Vítězství vůle
Triumph des Willens
Triumf vôle
Triumph of the Will
Režie:
Leni RiefenstahlScénář:
Leni RiefenstahlHudba:
Herbert WindtHrají:
Adolf Hitler, Joseph Goebbels, Julius Streicher, Max Amann, Martin Bormann, Walter Buch, Walter Darré, Otto Dietrich, Reinhard Heydrich, Sepp Dietrich (více)Obsahy(1)
Oficiální dokument z 6. říšského sjezdu NSDAP v Norimberku 4.-10. září 1934. Po II. světové válce v mnoha zemích trezorový film. (oficiální text distributora)
Recenze (215)
Skvely odstrasujici dokument o Hitlerovi. Opravdu mrazi v zadech, ceho jsou zfanatozavani lidi schopni. ()
Ač ideologicky pochybný film, přece jen je natočen s bravurou a umem a do dnešní doby ovlivňuje řadu dokumentaristů (ač možná nepřímo). Zajímavější je v tomto směru určitě méně ideologická Olympia. ()
Nedíváte-li se na to jakožto na propagandu hnusného a zvráceného režimu, jde o nádherné umělecké dílo, ač zároveň také megalomanskou reklamu na mladé, zdravé, silné a spokojené Němce. ()
Elektrizující, podmanivá a jedinečná výpověď své doby. Pro současnou generaci signifikantní příklad těch nejsilnějších elementů propagandy NSDAP - masových shromáždění a průvodů s přepečlivou choreografií, promyšleným vizuálem a přesně časovanými projevy. ()
Dokonale natočené! ()
Hodnotit tento film je podle mě stejné, jako hodnotit Jakešův projev z Červeného Hrádku, ale budiž. Tento film není ani tak moc dokument, jako spíš propagandistické video, kde dobrých 80% tvoří projevy Hitlera nebo záběry na hajlující tísícovky lidí a vojáků, za doprovodu německých pochodů. Přišlo mi to jako Best Of Sjezdy NSDAP. Film je zde pouze díky své dlouhé stopáži. Nácky rád nemám, ale baví mě na ně koukat. 114 min je ale příliš, když vezmeme fakt, že se tu děje pořád to samé. Celý film můžete vidět zde. Jinak přijde mi vtipný, jak je na ČSFD Áda veden mezi hercema a má dokonce svoji hereckou filmografii. ()
Doufám, že mne nikdo nebude podezřívat z podpory a propagace hnutí, směřujícího...atd. Ostatně včera jsem dal stejný - plný - počet hvězdiček Lanzmannovu Šoa (které pro mne stojí výše téměř ve všech myslitelných ohledech, krom obrazové efektnosti). Riefenstahlová vytvořila ďábelské dílo, jemuž ve svérázné dokonalosti brání jen technická omezení, daná dobovými filmařskými prostředky. ()
Kdyby tenhle film pouštěli v koncentráku před spaním, tak bych se vsadil, že i dozorci by páchali radši sebevraždu. To je nuda, sme přece na filmové databázi, proč tady hodnotíte ideologie, nebo historický přínosy, to nemá s filmem a jeho kvalitou nic společného, jen mě to přesvědčilo abych se na to podíval a byl skutečně silně rozčarován nad vaším vkusem. Jde jen o nataženou přehlídku dupajících lidí a občas se tam někdo postaví do čela aby si mohl z plna hrdla zařvat. Jediný pozitiva to má v tom, že si asi začnu dělat soukromej black list uživatelů csfd, zjistil sem že Hitler střídá upažování ruky dost divně a taky se ukázalo odkud čerpal červenej trpaslík část jednoho dílu. A to nemluvím o neposlouchatelný dechový hudbě, brrr... ()
I přes velkou délku a jednotvárnost fascinující dílo. Celé to ovšem působí naprosto zrůdně a hlavně neuvěřitelně prázdně asi tak jako ti tlučhubové co tam řeční. ()
Ať žije vrchol filmové propagandy. Tím co nám ukazuje si obdiv zaslouží. Hypnotizující obludnost a zrůdnost vyplouvá na povrch skrze projevy Adolfa Hitlera, jenž sice jen sype z rukávů klišé nejhrubšího zrna, ale i to se může stát mocným, když vám v odpověď burácí hlasy statisíců. Velikost tohoto díla však není v tom kdo jej natáčel, ale v tom co snímá. Zkuste si ho zhlédnout a oprostit se přitom od morálních předsudků. Tohle dýchá něčím neskutečným. ()
I když je to propaganda zla, je to historický skvost... ()
