Shadows of the Deceased
Režie:
Milan CieslarScénář:
Vladimír KörnerKamera:
Jiří MacháněHrají:
Vilma Cibulková, Martin Huba, Ester Geislerová, Igor Bareš, Václav Jiráček, Vladimír Dlouhý, Ondřej Vetchý, Jiří Lábus, Simona Stašová, Emma Černá (více)Obsahy(1)
Výpravná historická podívaná, která se podobně jako Želary odehrává během 2. světové války, vypráví dramatický příběh matky a posléze její dcery. Krev zmizelého začíná po vypuknutí 2. světové války milostným pří-během baltského šlechtice Arna von Lieven (Václav Jiráček) a Češky Helgy (Vilma Cibulková). Arno utíká před sovětskou hrozbou do finské války. V jednom z bojů je raněn a převezen do německého lazaretu, kde mu Helga zachrání život. Prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán zpět do válečné hrůzy Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli (Ester Geislerová). Právě dítě se pro Helgu stává jediným smyslem života. Musí svou dceru ochránit a pokusit se přežít navzdory všem útrapám složité doby... Děj Krve zmizelého je rozvržen do čtyř ročních dob, které jsou pozadím pro strhující dramatický příběh, odehrávající se v divoké přírodě moravských hor, ale také v exotickém belgickém Kongu. Režisér Milan Cieslar barvitě a citlivě vypraví příběh žen ve vyhrocené historické situaci. Svým způsobem navazuje na svůj předcházející film Pramen života (2000), ke kterému také napsal scénář Vladimír Körner a který byl s úspěchem uveden na Berlinale 2000 a získal hlavní ceny na mezinárodních filmových festivalech Troja, Laon, Gottbus, Rimouski, Chemnitz. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (126)
Seriál je přeci jen výpravnější a některé role má čas víc rozpitvat, podobně jako třeba film Zdivočelá země (1997) byl taky jen slabým výcucem. Slušné obsazené a skvěle zahrané. Každopádně konec války, odsun sudetských Němců a převlékání kabátů, navíc podané v celkově potemnělé atmosféře, to z toho dělá pro mě docela těžko koukatelný kousek. Tyhle filmy zrovna moc nemusím. Docela mě mrzí, že z občanské války v belgickém Kongu, dnes Svobodný stát Kongo, je tam nakonec jen pár okamžiků. 51% ()
Aj, aj. Tak po hodně slibném začátku následuje dost propad. Na mne to bylo celé zbytečně dlouhé. Na seriál chápu, ale jako celovečerní film to bylo naprosto zbytečné. V každém případě musím ohodnotit vysokou profesionalitu v každém záběru. Stejně jako herce. Dějový guláš hlavně po válce už byl zbytečný. Navíc mne iritovalo ti ňuhňání. Už se mi to stalo vícekrát, že prostě nerozumím tomu, co říkají čeští herci česky. Ale tady to bylo více než hodně. Takže, hodnotím sice jako nadprůměr, protože mne to zaujalo, a vcelku se dá říci, že i bavilo, ale podruhé se na to asi dívat nebudu. ()
Seriál jsem neviděl, ale přečetl jsem si v zajímavostech, že řada scén ve filmu chybí, což je vcelku pochopitelné. Jenže to pak filmu ubírá na logičnosti a snadnější pochopitelnosti. A když se k tomu přičte veliká stopáž, která by umořila i vola a ruka střihače, tak film skáče jako na horské dráze ze scény do scény a divák skoro nestačí sledovat. Chvíli jsme v Česku, pak Rakousko, dokonce Afrika. Myslím, že kouskovanější seriál je mnohem snesitelnější, film se strašně těžko tráví a někomu může i uvíznout v hrdle. Oceňuji ale kvalitní kameru a herecké výkony prakticky všech, dokonce i scénář je nadprůměrný. Zmizelého krev na mě ulpěla veskrze průměrně. ()
Smekám před Vilmou Cibulkovou. Je to doopravdy paní herečka. Krutý příběh o ženě, která si vytrpěla mnoho ošklivého. O lidech, kteří pod rouškou přátelství, ukrývají zlost, pomstychtivost, závist a po boji se stávají hrdiny, ač nezaslouženě... ()
Seriál? Možná. Film? Rozhodně ne. Soustavné útrapy hlavních hrdinů je sice zajímavé sledovat, ale postupem času se jejich tragické osudy okoukají a zoufalé výrazy svědčící o prožívaných útrapách nevzbudí žádné emoce. Škoda velmi kvalitní předlohy... ()
