Na kometě

Kvalitu filmu skutečně oceníte teprve potom, co se seznámíte s románem Julese Verna. Ta kniha se mu nepovedla, je nudná, nezáživná a "okořeněna" typickou tehdejší nenávistnou karikaturou žida. Zeman na podstavě Vernova nápadu vytvořil oslnivé satirické nadčasové leporelo, které se zdá na první pohled anarchistické, ale pobaví i po vícero shlédnutích. (27.02.2012)

Čistě objektivně je to možná slabší film Karla Zemana. Dějově možná trochu vázne. Možná není tak zajímavý. Chvályhodnou protiválečnou myšlenku možná utápí ve zmateném poskakování odtud tam a zase zpět. A Emil Horváth ml. možná vděčí za charizma hlavně dabingu Jana Třísky, protože jinak je docela dřevo. Možná, možná, možná. Co je to ale všechno platné, když je Na kometě pořád tak krásný film a stoprocentní zasněná, až dojemná fantazie. (27.03.2020)

Snad se pan Zeman in memoriam neurazí, když "Na kometě" označím za mentorující, leč kouzelně roztomilou 3,14čovinu:-). Už jako dítěti mi všechny ty gravitační úchylky přišly notně padlé na hlavu, ale tehdy jsem ještě při scéně s dinosaury neskončila na zádech v bezmocném záchvatu smíchu, mávajíc ve vzduchu končetinami jako na krovky převrácený chrobák. Největším kladem je imho postava generála v podání F. Filipovského (pro mužské obecenstvo tedy spíše M. Vašáryová), jeho hlášky a rozkazy neměly chybu: "Co se to děje?!" "Bouřka, pane!" "To si zodpovíte, kapitáne!" Určitě by na světě bylo líp, kdyby všechny armády, nelegální bojůvky i teroristické buňky v rámci technologického pokroku přezbrojily na hrnce a pokličky! 70% (05.03.2012)

Ceskoslovenske prekvapenie z roku pana 1970 . Ked si clovek pozrie takmer 40 rokov stary film ktory obvplyva takymto vyzualom a naviac zaujimavym podtextom, nemoze ho nenapadnut otazka, ako to ze podobne inventivne, umne a na vysokej urovni spracovane diela, nevznikaju u nas aj dnes. Odpoved hladat nebudem, ale vrtat v hlave mi to bude asi stale. Vyzualna stranka sa sice neda nazvat dokonalou, avsak vyzualne finty a vysledny efekt je skutocne udivujuci. Jedna sa prevazne o staticke obrazy (kamera sa hybe len vynimocne), avsak zo zvolenej formy trikari vytazili hadam maximum. Niektore obrazy su naozaj pamatihodne a prekvapuju svojou majstrovskou kompoziciou. A vobec cely vyzual je jeden svojsky, kompaktny celok, a aj ked to znie mozno smiesne, priam sa mi nuka zrovnanie s filmom Sin city, ktory podobne kombinuje hercov s kulisami a kreslenymi pozadiami. Az by som povedal, ze Na komete ma komixove ladenie (na seba navezujuce staticke, precizne komponovane obrazy). Spolu s velmi podarenym a zabavnym satirickym podtextom film vytvara unikatny celok, a teraz sa mi v hlave vynara dalsia spojitost a tou je...Terry Gilliam a jeho Brazil (ci aj ine jeho snimky) . S divokou fantaziou Terryho Giliama sa sice da zrovnavat maloco, avsak ona podobnost tu je a som si takmer isty, ze Terry by si tento film naozaj oblubil. Poklad narodnej kinematografie. (8.5/10) (01.01.2008)

Takový Kdyby tisíc klarinetů... ale pozor, hrnců. A teda bez písniček a na kometě, no. Pro mě naprostý překvapení a naprostý nadšení - tohle je jednoznačně komedie úrovně Limonádovýho Joeho, ale ani z desetiny tak známá; přitom co do hlášek je na tom Kometa přinejmenšim stejně, co do hereckýho obsazení zrovna tak (skvělej Francouz Filipovský, šejk Větrovec, krásná Vášáryová...), a co se nápadů týče - jejich množství, originality, zábavnosti nebo vtipu -, tak tady je to dokonce úplně jinej svět. Daj se vyjmenovat třeba ty hrnce na tyčích místo děl, úvodní sekvence s objevitelem v koši rozsévajícím vzdělání a dobro barbarským civilizacím (po způsobu radícího Pepina z Postřižin), Effovo imaginární vaření, sklápěcí komíny parníku nebo plašidlo na dinosaury, ale i cokoliv dalšího - a to včetně tý hlavní myšlenky, že celá ta realita s kometou a krásnou Angelikou byla vlastně jen vlhkym (doslova - hahaha) snem fantazírujícího poručíka Servadaca - a že skutečnost má nejspíš daleko prozaičtější (a Effovsky ošklivou) podobu. Z Verna si teda Zeman vzal to nejlepší, co moh, aby z vážnýho námětu udělal skvělou komedii o malichernosti a malosti lidskejch půtek, a povedlo se to dokonale - v tomhle mi film připomínal třeba Podskalskýho Bílou paní, kde teda tim katalyzátorem byla domnělá bílá paní, v Kometě je to zase ten "jinej svět" na cizím, nepozemskym prostředí. Možná filmu drobně nahrává to, že to je takový snový a fantaskní, ale co ten Zeman dokázal bez počítače vyrobit, to je něco nevěřitelnýho - přitom to není o tom, že by si člověk měl začít hned myslet, že to je realita a že to má bejt maximálně vyžehlený, ale je to o tom, že ty koláže a kompozice, který Zeman skládá (z přidanejch obrázků, barev nebo kulis a toho, co je na scéně reálně), ty jsou prostě tak přirozeně pochopitelný a nenásilný (přestože přiznaný), že si pak už jde jen užívat to, JAK to udělal - bez pocitu, že by to mělo bejt míň obrázkový, míň nabarvený, míň cokoliv - protože ta scéna prostě funguje a hlavně je krásná a zajímavá(!), tak všechno ostatní je najednou úplně jedno. Z pohledu dnešní filmový tvorby je pro mě fakt zajímavý si uvědomit, jak různě film může bejt vyrobenej a jak různě může vypadat a působit - po tomhle zážitku si budu muset Zemanovy filmy projít nějak víc, doteď jsem vlastně znal jen Cestu do pravěku, a asi je to chyba, protože i u takovejchhle filmů je očivině úplně jedno, že byly natočený před padesáti lety. Britové! Zapomněli jsme na Brity." "Jsou všude, i v prvohorách..." / "Jestli konec světa nebude, tak ale musíte zaplatit, pani!" / "A nemohli bysme dál žít v klidu a míru? Vždyť doteď nám to tak šlo!" "Nojo, ale to jsme mysleli, že bude konec světa." / "Nebojte, nebude to první bitva, kterou jsem prohrál." (17.12.2018)