The Deer Hunter
The Deer Hunter
Lovec jeleňov
The Deer Hunter
The Deer Hunter
The Deer Hunter
Režie:
Michael CiminoScénář:
Deric WashburnKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Stanley MyersHrají:
Robert De Niro, Christopher Walken, John Savage, Meryl Streep, John Cazale, George Dzundza, Shirley Stoler, Chuck Aspegren, Rutanya Alda, Joe Grifasi (více)Obsahy(1)
Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Recenze (719)
Až na skvělé scény, kdy skupina kamarádů loví jeleny v horách, na půlhodinku ve Vietnamu a konečné setkání Michaela s Nickem, byl Lovec jelenů nuda. A to bez ohledu na to, že měl hloubku v hereckých výkonech, hudbě a dejme tomu i myšlence. Snímek je příliš zdlouhavý, svatba na úvod byla doslova nekonečná a tudíž nemohu dát více jak 3*. ()
Jeden z těch filmů, po jejichž shlédnutí je nejlepší na ně zapomenout. Při tom dalším budete stále stejně překvapeni, zhnuseni a rozčarováni a váš život bude pestrý a zábavný:-))) ()
"You have to think about one shot. One shot is what it's all about." Jak se člověk změní při setkání s bezmeznou nelidskostí a naprostou neúctou k životu? Dá se na takový střet zapomenout? Může se (pokud to pochopitelně přežije) takhle poznamenaná osoba na svět dívat stejně bezstarostnýma očima jako předtím? Může se vrátit? Na tyhle a mnohé další otázky odpovídá nádherné a emocionálně mimořádně silné drama Michaela Cimina. ()
Tento film je teda pekne zvláštny. Zo začiatku sa takmer nepohne ani lístoček a keď sa dostaneme na dosah vojne vo Vietname, tak ideme z jednej hroznej scény do druhej. A čo mám rád sú scény, keď sa s pištoľou hrá o pokračovanie života. Ruská ruleta je celkovo tým najviac zapamätateľným. Tým ďalším sú Robert De Niro a hlavne skvelý Christopher Walken. V tomto filme dostávajú Američania na zadok, ale oni sa predsa vo Vietname nesprávali ako hostia a nebudem vypisovať tie zločiny, ktorých sa tam dopúšťali. Je jasné a normálne, že sa každý obyvateľov svojej krajiny svojim spôsobom zachováva tak zle k nepriateľovi, ktorý tu nemá čo robiť. ()
tak příběhově prázdný, bezobsažně nudný a zdlouhavý film jsem už upřímně dlouho neviděl.... to už radši tři hodiny čumte do zdi. ()
Ono vietnamské peklo, které by mělo být vždy hlavní doménou těchto snímků, se zde sice dostalo ke slovu pouhých třicet minut z celkové stopáže, ale přesto nebo právě proto je Lovec jelenů jedním z nejpůsobivějších válečných dramat všech dob. Michael Cimino totiž dokázal znázornit přesně to, co původně znázornit chtěl- tedy zbytečnost celého konfliktu a hrozivý dopad, který měl na tisíce mladých dobrovolných vojáků. A proto se také staly scény s ruskou ruletou tak slavné, jednak jsou samozřejmě úžasně natočené a zahrané, ale hlavně představují dokonalou metaforu na to, jak americká společnost na konflikt nahlížela. Nejlepším filmem o válce ve Vietnamu pro mě dál zůstává Coppolova Apokalypsa, ale Deer Hunter se zavěsil pevně na druhé místo.. ()
Najviac ma bavila prvá hodina v Pensylvánii pred odchodom na vojnu. Tvrdá robota, svadba, pijakovanie, lov, všetko dýcha človečinou, kulisy a postavičky sú mimoriadne autentické a ešte k tomu rusínska (Lemko Hall!) komunita. V dobrom to dýcha starým českými a juhoslovanskými filmami. Akonáhle sa ale príbeh presunie do Vietnamu, je to hollywoodska fantazmagória niekde medzi Apocalypse Now a Rambo II. Prvá ruská ruleta je ešte celkom pôsobivá, ale to, že sa na to fixuje celý zvyšok filmu, je úplný bizár. Návrat domov a osudy po vojne už nemajú tú citlivosť a vierohodnosť prvej tretiny filmu a čím ďalej tým viac som pozeral na hodinky. Navyše celé to pôsobí dosť nesúrodo (strašne vidieť, že pasáž s ruletou pochádza z iného scenáru, ktorý sa odohráva v Las Vegas). Ale casting je úplne parádny! ()
