Šňup

"Natočeno podle pravdy..a lží" Z počutia viem, že jedného abstinujúceho feťáka pri tomto filme naťahovalo, áž nakoniec odišiel uprostred filmu preč.. takže Jonas Åkerlund je niekto, kto sa tomu setsakramentsky vyzná... a ujovi Fiškusovi sa to páčilo! Šňup , cz dabing.. (21.01.2013)

videoklipový švéd akerlund inklinujúci k téme narkomanov a "feťákov" má rozhodne veľmi extravagantný rukopis, ktorý k danej téme pasuje, ale okrem excentrických obrazov občas na hranici nechutnosti, rôznych efektov a afektov tu chýba AKÝKOĽVEK príbeh - preto aj pomerne štandardná minutáž pôsobí miestami nudne, chýba humor, vonkajšia formálna a audiovizuálna prezdobenosť sa snaží zakrývať prázdnosť a neoriginálnosť vnútornú, napriek tomu sa do filmu nasáčkovalo kopec skvelého obsadenia, hudby a hudobných cameí (zrejme režisérových kamošov), Rourka zbožňujem, lebo tuším, aká úžasná osobnosť/umelec to je, preto ma bolí, keď ho vidím v podobných rolách, ktoré mu síce "sadnú", ale niet čo hrať a vidno, ako sa neskutočne nudí, aj schwartzmana som si veľmi obľúbil, je to sympaťák a vidieť ho hrať unaveného feťáka je vskutku netradičný zážitok, leguizamo so suvari a stormareom si to neskutočne užívajú a robia si "prču", takže partie s nimi sú tie lepšie; ono to v podstate nemá byť nejaké zásadné dielo alebo ťažká halucinácia, ako taký easy trip to môže fungovať, ale ja som čakal viac . . . asi viac zábavy, neviem . . . (14.07.2009)

Zase jednou budu souhlasit se slovy a slogany distributora - TUHLE DÁVKU SOTVA VYDEJCHÁTE. Má pravdu, rozdejchat to jde stěží, ale z úplně jiných důvodů a v úplně jiném smyslu. Já tedy obecně (ač mám k drogám míň než shovívavý postoj), filmy obírající se tímto tématem miluji. Nevím, čím to je, ale nezřídka filmařsky inovativně překvapí - žeby i tvůrci plodili v propadu do jiných realit? ;-) ŠŇUP ze začátku rovněž nabídl něco jiného než se běžně vidí, avšak po (půl)hodině už až tak moc nepřekvapuje a spíš stereotypně ukolébává, no a po doběhnutí do cílové rovinky zůstane už jen pachuť zbytečně nafouknuté (a v oné chvíli naštěstí už i prasknuté) prázdné bubliny. (11.10.2008)

Jedná se o snímek sice ne dokonalý, ale rozhodně nestandardní a zdravě jiný – a to jak vedle běžné, tak i nezávislé produkce. Téma snímku není „nijak převratné“, pochopitelně. Dějově roztříštěný film o vzájemně se proplétajících osudech skupiny feťáků, fičících na speedu a prohryzávajících se se sněhem okolo nosních dírek vyžhavenou, vyprázdněnou realitou předměstí L.A., svým ironicky „nehodnotícím“ vyzněním někdy více a někdy méně připomíná starší filmy s obdobnou tematikou (nelze nevzpomenout přinejmenším stále omílaný Trainspotting). Navíc, vzhledem k tomu, že trpí jistou scenáristickou krátkodechostí (projevující se místy lehce křečovitou vtipností, trochu prázdným opakováním některých postupů a značnou „přeinspirovaností“ některých zákrut vyprávění), je děj tou nejslabší složkou celého tohoto filmového rauše. O poznání zajímavější je ovšem zpracování. Debutant Jonas Åkerlund se způsobem, jakým k filmu přistoupil, extaticky hlásí k tomu, že je v prvé řadě a především režisérem hudebních klipů – jeho snahou je nechat diváka sledovat film „očima speedu“, a proto bez oddechu a velmi přesvědčivě tlačí obraz do rychlého střihu, důrazu na makrodetaily, afektovanosti, krátkých řetězů obrazových asociací... a výsledek je velmi přesvědčivý. Je vtahující, nedává čas vydechnout – dokonale mapuje chutě a podivnou logiku života se speedem. Šňupu bývá vyčítána řada věcí – idealizací postav narkomanů počínaje, přemrštěným naturalismem konče. Nad těmito výtkami lze leda pokrčit rameny – smutné, prázdné, vyjedené postavy v sobě dle mého názoru nesnesou idealizaci ani náhodou; bez naturalismu a jeho „nahé sprostoty“ by snímku chyběla polovina přesvědčivosti. Jediným – i když pro většinu diváků asi jen těžko vydýchatelným – záporem je tak dle mého zmiňovaný scénář. S ním spojené mínus má potíže znegovat i kongeniální výkon stárnoucího Mickeyho Rourkea. A že je ten bývalý playboy vážně dekadentně dokonalý! (01.07.2004)

Na můj vkus až příliš tendenční film, jestliže vás podobně laděný kultovní Trainspotting či Rekviem za sen provede závislostí, seznámí s tripem zevnitř, protáhne touhle bizarní zkušeností a na konci vás nemilosrdně rozdrtí a nenechá ani tu nejmenší iluzi o tom, že tahle amfetaminová jízda by mohla být za určitých okolností prima a cool, tak Šňup nechává tahle vrátka otevřená, což se dá označit jako přístup hodně kontroverzní. Tedy mnohem více kontroverzní než obscénní chování snad všech postav a jejich vulgární mluva, což už je dneska ve filmovém průmyslu celkem standard. Formálně je film ale hodně povedený - postmoderní mix videoklipových střihových postupů, atraktivních záběrů kamery, animovaných intermezz (to co tady ale musí tvůrci kvůli závadnému obsahu sdělovat animovaně, to klidně dokáží tvůrci Trainspottingu uhrát v normální scéně!), chytře volených dějových zkratek, hudby od Billy Corgana (ex Smashing Pumpkins) atd. To jsou ty kladné stránky - ze Šňup je však cítit mírný kalkul, je až příliš vypočítaný na efekt...a to jiný než pubertální divák lehce prohlédne... Podobné filmy: Rekviem za sen / Requiem za sen, Trainspotting, Strach a hnus v Las Vegas, Acid House (10.10.2008)