poster

Klíč

Drama / Historický

Československo, 1971, 85 min

Režie:

Vladimír Čech

Hrají:

František Vicena, Wilhelm Koch - Hooge, Zdeněk Kampf, Vlasta Vlasáková, Eva Jiroušková, Oldřich Velen, Jürgen Frohriep, Miloslav Holub, Alena Hessová, Jindřich Narenta, Oto Ševčík, Josef Hajdučík, Josef Beyvl, Zdeněk Kryzánek, Miloš Vavruška, Jana Walterová, Richard Záhorský, Gustav Heverle, Vladimír Leraus, Josef Chvalina, Zdeněk Dřevojánek, Oldřich Lukeš, Vítězslav Jandák, Jan Dejmek, Vladimír Ptáček, Milan Hlavín, Milena Kaplická, Jana Posseltová, Marta Richterová, Jaroslav Blažek, Eduard Pavlíček, Jiřina Bílá, Jitka Zelenohorská, Václav Švec, Josef Burda, Bohumil Koška, Viktor Maurer, Vladimír Navrátil, Jan Pohan, Karel Pavlík, Miloslav Šindler, Ladislav Vičar, Jiří Vondrovič, Adolf Filip, Vladimír Zoubek, Josef Žoha, Mirko Musil, Miroslav Müller, Zdeněk Braunschläger, Zdeněk Novotný, Antonín Šimon, Alexandr Ovčarič, Vladimír Svoboda, A. A. Dajmičenko, Vladimír Vodeničarov, Štěpán Bulejko, Pavel Jiras, František Kubíček, Jaromír Šnajdr, Jiří Koutný, Eugen Jegorov, Věra Kovářová, Ludvík Pozník, Petr Skarke, Vladimír Štros, Miloslav Štibich, Magdalena Šmídová, Roman Hemala, Antonín Ženíšek, Karel Voska, Karel Havlíček, Jiří Cimický, Jaroslav Kovář, Oleg Reif, Jaroslav Tomsa, Josef Bárta, Václav Fišer, Slávka Hamouzová, Jiří Havel, Václav Luks, Miroslav Rous, Jaroslav Synák, Blažena Vernerová, Jiřina Zemanová, Vlastimila Vlková, Barbora Štěpánová, Jaroslav Klenot, Otakar Rademacher, Jindřich Sejk, Antonín Pokorný, Ivan Růžička, Karel Vítek st., Milan Kindl, Jiří Němeček, Rudolf Jelínek

Komentáře uživatelů k filmu (13)

  • Altamir
    **

    Poměrně tendenční film o protifašistickém odboji z řad komunistů za 2: světové války, proslulý svého času hlavně "stínacími" scénami na gilotině.(20.3.2003)

  • LiVentura
    ***

    "Drsná válečná doba a ostrá gilotina protnou klid každé duše...!"(25.7.2008)

  • Crocuta
    ***

    Jak už letopočet vzniku napovídá, jde do značné míry o normalizační agitku, v jejímž rámci si můžeme poslechnout i přednášku o V.I.Leninovi. Tvůrci filmu v úvodních titulcích předesílají, že se nechtějí přísně držet historie - to se jim v mnoha ohledech povedlo. O autorskou licenci jde např. u poprav gilotinou bezprostředně po atentátu na Heidricha - sekera byla na Pankráci instalována až v roce 1943. Nicméně genius loci onoho hrozného místa, které jsem měl to pochybné štěstí před lety navštívit, se tvůrcům snímku podařilo zachytit velmi zdařile. Za zmínku stojí i vtipná scénka z německého bordelu.(7.7.2007)

  • Spinosaurus
    *

    Hnus. Tento film musel na mnohé lidi, kteří si mysleli, že kvalita české kinematografie bude po zlatých šedesátých rapidně stoupat (a také koncem 60. stoupala - Spalovač mrtvol, Nebeští jezdci, Kladivo na čarodějnice), zapůsobit jako studená sprcha. Předem se vyjádřím k hlavnímu problému filmu a tím je děj. Filmu se zásadně nedaří a ani nás snad nechce udržovat v nějakém napětí či strachu. Důvodem není jen pan Čech, který by si měl znovu zopakovat FAMU (jestli jí teda někdy vystudoval), ale hlavně pojetí děje. Co nám tedy film nabízí? Na začátku je polapen vedoucí komunista Jan Zika (neplést se Žižkou). Následně je raněný odvezen na gestapo a film se větví do dvou rovin. V jedné sledujeme nacistické vraždění (nejlepší část snímku, ale průměrně natočena, neboť z nacistických zvěrstev šlo vytěžit víc) a hledání dveří, kam pasuje tajemný klíč. V druhé rovině sledujeme hlavního protagonistu ("výtečný" výkon Františka Viceny, poněvadž celý film jen leží, mlčí a kouká), který je podrobován výslechu (odehrává se tak, že nad jeho postelí někdo stojí a křičí: Kde?! Kdo?! Kam?!), ale každý ví, že komunisté se neudávají :-D, a proto celá tato linie postrádá jakékoliv napětí. Během doby co leží, se mu vybavují vzpomínky jak navštívil Moskvu, jak se setkal se západním odbojem (nejzrůdnější část filmu - později vysvětlím proč), a nakonec se vzpomínky protnou s realitou a skládačka se uzavře. To znamená, že celý film je již předem uzavřený kruh, takže divák nemá žádnou záminku k tomu, aby byl napjatý na to, jak to dopadne, a to je právě ta hlavní chyba filmu. Poslední kapitolkou je pojetí atentátu. Ten byl již v mnoha českých filmech líčen buď jako správný akt, nebo alepoň vyrovnaně (Atentát, Sokolovo, Vyšší princip, Opus pro Smrtihlava). Zde zásadně negativně nejen jako neprospěšný, ale i jako zrada vůči komunistickému odboji. Na konci se mi ještě docela líbila ta metafora se stromy, ale celkový dojem to nenapraví. PS: Je neuvěřitelné, že v českých zemích se na originálním DVD objeví tuzemský film v ořízlém formátu (což je v některých záběrech dost protivné). Můžete jen hádat, kdo tento film vydal a odpověď naleznete na pravé straně, napravo od položek komentáře, ve filmotéce, v bazaru, pod nápisem V kinech ČR 14.05.1971.(21.5.2010)