Začátek je skutečně pomalejší, možná až zdlouhavý, zato skvěle navodí atmosféru pocitu, jak se asi cítí člověk, který je ze stereotypu svého obyčejného poklidného života kdesy v hoských lesích násilně vržen do Vietnamského válečného pekla. Bez toho nezáživného úvodu by ruská ruleta v podání Christophera Walkena nepůsobila tak extrémně zarážejícím dojmem, stejně tak jako DeNirovo beznadějné hledání a osamělost Streepové. Cimino natočil klenot, škoda jen, jak tento talentovaný režisér po neúspěchu svého následujícího filmu dopadl(a). ()
Zklamání. Očekával jsem úplně něco jiného, válečný film, nějakého snipera, drsný boj. Dostal jsem film složený z pouze pár šíleně natažených scén, které se válečným filmem dají nazvat jen stěží. Následuje stručný popis obsah jako varování, co máte očekávat. První půlka snímku se odehrává před Vietnamem, což je mimochodem strašná nuda, která zaujme snad jen milovníky svateb. Celá válečná složka filmu je omezená na scénu se zajateckou ruskou ruletou, aby následovala poválečná část, navazující na zmíněnou ruskou ruletu. Ano, mělo se to jmenovat vietnamsko-ruská ruleta. Za herecké výkony a v druhé půli slušnou atmosféru dávám z milosti 3*. 60% ()
Je to skvělý film. Nemůžu říct že není, i když z něj mám místy trochu rozporuplné pocity. Je velmi odlišný od válečného pekla zobrazené v Četě, Apokalypse i Full Metal Jacket. Je to spíš normální, lidský příběh o pár kamarádech žíjících normální životy jako kdokoliv z nás. Pak ale prošli šílenstvím války a ta je navždy poznamenala a změnila. Film nenese žádné poselství, nesnaží se vnutit nějakou pravdu o životě, je to prostě jen příběh. Příběh, který baví, dojímá i nutí k přemýšlení. Příběh velmi silný. Příběh který z hlavy jen tak nedostanete. A přesně takové mají příběhy být. ()
Silný námet s veľkým myšlienkovým presahom, len škoda, že to bolo tak vleklé, film miestami strácal na tempe v zbytočných scénach. Napríklad z úvodnej pravoslávnej svadby by sa kľudne dalo zobrať aj 15-20 minút a nič by sa nestalo. Lovec jeleňov nie je typickým vojnovým filmom, kde sa na vás z plátna valí jedna bojová akcia za druhou, lietajú končatiny a strieka krv do široka-ďaleka. Cimino sa z vojny vo Vietname rozhodol ukázať len to najnutnejšie - mučenie, ruská ruleta, topenie, útek... a potom rýchlo späť domov, kde sa konečne dostávame k jadru veci - formovanie charakterov hrdinov po príchode z vietnamského pekla a pokusy o vyrovnanie sa s prežitými hrôzami. Divák tak prostredníctvom snímku získa nepríjemný obraz absurdity vojny vo veľkom štýle s vynikajúco prepracovanou psychológiou postáv. 85/100 ()
Dívat se na Lovce jelenů je jako dívat se na hokejový zápas. V první třetině se obě mužstva oklepávají a jsou nervózní. V druhém dějství nervozita z hráčů spadne a začnou se objevovat šance a nebezpečné situace. V poslední dvacetiminutovce jde o nervy a napjatých situací nejde spočítat na prstech všech rukou. To je Lovec jelenů. Nejdříve ničím nechce zaujmout, pomalu vykresluje postavy a naráz kolem lítají bomby a fajrují plamenomety. Část ve Vietnamu je s přehledem ta nejlepší a poslední čtvrthodinka zase ta nejsilnější. Nevím, jak to je u ostatních, ale u ruské rulety jsem vždycky tipnul, kdo "prohraje". To jen odkazuje k tomu, že Lovec jelenů není zas tak skvěle napsaný film a ani tak zrežírovaný, ale sází na silné téma podpořené výjimečným obsazením. Po druhém zhlédnutí se film zdá víc ucelenějším, neboť už osudy jednotlivých charakterů poznáte a tím pádem lépe vyzní, za což koneckonců může i dobře zvolený hudební motiv. [Přesná stopáž: 176 min] ()
