Ray

Rok 2004 se vyznačoval silnou nadprodukcí životopisných filmů. Tenhle se řadí mezi ty nejlepší hlavně díky fenomenálnímu výkonu Jamieho Foxxe, který se během necelého půlroku dostal z pozice téměř neznámého herce do první ligy. Jeden z mála výkonů, kdy jsem rychle zapomněl, že sleduji herce, a sledoval jsem Raye Charlese. Zasloužený Oscar. (02.04.2005)

Bezchybné hudobné čísla, efektná a obratná réžia (ktorá samozrejme nemusí byť nutne novátorska) podriadená presne štruktúre životopisu hudobníka, výborný Jamie Foxx. Plusom je to, že Hackford sa neštíti aj vyobrazenia temných vlastností speváka, z čoho potom pred nami vyvstáva reálnejšia figúra (i keď je pravda, že v záujme umeleckého looku a nutného "pozitívneho" ukončenia sa miestami hrany jemne pribrúsili - napr. jeho skutočný počet detí s rôznymi ženami je oveľa vyšší, ako nám film prezentuje). (13.02.2005)

Ne tak dobre jako Walk the line, ale presto velmi povedenej zivotopisnej snimek. Nejvetsi problem je v tom, ze ackoliv byl Ray urcite velka hvezda, jeho pribeh nejak zvlast originalni neni, vypracoval se z niceho, velka slava, drogy, krize, opet slava. Je sice fakt, ze to takle bylo, ale nemuzu si pomoct, takle to ma skoro kazda hvezda, jedinej rozdil je v tom, ze je Ray slepej. Takze zacatek a konec sou perfektni, ale cast, kdy jen jezdi po turne se dost opakuje a furt je to o tom samym, tolik turne sem rozhodne videt nemusel, nejaky vyhodit a dat film na dve hodiny, mohlo to bejt jeste lepsi. Dalsi duvod, proc je Walk the line lepsi, je hudba. Rayuv styl fakt naprosto vubec neposloucham a i kdyz tri, ctyri pisnicky byly fakt dobry, celkove mi na tom neprislo nic moc tak vyjimecnyho. Navic se u hrani Jamie Foxx neustale divne klepal, jako kdyby byl na tom heraku furt. Nicmene je mi jasny, ze to delal i pravej Ray. Foxx je tu naprosto uzasnej, oskara si fakt zaslouzil. Nevidet Walk the line, asi bych dal 5*, ale takle jen 4*. (13.02.2007)

Jazz neobľubujem. Ray Charles však počas života vystriedal toľko žánrov, že si z jeho tvorby ľahko nájdem to svoje. Vo filme zaznejú všetky jeho superhity, o ktorých všeobecnej obľúbenosti som nepochyboval (po prečítaní niekoľkých komentárov sa moja istota vytratila). V každom prípade tieto superhity (spolu s výborným výkonom Jamieho Foxxa) tvoria piliere filmu. Problémy, ktoré Rayovi spôsobovala slepota, farba kože, finančné pijavice, heroín a prítulné ženy sú v príbehu zastúpené proporcionálne (na rozdiel od I Walk the Line). Prekážala mi však jeho prehnane knísavá, obrnovitá chôdza, ktorá mi pripomenula prehnané pitvorenie sa Dennisa Quaida v Great Balls of Fire. Je však možné, že to bolo autentické a problém spočíva v mojej pamäti. (24.01.2011)

90%. Film, který mi na dlouho utkvěl v hlavě. Vždycky jsem myslel, že slepí lidé jsou díky poznamenání svým postižením pokorní, mírní lidé, kterří se radují z každé maličkosti. Ray Charles je podle tohoto filmu notorický děvkař, feťák, sobec posedlý penězi a taky hudební genius:) Nevím jaký byl doopravdy, ale tenhle film mu zrovna reklamu dvakrát nedělá, možná proto mě tolik zaujal. Možná taky proto, že Foxx je naprosto přesný a režisér Ďáblova advokáta těžko odvede špatnou práci, Hackford nám nevnucuje svůj názor, jen nám ukazuje jaký charles byl, je na nás abychom si vybrali, jestli to byl takový parchant, kterému nelze odpustit, nebo to byl prostě obdivuhodný génius a géniové holt mají své vrtochy. To je po těch všech oslavných životopisech docela vítaná změna. (13.08.2005)