Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (394)
V tomhle filmu si můžete vybrat úplně všechno,co chcete. Vzpomínám, jak mi bylo osmnáct, byla jsem na stáži a šéf se vrátil z agentury a říká - nabídli mi na koncert nějakýho Nohavicu, prý se začal dost poslouchat, znáš ho? A já -Ježíši, kdo to je ? Pro holku co poslouchá rock to byl mimozemšťan :-) Každopádně zajímavý počin, dnes si ho i poslechnu, aniž bych utrpěla psychickou újmu. Podotýkám, že z děje filmu jsem měla chvíli v hlavě zmatek:-) ()
Historky priateľov a známych z hudobného i mimohudobného života zaradené do mystifikácie, variacej z režisérových predchádzajúcich nápadov. Každý si blaznie po svojom, rozoberá sa Nohavicove spodné prádlo, veľa sa mlčí a sedí. No a pomedzi vtípky a diagnostiku doby (alkohol, pôsobenie davu, médií a umelé aj skutočné pôsobenie nadprirodzena) počúvame rockovú úpravu folkových pesničiek a ďalšie insiderské vtípky a tak. Videl som pôvodnú aj predĺženú verziu a rovnako ako pred rokmi aj dnes sa mi zdá, že ide len o púhopúhy priemer, takú trochu nesúrodú zbierku, raz lepších, inokedy menej zážitkov zo šnúry a stretania sa s ľuďmi zo západnej hudobnej a filmovej sféry, no vďaka hudobným protagonistom to má zároveň nejaké plusové znamienko nahor. Niečo ako tri plus. Rok diabla inak považujem v istom zmysle za zlomový - po ňom nastal režisérov kvalitatívny "sešup". ()
Hudební film, který je současně plnokrevným příběhem, v němž téměř nelze rozeznat realitu a fikci, je v případě zdaru vždy mimořádným zážitkem. Většina hlavních aktérů hraje sebe sama a stává se tak dalším nepřehlédnutelným přínosem. Prolnutí Čechomoru a nohavicovského fenoménu (v Nohavicovi máme skutečného trubadúra naší doby, byť lásky a milostných věcí se dotýká ve své dosavadní tvorbě spíše výjimečně) je ohromným zážitkem samo o sobě. Zaujme ale i třetí velikán této části tzv. nonartificiální hudby Karel Plíhal. Jeho mlčení v televizním studiu je vskutku výmluvné. A výmluvný je i sám film. Zřejmě pro hodně lidí. ()
Opravdu zvláštní film. Čechomor i Nohavicu znám víceméně povrchně, nicméně proti nim naprosto nic nemám, i když jejich hudbu nějak zvlášť neposlouchám. Navíc jsem chtěl doplnit sbírku mnou neviděných filmů od Petra Zelenky :-) Každopádně - ohromně zajímavý film s nevšední poetikou, který se vám jen tak lehce nevykouří z hlavy. ()
K lepšímu pochopení tohoto filmu je dobré zmínit dvě základní věci, které jako podstatné zmínil sám Zelenka. Totiž že ho zajímalo téma zázraků a pak také to, jak může jeden člověk ovlivnit druhé. Právě tohle mi připadá jako základní myšlenkové téma, které se pak ve filmu v mnoha variacích vrací. Svým způsobem to je jedno z nejzásadnějších témat vůbec... Celkový dojem: 85% ()
Galerie (10)
Zajímavosti (16)
- Jaromír Nohavica se opravdu léčil z alkoholismu v devadesátých letech. (galba)
- Film získal hlavní cenu karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus. (Ded@M@tes)
- I když je tento film čistě fiktivní, Jaromír Nohavica do něj vkládá hodně ze svého života a spousta věcí je podobná událostem v jeho životě. (galba)
Reklama