  • Historik
    **

    Ten pitomý pateticko didaktický dovětek tam nemusel být. Jinak to není tak zlé, jak jsem čekal. Představitelé občanského odboje jsou tu jako obvykle trochu zkarikovaní, ale nebuďme malicherní. Komunistický odboj proti nacismu tady existoval, má tedy právo, aby se jeho představitelé objevili i ve filmu. Tento má své lepší i slabší okamžiky, celkově bych to viděl na nějakých padesát procent.(27.6.2007)

  • Krysa SPK
    odpad!

    Nudné, blbé, bolševické, lživé a hodné zatracení.(27.6.2008)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Moskva 1971 - Strieborná cena(6.1.2012)

  • Adam Bernau
    *

    V dětství přitažlivý film, hlavně díky záběru gilotinování ženy a taky scény plné polooblečených slečen v elegantním bytě, kde trávili vojáci wermachtu dovolenou. Teď po letech jsem si na něj vzpomněl a čekal jsem solidní surové historické drama, byť tendenčně prokomunisticky laděné. Bohužel soudruzi se činili. Je to škvár. Ze začátku to bylo ještě působivé, dokonce mi ani nevadila Internacionála zpívaná před popravou (Mimochodem, vzpomínka z dětství, kdy jeden můj vrstevník tuto scénu komentoval slovy: "Já bych sral na Internacionálu a volal bych Rusů.") Odsouzení atentátu mi nevadilo - to je věc názoru. Ale to čítankové pojetí komunistů jako jediných spravedlivých, ach jo. A logika? "Kruté výslechy" gestapa spočívající ve řvaní. Nejprve zběhají celou Prahu s klíčem, pak teprve hodlají "zmáčknout" zadrženého. Ach jo. "Západní" (rozuměj nekomunistický) odboj jako klub intrikánů. Ach jo. Ale nejlepší byli ti komunističtí odbojáři, načesaní jako ze schůzí 50. let. To jsem vážně nežral. Jak tam dokázali propašovat přednášku o Nejskvělejším Člověku Leninovi, to byl ovšem vrcholný zážitek. Jednu záchrannou hvězdičku za některé opravdu působivé momenty. Tam, kde se film snažil jen stroze ukázat tehdejší hrůzu, to šlo.(4.3.2011)

  • Přemek
    odpad!

    Ten "Klíč" (1971) je fakt otřesná sračka. Londýnem projektovaný atentát je akce několika západnických floutků, jediný uznaný odboj vede ilegální KSČ a Františku Vicenovi není rozumět ani slovo, jak drmolí. Skvělý dárek k 50. výročí založení Strany..(28.12.2011)

  • Slimak
    ***

    Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora a generála policie Heydricha...do Prahy přijíždí tedy komisař Fridrich který na odbojáře začne organizovat veliké zátahy...při jednom takovém chytí i jistého Jana Ziku který nemohl vzít do zaječích kvůli přeražené páteři.Fridrich se z něho pokouší vypáčit odkud je klíč který u něj našli.On na ně však úplně prdí a nic neřiká.A sledovat gestapáky jak si nechávají namnožit klíče a poté běhají po Praze s tím že je zkusí do všech dveří a jedny to budou ..to je...... zkrátka něco takovýho nemá obdoby.A ty dveře samosebou nenajdou.Jsou blbý.(20.2.2008)

  • arcticsky
    **

    Film je o antifašistickém odbojáři Zikovi, o kterém i prof. Václav Černý psal ve svých pamětech jako o významném členu komunistického odboje. Film je ovšem dosti tendenčním, jako ostatně v počátku normalizace téměř vše, co se natočilo...(6.2.2008)

  • Auteuil
    *

    propagandisticky tragický shit(11.3.2010)

  • offlineman
    *****

    Na tenhle film jsem si matně pamatoval z dětství a teď sem jej znovu viděl a musím říct, že takovou řež sem fakt nečekal. Pomalu to vypadalo, že Gestapo nechalo popravit skoro celou Prahu, jak se tam vršili mrtví! Pobavila mě postava Jindřicha Narenty brousícího gilotinu a přitom nadávajícího, že to nic nevydrží. Pak si tam sedne, o sekeru si odřízne doutník a bafá, jakoby se nechumelilo! Jenže gilotina v té době v Praze skutečně nebyla, v tom se autoři sekli, ale na druhou stranu, bez ní by ten film byl poloviční!!!!(30.1.2011)