Vrabčák (E07)

Největší bolest českého základního školství- ty haldy nepotřebnýho balastu vydávanýho za nezbytný základ pro život a další vzdělávání. Otrocký memorování jmen, dat a informací vytržených z kontextu. Většina žáků je rve do hlavy s odporem jen za účelem zisku dobré známky. Ihned poté je vypouštějí, protože neexistuje širší rámec, v němž by tyhle vědomosti mohly děti postrádat. Školní ombudsman se jal zachraňovat za plat vysoce postaveného ministerského úředníka jedno konkrétní dítě a já na to konto tvrdím, že nefandím ani jím zvolenému postupu, ani tomuto dílu. (17.10.2021)

Tento díl ťal do systému výuky na ZŠ, který se za posledních 100 let příliš nezměnil i když pokusy tu byly a jsou,  a to ne vždy k lepšímu. Vymýšlíme vymyšlené, zavrhujeme, co se osvědčilo. Zatím co já jsem jako prvňáček sedávala s rukama za zády, moje děti prošly množinovou matematikou a vnuci výukou počítačovou. Vnuci ve čtvrté třídě  z neznámých důvodů probírali maďarské Arpádovce, zatím co já si v tom věku vystačila s lovci mamutů. Upravit a přizpůsobit osnovy rozvoji techniky ve třetím tisíciletí není asi jednoduché, obzvláště po zásahu inkluze. Současné děti se nerodí o nic chytřejší, než ty v minulosti. To jen jejich ctižádostiví rodiče by chtěli, aby se jejich potomci měli díky vzdělání v životě líp. Pokud bychom akceptovali princip dobrovolnosti výuky, asi by tyto děti v budoucnosti nestačily rozvoji nových technologií, ale bylo by dostatek dělníků, pracovníků v zemědělství, stavebnictví, řemeslných profesích. Taky není jasné, zda by byly schopny tyto děti posunout vědecký pokrok někam dopředu. Rovněž bychom narazili na zákon zakazující využití práce dětí a nezletilých. Výborný scénář nutící k zamyšlení. (18.10.2021)

Bohužel tento díl opravdu dost šustil papírem, Vaculík na jedné straně, která hájí tradiční školství a empatická manželka, která hledá smysluplnou alternativu na druhé... Dívka byla výborná, snad brzo dostane další příležitosti. ..ale jako pro mnoho dalších je pro mě jednoznačným favoritem Pavel Řezníček, který je fakt k sežrání.  To jsem nečekala, že mě tak dostane...jen tak dál!!!!!!!!!!!! Přemýšlela jsem, zda vůbec autoři chtěli, aby tak postava vyzněla tak, jak já ji chápu. (02.11.2021)

Asi děj má/měl dospět k určité katarzi, nicméně není asi myslitelné, aby ombudsman, uceněný učitel (!), u kterého je více než pravděpodobné, že je schopen přijímat a též poskytovat alternativní způsoby výuky, netušil nic o alternativních školách a sveřepě stál za rigidním způsobem memorování vědomostí. Vždyť individualita žáka je v tomto případě základ. Takže děj zajímavý, příběh správně kontroverzní a k zamyšlení, ale podání kvůli příliš okatému a účelovému tlačení na pilu (ombudsman, ředitelka, matka) ne moc přesvědčivé. (18.10.2021)

90%. Typický příklad toho, jak velké množství látky a nesmyslů je vtloukáno dětem do hlavy a jak obrovské nároky jsou na ně kladeny. S naprostým NEdůrazem na pochopení podstaty znalostí a opravdu důležitých věcí, s trváním na prosté znalosti nic neříkajících definic a dat. To se bohužel za poslední generace vůbec nezměnilo a jen tak nezmění, bohužel. Dnešních dětí je mi opravdu líto, mají to těžké, ještě těžší než jsme měli my. A přitom je to tak zbytečné ... Škola se stala otravnou nutností, povinným zlem, které je na dětských duších pácháno. Namísto aby dětem něco dávala, aby se těšili ze znalostí, probouzela v nich touhu po poznání, rozvíjela zvědavost a nechala je objevovat nové možnosti, používat svou logiku a řešit běžné věci. (17.10.2021)