Celkem kvalitní válečný film se skvělou Vilmou Cibulkovou. Stojí za zhlédnutí. Hodnocení: 60 % ()
Příliš mnoho náhod a příliš mnoho zlomů. Ale jinak dobrý. ()
Docela dobrý film s docela zvláštním příběhem. Přišlo mi, že se v něm pořád dokola opakuje jeden a ten samý konflikt. Jako historický snímek je to hodně povedený film, ale příběh sám o sobě mi přišel poněkud slabý. Některé postavy byly zajímavé, ale jiné byly jednostrnné a řekl bych, že i trochu klišé. Prezentace a hudba se mi moc líbily, i herecké výkony byly dobré, ale zvláštnost příbehu tento film táhne dolů. 6/10 ()
Nevím proč, ale tenhle film mě málem unudil k smrti. Igor Bareš jako typický "Čech" byl skvělý, za to malá Geislerka je podle mého názoru totální antiherec. Až si přečtu knižní předlohu, tuším, že budu muset ubrat ještě hvězdičku. ()
Naprosto nevyužitý potenciál. Hodnotím pouze film, který naprosto nedrží pohromadě. Navíc člověku, který není zrovna fanda dějin dvacátého století, musí některé informace prostě přijít nesrozumitelné. Škoda, Pramen života nabízel mnohem víc. ()
Velice podprůměrné. Co ten film kromě Cibulkové nabídl? ()
Krutý příběh jedné tragické lásky české posluhovačky Helgy a mladšího baltského šlechtice Arna, který utíká před sovětskou hrozbou do finské války. Oba prožívají vášnivou i když velmi krátkou lásku, ze které se narodí dcera Dorli. Ta se tak stává jediným smyslem života Helgy. Obě dvě pak společně snáší utrpení a pokouší se přežít, jak za okupace, tak pak i po ní, kdy se moci ujímají komunisté. ()
Drama z období druhé světové války. Příběh milostného vzplanutí mezi mladým finským šlechticem a posléze důstojníkem v německé uniformě Arnem a českou ošetřovatelkou Helgou, které přes své krátké trvání poznamenalo zásadním způsobem život ženy a její dcery. Velmi velkolepě výpravně pojaté dílo, kdy si ale tvůrci uzmuli větší sousto, než byli schopni pozřít (zpracovat). Ani do už tak dlouhé stopáže nedokázali vměstnat obsáhlou předlohu Vladimíra Kornera, aniž by se vyhnuli strohosti v charakteristice postav a zjednodušení jinak velmi bohatého příběhu. Ten proto občas působí nevyrovnaně, chaoticky a odfláknutě, zvláště ke konci. Škoda, že jsem dosud neviděl seriál, který je svým formátem pro tento film evidentně vhodnější. Vilma Cibulková v jedné ze svých top rolí, rovněž výborný Igor Bareš v roli slizského záporáka, která odstartovala jeho "záporácké" období v úlohách udavačů a estébáků.65%. ()
Film jsem viděl po jeho uvedení, znovu jsem si na něj vzpomněl až skoro po dvaceti letech. A byl to opět zážitek. Zkrátka není nad silný příběh, který se v tomto případě sotva vejde do dvou hodin, bez problémů by mohla být i dvojnásobná stopáž, která by přispěla k ještě větší vykreslenosti jednotlivých postav. I témat k rozvedení je tu vícero, na jeden film až až. ()
Dráma o nenávisti a kolektívnej vine. Silný príbeh však zráža spočiatku slabé produkčné prevedenie. ()
Klapka: Pramen života podruhé.... ()
Smutný film o smutném osudu jedné rodiny od dob válečných až po doby normalizační. Bohužel tvůrci filmu se snažili do filmu nacpat až příliš událostí v příliš dlouhém časovém horizontu, takže místo toho, aby jednotlivé tragické události byly klíčovými body této rodinné tragédie, tak jaksi zplývají jedna s druhou a ve skutečnosti to na divákovi po čase už nezanechává žádný dojem. Pokud by se tvůrci zaměřili pouze na jedno z časových období, které je filmu ztvárněno, tak by mohli rozvést myšlenky a děj do větší hloubky a diváky tak chytnout za srdce. Takhle se jedná o rádoby srdcervoucí tragédii, která ovšem díky velké spoustě tragických událostí následujících jedna za druhou jako na běžícím pásu ztrácí svou atmosféru a začíná spíše nudit. Nebýt výborného hereckého obsazení, dal bych pouze 1*, takhle to herci "vytáhli" alespoň na 2*, přesněji řečeno na takových 35%. Slabota. ()
