Reklama

Reklama

Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe... Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinerii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (625)

Matty 

všechny recenze uživatele

Upozornění pro alergiky – může obsahovat stopové prvky spoilerů. Kniha 1984 ovlivnila můj pohled na svět a ač je to již pár týdnů, co jsem ji četl, stále mi hnízdí v hlavě. K její filmové adaptaci jsem přistupoval obezřetně, přesvědčen o nemožnosti přetransformovat ponurost knižní v ponurost filmovou. Michael Radford uspěl tak na půl. Unavené lidské tváře bez známky chuti do života. Pouze chabé fyzické schránky zakryté ošoupanými kombinézami a žijící z nenávisti a ginu břečkovité chuti. Ze stroze zařízených „kanceláří“ odcházejí do polorozpadlých paneláků – chladných, šedivých, jenom ledva vhodných pro plnohodnotný život… Vzhled Oceánie je odrazující, budí dojem místa, kde přežívá jen pár posledních trosek. Jenže ony jsou jich milióny. Rozsah území, nad kterým bdí Velký bratr není z filmu dobře zjevný. Stejně jako struktura zdejší totalitní společnosti (Ti nahoře, Ti uprostřed, Ti dole). Ona vlastně hned první scéna kráčí vstříc hlavně divákům znalým předlohy. Výhradně oni a lidé, jež zažili totalitu na vlastní kůži, v plném rozsahu docení její děsivost. Ale následující minuty, ač maximálně věrné Orwellovu románu, se již s takovou razancí nedokázaly zažrat pod mou kůži. Jistě to není vina skvělých hereckých výkonů (Richard Burton budí hrůzu, aniž by jedinkrát zvýšil hlas), spíše bylo všechno příliš komorní, subtilní a děsivé teprve při zpětné vzpomínce na konkrétní pasáž knihy. Radford nenadužívá přímých citací z knihy (příp. Knihy ), což by se u podobné předlohy nabízelo, ale zároveň ani v těch nejvyhrocenějších momentech (zatčení) nedosahuje její působivosti. Nemluvě o zvláštním finále, kdy mi nebylo jasné, má-li věta „Miluji tě“ pronesená zády k podobizně Velkého bratra značit jiskřičku naděje, či (stejně jako v knize) Smithovo pokořené lidství. 1984 není špatný film, pouze adaptuje příliš dobrou knihu a z tohoto hlediska sice nevítězí na plné čáře, přesto z boje odchází se vztyčenou hlavou. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, genetique, Anderas, _-0-_ ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Kniha od George Orwella patří k mým nejoblíbenějším a zároveň k těm, co mě nejvíce zasáhla a utkvěla mi v paměti. Pro plné vychutnání, pochopení, lepší orientaci a docenění snímku bych doporučil, si ji před shlédnutím tohoto Radfordova snímku přečíst. Film sice nedosahuje kvalit předlohy ( přeci jenom čtenářova fantazie je obrovská a spisovatel má oproti filmaři tu výhodu, že není limitován stránkami x ( stopáží ), prostředky, ale mám silný pocit, že s výslednou podobou by byl spokojený i samotný George Orwell. Já tedy ( i přes pár výhrad ) byl. Co musím jednoznačně vyzdvihnout to je fakt, že onu hlavní myšlenku se podařilo tvůrcům přenést na filmové plátno více než obstojně a spolu s VYNIKAJÍCÍMI hereckými výkony Johna Hurta a Richarda Burtona je to především toto, co táhne a dělá tento snímek tak silným. Chtěl jsem se rozepsat o tomto snímku mnohem obšírněji, ale právě v tuto chvíli spočinuly mé oči na komentáři uživatele Matty a ten to napsal vše " za mě " , pouze bych opisoval jeho slova! p.s. co říci závěrem? Snímek 1984 sice kvalit předlohy nedosahuje, ale jednou větou dodávám, že je hodně důstojným " převyprávěním " . Hodně silné 4*! ()