Distributor skutečně nelže, "Lovec jelenů" patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vietnamském traumatu. Směle se tak může postavit po bok mých oblíbených podobných filmů, jako je Apokalypsa (1979), Četa (1986) a Olověná vesta (1987). Robert De Niro zde měl jednu ze svých nejlepších rolí a tehdy 29 letá Meryl Streep je doslova okouzlující. Nečekaný skok z jedné poklidné scény do vietnamského pekla mě velmi zaskočil, a podobných překvapení a silných momentů (ruská ruleta) je zde více. "Lovec jelenů" má skvělou kameru - při jeho sledování jsem si uvědomil, jak nenávidím všechny ty moderní filmy s roztřesenou kamerou, jaké točí třeba Paul Greengrass. Po všech stránkách výborný film, který stojí i po letech za vidění a který lze doporučit každému, koho neodradí tříhodinová stopáž, velkoryse sledující osudy chlapských přátelství na pozadí dramatické historie. ()
Dokonalé. Dokonce ani ono "čekání na Godota" (DaViD´82 jistě promine :-)) mi nepřišlo tak otravné, spíše naopak. Navodilo ve mně vyrovnaný stav mysli, který pak byl o to rychleji a důrazněji zničen hned následující (a v celém filmu rozhodně nejlepší) pasáží, která při ruské ruletě donutila diváka sáhnout si až na samé dno spolu s hlavními hrdiny. Následná pasáž si nadále udržuje velmi kvalitní úroveň, aby pak film vyvrcholil jedním z nejsilnějších závěrů, které jsem kdy viděl. Plné hodnocení mi nevymluví ani četa Vietcongu... ()
Co tě nezabije, to tě posílí! Nebo zlomí. Lovec jelenů ve smrtící hře v chatrči na řece, pod namířenými kalašnikovy rákosníků, působivě ukazuje obě možnosti. Ta nesnesitelně úzkostná scéna s ruskou ruletou mi prošla mozkem jako diamantová kulka ( to je hrůza, už mluvím jako plukovník Walter E. Kurtz z Apokalypsy). Rád bych se přesvědčoval, že jsem stejný tvrďák jako Michael tenkrát v chatrči, ale vím, že nejsem. Daleko spíš bych dopadl jako Nick, zlomený, zdrogovaný člověk s rozbitým vnitřním světem, ztracenou vírou ve smysl a hodnotu čehokoli. Ten, který v hráčských doupatech Saigonu, těsně před vpádem vítězícího Vietkongu, hraje dál ruskou ruletu za peníze, až do očekávatelného konce. ()
Cimino se snaží z diváka vyloudit city a v mém případě se mu to podařilo u všech tří povídek. Musím konstatovat, že nevím, která třetina je lepší. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se američtí filmaři věnovali i dělnickým profesím, takže je to mé čtvrté nahlédnutí do americké továrny té doby. V první povídce je život hlavních hrdinů rozdělen mezi práci, lásku a zábavu, bezstarostnost je všudypřítomná. Možná je to dáno tím, že Cimino rozvíjí životní osudy ruské komunity žijící v Americe, ale i z té pohodové zábavy občas vystřelí melancholická nota. Druhá povídka je věnována válce, kterou vlastně není vidět, trojice kamarádů se dostává do zajetí a snaží se zachránit si život. Ve třetí povídce už vidíme muže zmrzačené na těle i na duši, jednomu z nich duši nahradil chladnokrevný cynik. A to vše se Ciminovi daří zobrazit bez rozmáchlých patetických gest, vše je velice civilní a celkem až komorně uzavřené. ()
Působivý film o vietnamských traumatech, postavený na předlouhé představovačce, následném vietnamském pekle a návratu domů. Jako celek film funguje skvěle a splňuje svůj účel. Po formální stránce je ovšem prapodivně poskládaný. Jestli chtěl Cimino v úvodu divákům představit tlupu průměrných Američanů (převedeno na měřítka Evropy by to byl možná i podprůměr), tak se mu to povedlo skvěle. Ale sledovat pičovinky několika neustále ožralých kamarádů celou 1 hodinu? Takový lov jelenů je pro následné peklo ve Vietnamu skvělým kontrastem, ale samotný lov trvá v úvodní hodinové expozici sotva pět minut. Proč tedy tříhodinový film, to by mi snad vysvětlil jen Cimino. ()