Náckovská sračka! ()
LFŠ, červenec 2013. ()
Krása a obludnost umění propagandy v nejvyšším rozsahu. Plamené projevy,odhodlané tváře a zdvižené pravice za zvuku bubnů a občas i nějaký vtípek či roztomilé dítko. Nevědět jak to za pár let dopadne byla by to docela fajn párty. ()
Je hodně na pováženou, že je Triumf vůle označován jako dokument. Je hodně na pováženou že obecně vládne představa (a zdejší komentáře to potvrzují), že bez ohledu na nacistický obsah je to řemeslně a umělecky kvalitní film. Ani jedno totiž není pravda. Triumf vůle není dokument. Byl to projekt od samého počátku zamýšlený jako propaganda a do všech důsledků zpracovaný jako propaganda - včetně distribuce, mediální propagace a recenzí, které zásadně ovlivnily, jak se film bude vnímat v době svého vzniku i v budoucnosti (to jest současnosti) a které byly samozřejmě také v režii nacistů. Triumf vůle není filmařsky skvělý. Je filmařsky průměrný a neinovativní, ale jeho naprosto cílená opulence, nafouklost a astronomický rozpočet, který je vidět na každém záběru, vyvolává dojem, že jde o výjimečný počin. Vlastně jde. Ale je to počin ekonomický a politický, nikoli filmařský. A pokud se na tento film díváme jako na "dokument" či "úžasné dílo, co má závadný obsah", tak to znamená, že jsme té propagandě sedli na lep a že ten film i s odstupem téměř celého století pořád vnímáme tak, jak jeho nacističtí tvůrci chtěli abychom ho vnímali. ()
Zajímavý dokument sestávající výhradně z originálních dobových záběrů. Je to něco, co rozhodně stojí za jedno vidění. Síla propagandy je obrovská a skutečnost, že se něco takového podařilo v 30-tých letech minulého století až neuvěřitelná. ()
Kdysi jsem viděl několik delších úryvků a nesmírně mě (který byl vždy okouzlován vizuální stránkou propagandy nacistického Německa) překvapilo, že jsem se víceméně od začátku nudil. ()
Pohádka o hodném Nácíčkovi, který zachrání Německo... a nebo taky ne, což už se ve filmu nedozvíme. Přehlídka fantiků v čele s Hessem, Himmlerem, tlustých pacifistů (Göring) a mihnou se zde i nacisté se vztahem k našemu státu - Heydrich a Frank. Jistě forma snímku je skvělá, kamera rotuje jako zběsilá a přináší pohledy z nečekaných úhlů. Hitler při své zanedbatelné výšce (a gestech, která jsou prostě směšná... jen si to bohužel ne každý uvědomoval) působí díky Riefenstahlové filmu jako obr. Bohužel snímek je až neskutečně natahovaný, navíc soudnému člověku se z toho, co se zde praví (byť ještě v podstatně jemnější formě než v léta následující), musí zvedat kýbl. Takže já výš s hodnocením jít nemůžu. BTW: Nechtěl bych žít v (teoretickém) státě, kde by propagandistické filmy společně natáčeli D. W. Griffith, Sergej Ejzenštejn a Leni Riefenstahlová. ()
Klasický stranický sjezd - všichni mají lyže a vehementně drogují. A stejně na to jednou dojedou, sjetý-nesjetý, vůl-nevůl. Nepoctivostí triumfovat nelze! ()
Film, jehož umělecká hodnota je celkem mizivá (stejně jako většiny uměleckých děl, na nichž jejich obdivovatelé vyzdvihují "formální novátorství" na prvním a nikoliv na posledním místě), přesto ale stojí za to ho vidět - přinejmenším pokud vás zajímá jak se napříč staletími proměnují podoby moci a jejich nástrojů k ovládání lidských mas. Dnešnímu divákovi ta propaganda připadá naivní, říká si - jak ty davy lidí mohli na tohle všechno naletět? Inu, mohly. Měli svoji ideu, která je sjednocovala. Vizi "lepšího světa". A ideje a metody jejich šíření jsou v jádru to hlavní, co se proměňuje (shodou okolností jsem snímek zhlédl zrovna ve dnech, kdy jiná zfanatizovaná lůza v boji za lepší svět rozbíjí výlohy a čmárá po sochách Churchilla). Je dobré vědět, že svět je stále stejný jako ho vidíme v tomto filmu (a vždycky byl). ()