Reklama

Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Úchvatně navozená atmosféra v kombinaci s vynikající hudbou nechávají oživit Orwellovu knihu jak jen je to možné. Děj je i přes značné okleštění ucelený, ale potíž je ve vysvětlení pravidel. Zatímco kniha vám jasně řekn co a jak, ve filmu nejsou pravidla světa, o kterém vypráví, často ani naznačené a díky tomu musí být nepochybně divák nedotčený knihou v některých momentech zmatený (případně je nedocení). Nicméně je film i přes jistou problematičnost je výsledek neskutečně působivý. Je smutným obrazem ztráty lidské individuality a vzdání se toho nejcenějšího - lásky... ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Dávno již tomu, co jistý gymnazista četl Orwella (1984, Hold Katalánsku). Filmová adaptace jedné ze základních knih 20. století nezklamala, zaujala, ale sama o sobě na poprvé nijak silně nezaklíčila, zdavši se příliš naivně a suše otročící předloze a její myšlence a poněkud „britsky televizní“. Dal jsem povinné čtyři. Později zhlédnuto ještě jednou a nyní znovu. A musím zvýšit na plný počet. Jeť mi ten film tak svébytně působivý, tak svérázně pěkný, zvoucí do sebe. Charakteristicky nuzná výprava dává vyniknout podstatnému a podstatné je tady úplně všechno. Mimo to oceňuji použití tiráže coby součásti díla (moje libůstka). Nevidí se často, aby nástup úvodních titulků tvořil s filmem akční jednotu, navíc tak úderně (za spolupráce hudby). Nejprve je nám předložen jistý silný společenský obraz a pak teprve, když každodenní kolektivní sociopsychohygienická masturbace dospěla k vyvrcholení, oznámeno, o co jde: 1984. Kdo tady před Listopadem viděl jen těch úvodních pět minut, viděl dost. Dnes už to nestačí, dnes potřebujeme vidět ten film, o nic méně aktuální, celý. A zítra? Představuji si, jaké to bude romantické dobrodružství ve světě, v němž se láska vyznává konspiračním lístečkem „I love you“, představujícím zavrženíhodný (a hrdelní) zločin. Škoda, že naše doba je ještě málo zralá a já se nedožiju tohoto nového počátku. Až se třeba slovo „hřích“ definitivně ustálí ve významu „snědla jsem celou tabulku čokolády“, pak bude otevřena cesta totální vládě slova Crime. Člověk už nebude dědičně zatracený, ztracený, zpronevěřilý - nebude volán. Člověk bude dobrý, šťastný, vděčný člen, který ví, že jakýkoli sebemenší úkrok či spočinutí, jakékoli soukromé hnutí mysli, je Crime. Bude to požehnaná, těhotná doba – zlo jedinou cestou dobra; zločin jedinou možností Adamova rozpomenutí. Ano, Adamova – viz, co se děje mezi jedinými třemi postavami v tomto filmu jednajícími. Vztahy Winston – O´Brian a Winston – Julia nápadně připomínají druhou a třetí kapitolu knihy Genesis. Předně motiv Evy, jež „svedla“ Adama (pod stromem v rajské zahradě, jak film ukazuje). A máme-li za to, že od pradávna přirozeně zklasičtělý motiv Evy – svedené svůdkyně výpověď knihy Genesis překrucuje, pak vidíme, jak je správně korigován Winstonovým postojem: „Nesnáším nevinnost. Nesnáším dobrotu. Nechci, aby ctnosti nadále existovaly. Chci, aby každý byl zkažený.“ Skutečné jablko vidíme Evu (nahou Julii) jíst, ovšem Adamovi místo jablka podává cukr, kávu, chléb, mléko, čaj – exklusiva jen pro vyvolené. Víme však, že v Textu jde o „strom poznání dobrého a zlého“ (ha, „pod košatým stromem“). Bůh sám vysazuje tento strom, jenž pod kletbou zakazuje – Goldsteinovu knihu. (Srov. též „v den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti“ s „ideozločin nepůsobí smrt – ideozločin je smrt“ nebo „jste mrtví!