Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Přednáška: Cimrman a opereta (klavírní výtah, absolutní rým (Čepelka); vznik sedmihodinové operetní fresky Proso (Svěrák: "...byl Cimrman pozván k vyhlídkovému letu jeho novou stíhací vzducholodí Karel. Vzduchoplavci startovali tenkrát ze Stuttgartu a měli namířeno do Bruselu. Avšak vlivem silného protivětru nechali brzy Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Varšavy."); nahrávka operety Proso, dochované úryvky, obsah (Smoljak); hudební stránka, zvláštnosti notového zápisu (Svěrák + Kotek)). Hra se zpěvy: "Dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal, nikoho kolem sebe nesnesl, ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si zařídil hospodu u silnice na Písek; ale chodili mu tam lidi. Tak si najal hostinec v takový zapadlý uličce v Opočně... Zas ho našli!" Nutno vidět už pro tu unikátní choreografii operetních čísel, jinak jde o klasický (nad)standard DJC s vyrovnanou úrovní semináře a představení. "To že řekla? No to musí být ŽENSKÁ!" ()
Zvláštní, že zrovna 'Hospoda Na mýtince' je z repertoáru DJC nejhranější. Hra mi nepřipadá nějak zvlášť výrazná, hodně se v ní zpívá a je spíše úsměvná, než vyvolávající smích. Ve výsledku ji vidím dokonce jako jednu z nejslabších. Jakmile se u Cimrmanů přehnaně prozpěvuje, veškerá zábava jde z kopce dolů. "Absolutní rým: Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny." (...) "..prostě, nedávno jsme se tam dočetli, když nám to přeložili..." (...) "Snad nechceš říci, že v této pustině s tebou žije něžné pohlaví." "Nejen pohlaví." (...) "...ale jo, klidně, já sním všechno." (...) "Máme se rádi?" "Jsme!" (...) Vídíte, spravedlnost nakonec vždycky zvítězí." ____ 67% (1969) ()
Seminář byl o něco slabší, než jsem zvyklý, ale i tak se tam najdou hezké věty: „Cimrman se nesmazatelně smazal“. Divadelní hra je průměrná, v podstatě trochu nudná, jako když jsem se díval na Cimrmana a ještě ho neměl rád-nechápal jsem ho. Ale konec dal všemu smysl a čím víc se blížil, tím víc jsem tam viděl parodii operety, o kterou se snažili už od začátku. ()
"Na samotě nedaleko Skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí otec přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo: Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje, které zapomněl." Takto začíná děj sedmihodinový Cimrmanovy operetní fresky Proso, jejíž nejlepší části rozkradli a ve svých dílech použili Franz Lehár, Johann Strauss, Imre Kálmán, Oskar Nedbal a Adolf Piskáček. Hanba jim. Naštěstí badatelská práce legendárních doktorů a docentů cimrmanologie z Divadla Járy Cimrmana dokázala odhalit pravdu. A jejich pěvecký i taneční kousky mě baví i děsí zároveň. Prostě kvalita z jiný dimenze. ()
Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny...Jak se zdá, také opereta je Cimrmanovou silnou stránkou. Tentokrát se mi nejvíce líbil výkon Miloně Čepelky, který je jako hrabě Zeppelin prostě nepřekonatelný. Jedna památná hláška střídá druhou, čímž se Hospoda na Mýtince řadí mezi top hry divadla a často a ráda si jí pouštím. Tadaaam! ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
- Árie „Bratří, mé srdce plá, mé srdce plá“, kterou zpívá Hrabě Zeppelin s Hostinským a Kulhánkem (v tomto případě Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak), má dnes jiná slova než dříve. Totiž v části, kde se zpívá: „Když máme, ženy takové,“ se dříve zpívalo: „Když národ, ženy také má.“ Původní verze je k poslechu k dispozici na neoficiálním zvukovém záznamu Hospody na Mýtince ze 70. let, který je dostupný na internetu. (mnaucz)
- Jaroslav Vozáb považoval hru za nejlepší. V představení hrál svou první velkou roli v divadle, vězně Aloise Kulhánka. Po několika reprízách v této roli, řekl autorům: „Hospodu už nikdy nenapíšete!“ Měl tím na mysli, že autoři tak dobrou hru, jako Hospoda na Mýtince, už nikdy nenapíšou. (mnaucz)
Reklama