Tento Ciminův majstrštyk patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co kdy bylo o Vietnamu natočeno. Cimino se nesnaží za každou cenu diváka šokovat hrůzami Vietnamské války. Spíše než o válečnou vřavu, se snaží zachytit psychologický dopad na jedince poznamenaného touto zkušeností . Opravdu pozoruhodným způsobem se Ciminovi podařilo zachytit kontrast mezi " před a po ". Mezi nejsilnější zážitky bezpochyby patřží scény s ruskou ruletou, z vietnamského zajetí a také lov jelena po návratu z války. Vynikající herecké výkony tu podávají všichni zůčastnění, ať už je to Robert de Niro, John Cazale, Meryl Streep a především Christopher Walken. Co musím dále zmínit je brilantní Zsigmondova kamera.Už tak silný zážitek umocňuje ještě Myersova hudební složka. Opravdu parádní podívaná, které rozhodně neubližuje ani poněkud delší stopáž ( ba právě naopak ). Poctivých 5*! ()
[7/10] (EMI, Universal) (Technicolor /// Produkce: Michael Cimino, Michael Deeley, John Peverall, Barry Spikings /// Scénář: Michael Cimino, Louis Garfinkle, Quinn K. Redeker, Deric Washburn /// Kamera: Vilmos Zsigmond /// Hudba: Stanley Myers /// Oscar: Barry Spikings, Michael Deeley, Michael Cimino, John Peverall (nejlepší film), Michael Cimino (režie), Christopher Walken (herec ve vedlejší roli), Peter Zinner (střih), Richard Portman, William L. McCaughey, Aaron Rochin, C. Darin Knight (zvuk) /// Nominace na Oscara: Michael Cimino, Deric Washburn, Louis Garfinkle, Quinn K. Redeker (scénář), Robert De Niro (herec), Meryl Streep (herečka ve vedlejší roli), Vilmos Zsigmond (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Související novinky
Vzkříšené studio Titanus chystá pokračování Phenomeny
Pokud jste fanoušky klasické italské kinematografie a máte něco nakoukáno, možná si vybavíte i logo legendárního studia Titanus. Tato produkční a distribuční společnost byla založena už v roce 1904… (více)
De Niro a válka s vnukem
Robert De Niro a Christopher Walken se v roce 1978 sešli ve válečném filmu Lovec jelenů. Výsledkem byl pětioscarový hit, který patří mezi největší americké klasiky a dal kariéru Meryl Streep. Tihle… (více)
Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů
V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (více)
Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz
Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (více)
Existuje mnoho fenomenálních filmů z období 2. světové války, najde se jich z období 1. světové války, mnoho skvělých válečných filmů ovšem vychází i z Války ve Vietnamu. Stačí si vzpomenout na Apokalypsu Francise Forda Coppoly, Olověnou vestu Stanleyho Kubricka, Narozen 4. července Olivera Stonea (u něhož se pochopitelně ani vyloženě nesmí zapomínat na jeho Četu), každý kdo to s filmem myslí vážně by si měl při výčtu filmů z tohoto válečného období vzpomenout především na Lovce jelenů. Michael Cimino daroval v roce 1978 světu jeden z emocionálně nejsilnějších filmů všech dob, který si právem došel pro Oscara za nejlepší film, zlatého plešouna tehdy dostal i právě Cimino za režii a i když se Robert De Niro Meryl Streep tehdy museli spokojit jen s nominacemi, Christopher Walken si tehdy krom ceny za nejlepšího herce ve vedlejší roli mohl založit zázemí pro fakt, že jde o herce, kterého se vyplatí sledovat. Jenomže na Lovce jelenů se nevyplatí vzpomínat jen díky památce Johna Cazalea a faktu, že se pravidelně umísťuje na seznamu těch nejlepších filmů všech dob. Patří na něj totiž zcela právem. Lovec jelenů při vzpomínání na rok 1978 vyvolá pocit, že tehdy tříhodinové filmy nebyli jen omylem neschopných dramaturgů, ale