Žiješ jenom dvakrát

Legrační přestřel. Do té doby, než začne být ubíjející. To, že tento díl je v lecčem v zásadě nejikoničtějším přírůstkem série, jí nedává dobrou vizitku. Jednoznačně největší katastrofa je každopádně scénář, poskládaný z deux ex machin, dovysvětlovaček, zbytečných situací a špatně načasovaných zvratů. Pro Dahla to byla první práce na filmovém scénáři a k tomu ještě Flemingovu předlohu upřímně nenáviděl, protože měl pocit, že se jedná v zásadě o turistický průvodce Japonskem, ze kterého nelze ani poznat, o co Bondovi jde. Co dále není dobré je záporák a to přesně od chvíle, než ten malej zamindrákovanej skřet ukáže ksicht. Najednou je to ten ublíženej klouček z přední lavice, kterýho kluci mlátili a žádná ho nechtěla. Jeho plán k ovládnutí světa pak filmově nefunguje, protože pracuje s hrozbou celosvětového konfliktu, jež vyhladí většinu lidstva během několika minut, ale ten je demonstrován roztomilými pac-man družicemi, co roztomile baští družice jiné. Nejlepší na celém filmu jsou pak překvapivě agresivní a divoké kontaktní akční scény či neoddiskutovatelný cringe element. A z týhle bonboniéry je co vybírat. Connery předělaný na Japonce musel skutečně sklidit světový ohlas zejména na Litoměřicku. Scéna ve které vytáhne svou japonskou krásku v plavkách třicet kiláků na sopku, aby jí na hoře oznámil, ať zase třech třicet kiláků seběhne a pak doplave na pevninu (!!!) pro pomoc, zatím co se vydá flákat do zajetí tak nějak shrnuje Bonda obecně. Nicméně moje nejoblíbenější je krátká sekvence, kdy jeho fiktivní manželka odmítá s agentem 007 sdílet stejné lože, takže ten nemůže v noci spát, protože mu hučí v kládě. "Things I would do for England..." (08.07.2019)

Zatím jediná bondovka, které jsem ochoten dát pět hvězd. Možná nejsvižnější tempo ( rozhodně vyšší než např. u Dr. No a Thunderballu ), více skvělých hlášek, zajímavé prostředí, Bondův vrtulník, tvář Blofelda, vražedné cigarety, skvělá hudba ( viz dále ). Za film to jsou čtyři hvězdy a pátá je za možná nejlepší bondovskou píseň vůbec, jejíž nádhernou melodii Robbie Willims prachsprostě okopíroval ve svém songu Millennium. (12.03.2004)

Výborná bondovka, která má přesně všechno to, co správná bondovka mít má. Zajímavé exotické prostředí, pěknou bondgirl, charismatického záporáka (Donald Pleasance jako Blofeld je nezapomenutelný), několik výborných hlášek a spoustu bondových vychytávek (nejvíce mi samozřejmě uvízlo jeho skládací letadlo:-)). (02.12.2007)

Krásná úvodní melodie rozehrává další pokračování souboje mezi orgranizací Spectre a 007 se tentokrát přenese na japonskou půdu a ukázalo se to jako velmi dobrý nápad.Tato "bondovka" je doposud nejvelkolepější na akci, i když zejména scény s raketama působí hodně srandovně . Ovšem scéna kdy se nám zjeví číslo jedna organizace SPEKTRE tedy Ernst Stavro Blofeld naopak působí v podání Donald Pleasence naprosto skvěle. Bondovo asijské dobrodružství má všechno co jsem očekával a jelikož nejsem 007 a žiju jenom jednou dlouho jsem s puštěním tohoto dílu radši neotálel. (27.12.2006)

From Japan with Love, aneb třetí stranou způsobené tření mezi CCCP a USA opět mírní 007 z UK.. Connery působí poněkud nezúčastněně až suše, u bondovsky stereotypního dobývání velínu (opakované záběry, zmatený střih, neutuchající střelba) jsem se nudil víc, než bílá číča v náruči Austina Po…, pardon Blofelda a Gilbertovy režisérské postupy ohlodal zub času až na kost, nicméně najdou se i nezanedbatelné klady. Země vycházejícího slunce, fyzický souboj se sofa, Dr.No Theme doprovázená bitva mezi čtyřmi těžce ozbrojenými helikoptérami a vrtulníkem z modelářského kroužku pana Q (neměl jsem o Sazinka Jamese strach, snad jedině aby mu vítr neodfoukl tupé) a především valící se láva a vůně sakurového květu u songu Nancy Sinatra - spolu s Adele a babčou Tinou asi to nejlepší, co nás u filmů o kanystru na martini může potkat. Nezbývá, než dodat, že přeměna agenta Jejího veličenstva na Japonce byla na úrovni Trávníčka v Jamambě.. (09.12.2013)