Obsahy(1)
Realisticky stvárnený príbeh o hrôzach stalinských gulagov je nielen verným zachytením čiernej etapy európskych dejín, ale aj humanistickou výpoveďou o dôstojnosti človeka v nedôstojných podmienkach. Film stavia na silnom a jednoduchom vyrozprávanom príbehu bez experimentovania s výrazovými prostriedkami, na mnohovrstevne koncipovaných charakteroch postáv a na neustále v ovzduší visiacej a skľučujúcej atmosfére diktatúry. História anglického archeológa omylom uneseného sovietskou Čekou z Iránu a z dôvodu falošného obvinenia zo špionáže odsúdeného do stalinských lágrov. Európska téma, ktorá mapuje dejiny celého kontinentu, nielen Ruska, ale aj celého bývalého východného bloku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (62)
Pominu-li příšerný dabing, který připomínal Troškovy letní taškařice 3. kategorie a ne film na vážné téma, celkový dojem je dosti žalostný. Kromě pár osamocených scén film nevzbuzuje ani strach ani znechucení nad Stalinovou tyranií nebo nad gulagy samotnými. Natož pak sympatie k hlavnímu hrdinovi. Chvílemi jsem netušila, jestli nekoukám na parodii. Zatím jediný dobrý film o ruských gulazích, který jsem viděla, bylo německé Bílé peklo režiséra Martinse. A samozřejmě Doktor Živago režiséra Davida Leana. Ačkoli ten není tak docela o gulagu. ()
Z archeologického náleziska do gulagu alebo Ako sa dá aj romantická zápletka vtesnať do existecionálnej drámy odohrávajúcej sa v gulagu. Že boli russácke sibírske gulagy horšie ako pracovné tábory či asi aj nacistické koncentráky, ani netreba pripomínať. Neradostný osud hlavného hrdinu ide ruka v ruke s jeho počiatočnou naivitou, všade bieda, lopota, poníženosť a potupenie i tých najzákladnejších ľudských práv. A práve v takýchto podmienakch by sme asi nečakali priestor na romantickú zápletku. Mal som tiež problém prekusnúť sa cez viacero uspievaných a utancovaných scén (Lilka, poď spievať, zbor hluchonemých čaká), ktorými si Russáci krátili chvíle, otravne drzé a papuľnaté dievča, ku ktorému si nevedno prečo hl. hrdina nachádza vzťah, ale napriek tomu pôsobivé dielo, ktoré vzniklo v poprevratovom režime. ()
Či už fašistické koncentráky alebo komunistické gulagy, totalitná moc sa vždy potrebovala takto chrániť. Po sovietskej perestrojke a revolučných rokov v strednej Európe i Rusi pociťovali potrebu sa umelecky vysporiadať zo svojou minulosťou. Vznikol zaujímavý príbeh, kde sledujeme osudy troch postáv - britského archeológa Andreja obvineného zo špionáže, lekárky Anny a dievčaťa Lilky. Sugestívne a pochmúrne poňatie filmu s dávkou nenávisti a zobrazení neľudských podmienok v gulagoch, kde neustále dýcha za chrbtom smrť, ostro kontrastuje s ľudskosťou, nádejou a láskou. Film sa vyznačuje charakteristickými dialógmi a ruským naturelom na aký sme zvyknutý zo starších filmov ( predpokladám, že si to tvorcovia ani neuvedomili - súčasné ruské filmy sú už viac zamerikanizované ) a hoci mi to sprvu vadilo, napokon som to ocenil. ()
Film je sice ze zajímavého prostředí Sibirského gulagu, ale přišel mi hrozně neosobní a emocionálně prázdný. Asi hodně kvůli záměrně syrovémmu zpracování, ale tento cíl autoři určitě neměli. Přestože je Anthony Andrews v roli neprávem zajmutého archeologa sympatický, celý film mi byl jeho osud docela ukradený. Velké plus je znázornění, že hromada vězňů (respective naprostá většina) opravdu nebyli zrovna velcí dobráci a nejedná se o klasické schéma dozorci vs vězni, spíše všichni proti všem. Přesto to na víc než lepší tři nebude. ()
Několik milionů lidí prošlo gulagem a přes milion a možná i víc jich tam zahynulo. Strašný smutek, zoufalství, hrůza, beznaděj, ztráta lidskosti a mohla bych pokračovat, ale ani to zdaleka nevystihuje to, co se tam skutečně muselo odehrávat. Jeden z mnoha velmi bolestných příběhů té téměř už dávné historie zde oživla v dramatu o anglickém archeologovi, který se do jednoho takového gulagu omylem dostal. Velmi silné, drsné a emotivní drama, na které se hned tak nezapomíná, ono to totiž ani nejde. ()
Reklama