měli svůj účel, kdy si většina z nich dokázala svou délku obhájit zhruba tak stejně jako právě Lovec jelenů. Především i proto, že pro rozklad charakterů ovlivněné právě válkou je potřeba mnoho času. Představit hlavní hrdiny v jejich přirozeném prostředí, následně je z něj vytrhnout a donutit je přehodnotit ideály o americkém patriotismu při setkání s realitou a následně sledovat, jak se dokážou s velmi nepříjemnou fyzickou i psychickou zkušeností vyrovnat. Nic už poté není jako dřív, málokdo se po tak traumatické události dokáže vrátit k normálnímu životu. Přežití se rázem nejeví jako to nejpříjemnější řešení, dochází k sebedestrukcím i nevyhnutelným následkům post-traumatického stresu. I to s člověkem dokáže vykonat setkání s peklem v tváří v tvář. Jakmile dojde ke startu druhého aktu a přesunu z poměrně klidného života v Západní Pensylvánii do hořících džunglí Vietnamu, působí to jako přesně ta horká sprcha, která totálně změní atmosféru filmu, ani start plný výbuchů, paleb ze samopalů a aktivního plamenometu nedokáže diváka tak úplně připravit na to, co Cimino naservíruje o pár minut později. Něco vedle čeho působí smrt v bitvě jako ta lepší varianta. Vojáci Vietcongu se totiž pokouší americké vojáky připravit o něco víc než o jejich pouhý život, konkrétně o jejich duše a racionální sebeúctu. Lovec jelenů do jisté míry vlastně není válečným filmem v pravém slova smyslu, Válku ve Vietnamu víceméně využívá k velmi nepříjemné psychologické studii, což je utvrzené i ve faktu, že jde o jeden z nejnepříjemnějších a nejmrazivějších filmů, který v historii kinematografie vznikl. A přesto se k němu rád divák jednou za čas rád vrátí, protože i přes sebevětší psychologickou zátěž (vynikající film se pozná i podle toho, že se dokáže divákovi zarýt pod kůži) je prostě dokonalý i pod povrchem audiovizuálně nablyštěného brnění. Rozhodně tak zamrzí, že jde o jediný výrazný projekt v kariéře scenáristy Derica Washburna, protože si Lovec jelenů s odstupem času rozhodně zaslouží umístění na seznamu nejlepších scénářů všech dob (na Oscarech ovšem prohrál se scénářem k Návratu domů Hala Ashbyho). Svádí k tomu poslouchat každý libovolný dialog, ponořovat se do výrazné charakterní změny postav a především tento scénář skutečně nemá hluchá místa. Lovec jelenů ovšem měl své trumfy i v geniálním castingu, kde se dokázal opět skvěle předvést i John Cazale, který bohužel ještě před premiérou filmu podlehl rakovině plic. Hvězda prvních dvou Kmotrů a Rozhovoru Francise Forda Coppoly a Psího odpoledne Sidneyho Lumeta se ovšem se svou předčasně ukončenou hereckou kariérou nemohla rozloučit lépe. Opomenout se pochopitelně nesmí ani Meryl Streep a John Savage, Lovec jelenů ovšem primárně stojí na výkonech Roberta De Nira a Christophera Walkena. De Niro si jen tehdy mohl po Špinavých ulicích, druhém Kmotrovi a Taxikářovi potvrdit status herce, se kterým se musí počítat a kdy je jeho snaha ponořit se do postavy někdy až děsivá. Christopher Walken ovšem dokázal s De Nirem držet krok a v osudovém finále být ještě přeci jen krapet výraznější. Právem Oscarem oceněný Walken se poté naštěstí nestal hercem jedné role, primárně se na něj ovšem přeci jen bude po letech vzpomínat především jako na Nikanora Chevotareviche. Lovec jelenů se ovšem především velmi těžce analyzuje z jednoho velmi podstatného důvodu - tenhle film se totiž musí vidět, aby si divák dokázal na vlastní oči a uši užít tak silný, nepříjemný a specifický zážitek. A navíc jde o jeden z těch univerzálních případů, kdy poznatky nejrůznějších rýpalů jsou vyloženým hnidopištvím. Tak významný film daroval v roce 1978 Michael Cimino světu.... () (méně) (více)