Bournův mýtus

Ufff...to jsem si oddechl. Na tenhle film jsem se těšil přímo hříšně, jelikož Agent bez minulosti je /byl do Mýtu/ pro mě nejlepším akčním thrillerem, který jsem měl tu čest kdy vidět (minimálně v několika posledních letech, co si vzpomínám). O několik tříd v kvalitě převyšoval první dvě M-I a podle mě stojí i nad třetím pokračováním i těmi nejlepšími bondovkami. Bournův mýtus se mu celkově vyrovnal, v něčem malinko zaostal, v něčem ho překonal. Za prvé, pořád je bouřlivě atmosferický, tempo je téměř neuvěřitelné, bičované kupředu rychlým střihem, strhující hudbou a nervními pohyby hlavy a těla Matta Daemona (skutečně, klobouk dolů Matte, po těhle dvou filmech...). Taktéž kamera přímo létá, zoomuje, je všude, zabírá akci z nevšedních úhlů... lahoda! Souboje jsou dokonce lepší, automobilová honička úžasnější (!!!) než v prvním díle, v čem dvojka trochu ztrácí je ten úžasný koncept amnézií postiženého a nic netušícího bojového stroje, kterým byl Jason v jedničce. V Mýtu už Bourne ví o hodně víc, což je jedno malé (i když nevyhnutelné) mínus co do atmosféry. Další malou výtkou by mohlo být až přílišné opakování schématu nastoleného prvním filmem - jedna superbitka s dokonalou choreografií, jedna automobilová superhonička (skutečně nejlepší jakou jsem kdy viděl)... Na druhou stranu jsou tu samozřejmě nové prvky (Karl Urban je super)... No tak už nezbývá než pochválit Paula Greengrasse, protože je to z velké části jeho zásluha a konstatovat, že se jedná o můj nejoblíbenější akční film, který mě totálně přizdil do křesla a jen párktát za bezmála dvě hodiny mě nechal vydechnout. Mimochodem, vychutnejte si konec honičky v tunelu... 90% a 100% za oba díly! (18.07.2006)

Nejjednodušší návod, jak se vrátit v královském stylu. Zdravě překombinovaná hierarchie protivníků, ještě chladnější přístup a záplava strhující a formálně rozcuchané akce, která se stala měřítkem pro každý další akčňák, který si vypůjčil ruční kameru. Pro příběh je největším plusem určitě chladnokrevné duo Urban - Roden jako protiklad k mojí favoritce Pamele Landy. To, že srdeční tep okamžitě zařadí vyšší stupeň jen se Jason objeví na ulici, mě nikdy nepřestane udivovat. (23.05.2005)

Milé děti. Dnes večer si řekneme pohádku o tom, jak jednou jedna dvojka trumfla jedničku. Nestává se to moc často ani v pohádkách, natožpak v životě, ale tahle dvojka je fakt lepší, než první díl. Odpouštím několik klišé i třesoucí se kameru, protože napětí i akce mě ruku v ruce přikovaly do křesla a já se skvěle bavil. Matt Damon v roli Bourna dozrál ve výtečného akčního herce a já už se teď těším na trojku. Do páté hvězdičky chybí jen malilinkatý kousilíneček. (09.07.2013)

Dvojka získala o mnoho talentovanějšího a chytřejšího režiséra, ale zároveň tratila kus ze své zajímavosti, ostatně to je u pokračovaní jev zcela běžný. A přestože to nebyl takový napínák a bývalí zloduchové měli toho víc do sebe, tak je to hlavně ta syrová atmosféra šedé a nevýrazné Evropy, která mě zcela uchvátila. A už vůbec nehledě na to, že Matt Damon jako agent prahnoucí po pomstě byl jednoduše dokonalý. Závěrečné pokání bylo už jenom stvrzenkou za výborným akčním zážitkem, a to si v tomto žánru příliš nelibuji. (07.02.2008)

Já se tedy přidám k té zdá se méně početné skupině lidí, která nějak nechápe, v čem by Supremacy měl být lepším filmem, než jednička. Tohle je solidní akčňák, ale ve výsledku o tom stejném, co jednička, pouze mu chybí mysteriózní atmosféra a neustálé napětí, které provázelo Identity. Nastolené otázky v jedničce byly daleko zajímavější, neboť se týkaly samotné podstaty toho, co je Bourne zač. Zde to již víme a otázky se týkají pouze jedné z jeho misí. K tomu je film hůře sledovatelný kvůli módnímu rozstřesu kamery. Navíc brzké úmrtí jedné z klíčových postav z jedničky mě velmi zklamalo, neboť tím snímek pro mě o hodně přišel. Díky této postavě se mi zdála jednička dějově komplikovanější a zajímavější, dvojka je tak poměrně primitivní záležitostí, která mi připadala jako mix Toma a Jerryho a Running Mana. (18.11.2014)