Maurice Jarre

Hudební skladatel a dirigent Maurice-Alexis Jarre se narodil 13. září 1924 v Lyonu. Po otci Andrejovi byl ruského původu. Maurice začal studovat na pařížské Sorboně inženýrství, ale brzy proti vůli svého otce poslechl hlas svého srdce a v roce 1940 se vydal na hudební dráhu studiem kompozice a hry na bicí na Conservatoire de Paris. Jeho hlavním hudebním nástrojem se staly perkuse, což se později odráželo v celém jeho díle a staly se poznávacím znamením jeho skladeb.

Roku 1951 se stal hudebním ředitelem v divadle ve městě Villeurbanne, pro které zároveň komponoval scénickou hudbu k divadelním hrám. Ještě než zahájil svou úspěšnou filmovou kariéru, měl za sebou několik baletů, oper a koncertů, ale angažoval se i v práci pro televizi, krátkometrážními a dokumentárními snímky. Psal zejména partitury pro symfonický orchestr, ale během své kariéry experimentoval i s elektronickou hudbou. Často používal perkuse a folklórní a etnické hudební nástroje.

Tvorbě filmové hudby se věnoval od poloviny 50. let dvacátého století a od té doby se podílel na více než 150 projektech. V 60. letech natrvalo přesídlil do Spojených států, kde spolupracoval s nejvýznamnějšími představiteli tamější kinematografie jako David Lean, John Huston, John Frankenheimer, Alfred Hitchcock nebo William Wyler. Úspěšnými filmy, ve kterých zazněla Jarreho hudba jsou např. NEJDELŠÍ DEN (1962), SBĚRATEL (1965), TOPAZ (1969), MUŽ, KTERÝ CHTĚL BÝT KRÁLEM (1975), PLECHOVÝ BUBÍNEK (1979), SVĚDEK (1985), OSUDOVÁ PŘITAŽLIVOST (1987), SPOLEČNOST MRTVÝCH BÁSNÍKŮ (1987), JAKUBŮV ŽEBŘÍK (1990) nebo DIVOKÁ ŘEKA (1994).

V osmdesátých letech zaměřil svou pozornost i na žánr sci-fi a složil hudbu k filmům jako ŠÍLENÝ MAX A DÓM HROMU (1985), MŮJ NEPŘÍTEL (1985) nebo SLUNEČNÍ DĚTI (1986). Prosadil se i v televizi, úspěch sklidila jeho hudba k televizním seriálům JEŽÍŠ NAZARETSKÝ (1977) a ŠÓGUN (1980).

Jarreho největším mezinárodním úspěchem byl roku 1962 LAWRENCE Z ARÁBIE režiséra Davida Leana. Práce na tomto filmu mu vynesla prvního Oscara. Sbírka se nakonec rozrostla ještě o dvě zlaté sošky za Leanovy filmy DOKTOR ŽIVAGO (1965) a CESTA DO INDIE (1984). Kromě toho si Jarre vysloužil dalších šest nominací za filmy NEDĚLE VE VILLE D´AVRAY (1962), ŽIVOT A DOBA SOUDCE ROYE BEANA (1972), AR-RISALAH (1976), SVĚDEK (1985), GORILY V MLZE (1988) a DUCH (1990). Zároveň je držitelem několika Zlatých Glóbů, cen BAFTA a řady uznání za umělecký přínos. Soundtrack k filmu DOKTOR ŽIVAGO vyhrál cenu Grammy za nejlepší původní hudbu k filmu nebo televiznímu pořadu. Jarre má svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Byl celkem čtyřikrát ženatý. S první manželkou France Pejot měl syna Jeana-Michela, úspěšného hudebního skladatele. S herečkou Dany Saval měl dceru Stephanii, a s Laurou Devon syna Kevina, který je nyní scénáristou. Čtvrtou manželkou byla Fong Fui Khong.

Maurice Jarre podlehl v neděli 29. března 2009 rakovině v kalifornském Malibu. Krátce před tím dostal na německém festivalu Berlinale cenu za celoživotní dílo, což bylo zároveň jeho poslední veřejné vystoupení.

Genero