Krev zmizelého

Vojna zamávala s osudmi mnohých. Ukázané na neľahkom údele ženy, ktorá sa počas protektorátu zaplietla s nemeckým dôstojníkom na liečení. Následky vášnivej, no kratučkej lásky si odniesla nielen v podobe ryšavej dcérky. Tie následky sa s ňou ťahali dávno po vojne. Dôvod je jednoduchý a večný. Zmrdi a zmrdky totiž nikdy nezabúdajú na svoje domnelé príkoria. Dokážu sa za ne pomstiť nielen na nimi vyfabulovanom vinníkovi, ale aj na ich potomkoch. Scenáristicky pritiahnuté za vlasy (z moravských hôr cez poľské pláže do rakúskych Álp a odtiaľ do belgického Konga- uff),no vo všeobecnej rovine platné a presvedčivé.Takže lepší priemer. (11.04.2018)

Účelově a přehnaně depresivní zobrazení ženského životního údělu napříč zlomovými etapami jednoho sudetského zapadákova, jehož obyvatelé snad neznají jediný slunečný den, místo úsměvu se obdařují nenávistnými (v lepším případě zlomyslnými) úšklebky, ošetřovatelky zde chlácholí umírající vyhlídkou ranního probuzení v pekle a všichni se vyjadřují v záhadných jinotajích... Vše dokonale spleskané a nepřehledné, pochopit by mohli jen pamětníci těchto dob nebo Standa Motl... Blábol roku 2004 /2005 (údaje se rozcházejí). (11.05.2010)

Po dosti dlouhé době jsem opět viděla velmi kvalitní český film. Byla jsem překvapena, jak věrně (i když ještě šetrně) byla zde ukazána doba v Sudetech po 2.světové válce. Protože mi po válce bylo 13 let, chápala jsem už dialogy v rodině, jak se odsuzovalo chování některých horlivých Čechů po válce. Někteří, ačkoliv neměli důvod se mstít na bezbranném německém obyvatelstvu, se chovali hůře než dobytek jenom proto, aby si "vysloužili" zásluhy u formující se KSČ a dostali moc a výnosné posty, ale hlavně zabavený majetek po Němcích. Toto všechno film ukazuje na jedné dívce v období od let 1939 - 1965. I když byla česká zdravotní sestra, vytrpěla si jako pes, napřed od Němců potom od Čechů a ještě její dítě 16 let po válce nemělo pokoj. Nic tam není přehnané, film je ještě místy šetrný, protože se asi i režisér styděl, co by musel na svůj národ "prásknout". Úžasný film, obdivuji režiséra Milana CIESLARA, že se pustil na tak tenký led, tleskám mu za odvahu, tak to opravdu bylo. Fantastický výkon podala Vilma CIBULKOVÁ i Martin HUBA. ale i mnozí ostatní herci. Jedinou výtku mám pro techniku zvuku na tomto DVD, že to technici nezvládli. Zvuk je místy velmi nekvalitní a za tohle bych jim vzala prémie (nejen 10 % z platu). (10.11.2010)

Další promarněný potenciál, trochu mi to připomíná televizní sérii "I ve smrti sami". Připadá mi, jako by film snad nikdo nerežíroval, jakoby jen obraz míjel obraz a to bez nějakých mostů nebo vysvětlení, jak dopadl ten předešlý. Není od věci ukázat krutost války a špatnost lidských charakterů, ale tady se občas hrálo hlavně na vulgaritu a nechutnost, která měla ždímat divákovy smysly. A vůbec, kde že byla ta hlavní pointa? kam se poděla postava Dlouhého? atd.. Film snad jen demonstruje neskutečnou ohavnost lidí, kteří nebyli nacisti, ale ve spáchaném zlu je trumfli levou zadní. (26.08.2011)

Krev zmizelého je doslova beznadějný film, ve kterém nenajdu -ač jsem se snažila- nějaký zárodek optimismu či naděje. Jistě, taková válka a padesátá léta nepochybně byla, ale na mě je přesto tohle dílko až moc ubrečené a fatalistické. Takže vzato kol kolem předpoklad jisté invenčnosti tu je, tedy asi takový, že člověk zlostí skřípe zuby a svírá ruku v pěst, když se na scéně objeví pochybné lidské kreatury, tzv. paraziti režimu (jimž mimochodem s přehledem vévodí Igor Bareš coby komoušská bestie). Čímž se dostávám k problému číslo dvě ... film táhnou hlavně herci - Cibulková jako smutná sudetoněmecká žena, Huba coby holokaustem poznamenaný žid, Geislerová a její zasněná dcera komunikující s mrtvým otcem, hodný komunista Ondřeje Vetchého, vychlastaný poslouha Lábus, komouši Bareš a Stašová ... Figurky, které jsou perfektně odehrané, některé černobíle jasné, jiné mlhavě nejednoznačné. Tak trochu stranou u mě stojí Václav Jiráček, který mě se svojí hezkou tváří nepřesvědčil, že do téhle herecké suity právem patří, čímž ovšem nechci zpochybňovat jeho herectví. Režije se mi zdá formálně konvenční, to znamená žádné velké experimenty, stejně tak kamera a hudba. Pravdou je, že chtě nechtě cítím v tomto projektu televizní smrad ...Přesto se jedná o film hluboce lidský, dobře natočený a výborně zahraný. Tak proč sakra ne??? (04.08.2005)