ostro kontrastuje s ľudskosťou, nádejou a láskou. Film sa vyznačuje charakteristickými dialógmi a ruským naturelom na aký sme zvyknutý zo starších filmov ( predpokladám, že si to tvorcovia ani neuvedomili - súčasné ruské filmy sú už viac zamerikanizované ) a hoci mi to sprvu vadilo, napokon som to ocenil. (21.11.2009)