“) O´Brian je však otcovským bohem (srov. zvl. Winstonovy snové vidiny) i hadem zároveň – on sám podává Adamovi jablko ze stromu poznání dobrého a zlého. Celý děj je pak – a to je nejdůležitější – obrácený, což zpečetěno tím, že „adam“ Winston Smith není Prvním, nýbrž výslovně Posledním člověkem (dialog v mučírně se zrcadlem). A děj postupuje tedy takto: V Bibli Bůh nejprve stvoří Adama, potom z jeho žebra Ženu (což je jediný akt „člověka k obrazu svému, jako muže a ženu“), pak zapoví ten strom, následuje svedení, prvotní hřích, propadnutí smrti a vyhnání z ráje. V 1984 definuje Winston v deníku sám sebe jako propadlého smrti na samém počátku. Později přichází akt společného prvotního hříchu - Winston s Julií pod stromy (po celou dobu od prvotního hříchu jsou nazí, v Bibli naopak právě po něm se oblékají, kterýžto motiv je samozřejmě komplikován „poznali, že jsou nazí“) a teprve po tomto aktu přichází hadí svedení (O´Brian dává knihu), načež je Žena udeřena do žebra a odnesena do nicoty – stvoření pozpátku. „Stvoření“ je zde totiž negativní – znicotnění, „vypuštění do stratosféry“, výslovné vymazání i býválé existence ze vší skutečnosti. Něco chybí: vyhnání z ráje. Nuže jako je stvoření antistvořením, tak místo vyhnání děje se přijetí zpět do stavu nevinnosti, totální absorbování viníků do lůna Strany. Hospodin (na věky budiž požehnán) vyhodil zpronevěřilého člověka z domu, ať si radí. Strana naopak ho napraví (napravljenije) a vstřebá do sebe. Nepřekvapí, že obraz „posledního člověka“ v zrcadle hovoří stejnou řečí jako profláknutý „obraz člověka, obraz Boha“ – zdevastované zmučené tělo přibité na dřevě. Nepřekvapí ani jméno Goldstein a jména jeho odhalených agentů ve Vnitřní Straně: Aaronson, Rutherford. Jak taky jinak by se na této planetě mohli jmenovat, že ano. Sumou uznáte, že Adam Bernau nemůže jít u této Expedice Adam 84 pod pět. /// K přečtení: snob, gudaulin, Matty, Lavran. /// DaEmoNickY je divnej. /// Tvrdou kritiku od flanker27 lze akceptovat, nicméně: co třeba ta scénka při čekání na vlak – nic?; takových drobností je ve filmu víc; je třeba si uvědomit, že ve světě 1984, v němž pouhá soukromá pohnutka jako taková je základním zločinem, že v takovém světě je to, co rozumíme slovem „podezřívavost“, archaismem, dávno zapomenutou romantikou. Oldthink is Crime. Think in Newspeak. /// Časté výtky, že kdo nezná knihu, ten se u tohoto filmu nechytá, jsou věcně asi správné: samozřejmě, že se PŘEDPOKLÁDÁ četba Orwellovy knihy. Srov. chvályhodné doznání uživatele Pejpr: dal dvě, pak teprve přečetl knihu, zhlédl film znova a změnil na čtyři. () (méně) (více)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Jelikož jsem si film 1984 sehnal hned po přečtení knihy, tak jsem neměl problém se v ději nějak orientovat a film jsem bral spíš jako takový obrazový materiál ke knize a bylo by to tak za 4 hvězdičky. Pokud bych ovšem knihu neznal, tak by mě film asi moc nezaujal, protože ve scénáři je spousta děr, takže hodnocení snížim na 3 hvězdy. Ale rozhodně je to lepší, než verze z roku 1956. ()

Galerie (76)

Zajímavosti (15)

  • Kým tu hral John Hurt obeť totalitného systému, vo filme V ako Vendeta stvárnil jeho vodcu, Kancelára, niečo ako Veľkého brata v 1984. (BlackTom)
  • Ženská půlka dua Eurythmics Annie Lennox se ve filmu objevila v cameo roli. (contrastic)

Související novinky

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

28.01.2017

Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)

Caine a Demi jako zloději?

Caine a Demi jako zloději?

17.03.2006

Dvojnásobný držitel Oscara, britský vysloužilec Michael Caine, se objeví v kriminálním dramatu FLAWLESS po boku Demi Moore, nabírající v posledních letech druhý dech. Oba si již zahráli před více než… (více)

Reklama

Reklama