Der Lebensborn - Pramen života

Víc než dobrý film s neobvyklou tématikou stojí a padá celý především na velmi dobrých hercích - především výborné Cibulkové a chladně dokonalého Dobrého. S Hilmerovou jsem zpočátku úplně spokojený nebyl, zdála se mi moc křehká a působila minimálně první půlhodinu jako neherečka, její role se však počala vyvíjet natolik, že na konci filmu už nebylo ani památky po špatném herectví. Jediné co ještě musím vytknout (a kvůli tomu ubrat i na hodnocení) byla scéna na konci filmu, z prostředí koncentráku. Tento film opravdu nepotřeboval urychlit a zdynamizovat děj, tvůrci ho měli nechat pomalu plynout, koncentrák se konat nemusel, protože to dalo filmu příchuť jiného žánru či druhu filmu a otevřeli další kapitolu. Ale což, i přesto velmi povedené... (15.09.2012)

Stále skvělý film - i po dvaceti letech, kdy se dočkal dobrého zrestaurování. Monika Hilmerová, Vilma Cibulková a Karel Dobrý tvoří fantastický herecký trojúhelník, i když já si už dávno zamiloval tehdy mladičkého polského herce Michała Sieczkowskiho, který mě jednoduše upoutal svou bezprostředností. Asi jediný dobrý Cieslarův film, kterému pomohl silný scénář Vladimíra Körnera. (27.10.2020)

Tématem více než zajímavý film o dalším střípku z nacistické ideologie. Mile překvapila hlavně jazyková stránka, trochu mě provázela obava, že to bude celé česky (tudíž autenticita půjde do kytek), ale naopak, nejenže se zde velmi lehce přechází z češtiny do němčiny a nazpátek, mluví se zde i polsky (tato řeč už však v titulcích přeložena nebyla, takže když se jí mluvilo rychle, moc dobře jsem bohužel nerozumněl). Příběh by možná mohl být trochu dramatičtější, přece jenom takhle to chvílemi působilo spíš jako historická rekonstrukce, ale hlavní hrdince, i když se chová dost často hloupě a zbytečně riskantně, divák fandí a není mu lhostejné, jak to s ní dopadne. Z ostatních herců se mi jednoznačně nejvíc líbila Vilma Cibulková, která byla ve své roli obrovsky přesvědčivá. Konec jsem čekal trochu jiný, a proto mě docela (dalo by se říct mile) překvapil (přesněji tak z poloviny). Slabší 4*, snímek bych doporučil spíše zájemcům o problematiku druhé světové války než nezainteresovanému publiku. (11.09.2012)

V hloubi Körnerových krutých, ledem ojíněných příběhů je cosi nekonečně smutného a vědoucího, z pradávných nedětských pohádek, co pamatuje přechody armád a světy dávno neexistujících národů. Téma šíleného projektu Lebensborn v člověku musí něco zaseknout. Vilma C. je tu skvělá, iluze, deziluze a zbytky soucitu se v její doktorce sváří snad podle momentální hladiny morfia v krvi. Okatá Grétka vypadá jako rodná sestra Keiry K. A love story je pořádně tragická. (18.01.2018)

Vše, co Körner napíše, je vynikající. Jsou to bez výjimky silné příběhy lidí postavených do mezních situací (ať už třeba Adelheid, Údolí včel, Hundsleder... nebo později Lebensborn či Krev zmizelého). Za tenhle naprosto vynikající scénář si zaslouží film 5 hvězdiček. Za co by naopak o nějakou tu hvězdičku mohl přijít - TV produkce (tím trpí hlavně kamera, postsynchrony nebo výpravnější scény) a režisérské zásahy do Körnerova temnéhio scénáře (viz komentáře níže, zejm. ten k happy endu). Každopádně v rámci současné české produkce je to vysoký nadprůměr - není to žádný mazlivý Hřebejk či vypočítavý Svěrák. (06.05.2007)