Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
V době vzniku hry se do Prahy nejezdilo na Ježíše Superhvězdu nebo na Bídníky. Vrcholem návštěvy vesničana v Praze byla návštěva Karlínského divadla, kde hráli nějakou operetu a když měl opravdu štěstí, viděl i Pepíčka Beka nebo Pepíčka Zímu. Opereta byl určitý měšťácký způsob popisu sexuálního života buržoazie, který byl zaobalený tanečními čísly. Cimrmani tuto formu operety zparodovali dokonale. ()
Seminář v tomto případě lepší hry; směsice geniálních hlášek, c. k. popkultury pro p. t. inteligentní publikum a vulgárních narážek tentokrát (nebo spíš „ještě“, jde o jednu z nejstarších her DJC) vychýlena značně ve prospěch toho posledního a navíc, bavíme se tu o TV záznamu ze sedmadevadesátého, který je oproti o dvacet let starší gramofonové nahrávce přece jen postižený ztrátou energie, mírnou rutinou i vymizením předpřevratového spiklenectví s publikem v sále. ()
Geniálnímu semináři nechybí vůbec nic z cimrmanovského vtipu, nejlepší příspěvky přednáší Miloň Čepelka. Erömü! Hra už je ale ve srovnání s jinými díly jednoho z řady nedoceněných českých géniů docela slabá a s místy dost hloupými vtipy, které by se spíše hodily do nějakého nováckého Kameňáku (hlavně Čepelka mi v této hře nějak nesedl). I mistři Svěrák a Smoljak se někdy utli. Rozhodně jedna z nejslabších her, ale zase ne tak slabá, jak to z mého popisu vypadá... sem tam je to taky hodně vtipné... No, no, to je spěchu. Mám jen dvě ruce a nejste tady sám! ()
Vážně nechápu co na Cimmrmanovi všichni vidí, moc jsem toho o něm zatím neviděl (resp. viděl, ale většinou ho přátelé pustili po nějaké akci v brzkých ranních hodinách a to bych usnul i u filmu od Camerona), ale nic z toho mě nijak zvlášť nezaujalo, maximálně jsem se lehce pousmál nad některým z opravdu povedených vtipů. S Hospodou Na mýtince je to to samé, viděl jsem sice jen něco přes polovinu, ale vyloženě jsem se smál snad jen jednou, jinak je to intenzivní nuda připomínající nějakou Stand-up comedy (za tohle budu nejspíš zlynčován zdejším davem... no co už). Je docela možné že zážitek z živého divadelního představení je lepší než při sezení na schodech v rozhrkaném autosbusu s lesknoucím se notebookem na kolenou a s jedním "špuntem" v uchu, ale velmi intenzivně o tom pochybuji (a navíc bych to pak jen těžko mohl hodnotit jako film). 4/10 ()
Saprment! Celý roky nic a najednou zájezd!!! Tohle se podle mě musí vidět - zde přímo excelující Miloň Čepelka jako "sexuální štvanec, spermon a erektik" Ferdinand von Zeppelin (ty letecké brýle jsou fakt luxusní:-), parádní Zdeněk Svěrák a naprosto dokonalý Ladislav Smoljak jako vězeň Kulhánek... Skvělá sestava a skvělý výsledek. Moje velmi velmi velmi oblíbená hra. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Árie „Tuláka“, kterou zpívá Hostinský (v tomto případě Zdeněk Svěrák), byla původně delší. Zpívala se na dvě sloky. Text byl shodný s původní Árii „Tuláka“ od Rudolfa Piskáčka, konkrétně s poslední slokou. (mnaucz)
- Kvůli představení Hospoda na Mýtince přibyl na pozvání režiséra Ladislava Smoljaka do divadla v roce 1969 Pavel Vondruška jako výpomoc k hudební stránce této hry. Ten do souboru na pomoc přizval Jana Klusáka. Jako odměnu dostali oba dva v představení Hospoda na Mýtince role. Pavel Vondruška roli Hraběte Ferdinanda von Zeppelina (hrál ji až do roku 2004) a Jan Klusák roli Hostinského (hrál ji až do roku 1976). Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán, a tak mě strach o existenci souboru. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
Reklama