Sorry všem, ale mě tenhle film zklamal. :-( Na to, jako měl velkolepou reklamu, jsem čekala, že to bude něco excelentního. Ale podle mě prostě nebylo! :-( ()
Začátek vynikající, potom se to na můj vkus nějak trošku vleklo. I přes to skvělý film, který stojí za zhlédnutí. ()
Odpad to asi není, ale co mně dostává je ono obrácené zkreslování nedávné historiem která je tak trochu naší současností a minimálně do ní zasahuje, takže se s ní musíme vyrovnávat....stačil mně nejdříve úvod filmu, abych pochopil jak svévolně, nesmyslně a bez pravděpodobně hlubších faktů manipuluje autor předohy/scénáře historií. Především - Lotyšsko, odkud hrdinný baltský Němec Arno von Lieven odchází "pomáhat" Finům nebylo obsazeno zdaleka tak, jak se ve filmu na začátku objevuje (Lotyšsko bylo anektováno Sovětským Svazem o více jak půl roku později, než propukla Zimní válka) a pojetí tohoto konfliktu je vyloženě trapné. Nechám stranou směšné březové škrabošky finských vojáků. Ale absence alespoň elementárních znalostí toho, jak vypadala fronta na Karelské kose (scéna by se tak maxilmálně hodila někam do severnějších oblastí, kde se na rozdíl od klasické fronty ve stylu první světové války (kterou Finové skoro tři měsíce bránili v předem připravených a maximálně zpevněných polních opevněních z časného podzimu 1939 a kde probíhaly pohyblivé boje) dělá z jedné z polozapomenutých a velmi fascinujícíh epopejí druhé světové války trapnou frašku. Kdo zná film Zimní válka, musí se pouismát nebo naopk pěkně zaskřípat zuby. Nesmyslný je i přesun Arna někam do "Německa"....proč, když Finsko se dokázalo postarat o všechny své zraněné, podepsalo příměří a nebylo opbsazeno Rudou armádou? A historickým faktem jsou i dvě další skutečnosti, které film zcela opomíjí. Podle velice přesných finských statistik zahraničních dobrovolníků se této války nezúčastnil nikdo z Lotyšska a Němci jako jedni z mála jako tehdy věrný spojenec Sovětského Svazu Finsko zcela ignorovali, natož aby mu pomáhali nebo se dokonce starali o jeho zraněné - nakonec paktem Molotov - Ribbentrop přiřkl Hitler celé Finsko do "sféry" zájmů SSSR. Šílená a realitu ignorující konstrukce počástku příběhu tedy nevěstila nic dobrého a když jsem pak zahlédl část tuším posledního dílu, ze kterého jsme pochopil novou "pravdu" v pojetí nekterých českých intelektuálů a umělců - že totiž největšími zločiny drihé světové války nebylo ani těch 70 miliónů nmrtvých na všech stranách, devastace půlky světa, vyvraždění Nankinu Japonci, likvidace mentálně postižených, čtyř miliónů Židů nahnaných do plynových komor, vyvraždění významné části polské inteligence v Katyni a okolí, ale - brutální chování zhovadilých Čechů vůči nebohym sudetským Němcům po skončení války a jejich zcela nespravedlivé vyhnání z jejich "odvěkého Heimatu" (druhý největší zločin - to že Češi "nepomohli" svým židovským souvěrcům....zde snad ani akcentován nebyl, světe div se) mi stačilo, abych pochopil, co to je umění a pravda a la Vladimír Koerner. Nakonec, jeho zaujatosti Pobaltím, by možná posloužilo lépe, kdyby si pozorně přečetl poměrně útlé dějiny Pobaltí, které vyšly jako jeden z prvních svazků edice Dějiny národů a států v nakladadatelství Lidové noviny. Co se týká skutečně objektivního hodnocení všech událostí, jejich příčin, následků, důsledků, vazeb a především proporcí ve vztazích a jejich vývoji mezi Němci a Čechy na území českého státu nelze panu Koernerovi doporučit asi nic......Asi není dobré hodnotit film podle cca 15% zhlédnuté stopáže, ale v tomto případě mi to opravdu stačilo. () (méně) (více)