Čtyři svatby a jeden pohřeb

Když byl režisér Lindsay Anderson hostem na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, poskytl zde mimo jiné zajímavý rozhovor časopisu Rock&Pop. Byla mu položena otázka, jaký film z poslední doby považuje za nejlepší, a naopak. Anderson uvedl jako nejlepší snímek Co žere Gilberta Grapea, jako nejhorší pak právě tento (mnohem úspěšnější) Newellův film. Charakterizoval ho jako "nechutně buržoazní záležitost". Po Gilbertovi jsem se vcelku usilovně pídil (nakonec, kdo by nedal na doporučení tvůrce úžasného O Lucky Mana s neméně úžasným Malcolmem McDowellem?) a brzy jsem ho také - díky polské televizi - zhlédl. Čtyři svatby za nějaký čas potom uvedla Nova. Mám vcelku rád představu staré dobré Anglie, jako kolébky duchařských příběhů vyprávěných u krbu, s jejími kluby gentlemanů s dýmkou a deštníkem, mám rád představu londýnské mlhy, blata a vřesoviště, černohumorné historky Roalda Dahla, Doktora v domě, nebo ty fenomenální šílence z Monty Pythonů. Tady není po ničem podobném ani památky. Mám rád svatby, a jistým způsobem mě fascinují pohřby. Od filmu s takovým názvem by se tedy dalo čekat, že se mi bude líbit. Avšak chyba lávky: V tomto snímku je vše podáno v tak tupě snobském, dokonale povrchním a chladném duchu, že si člověk nemůže nevzpomenout na Andersonova slova o buržoazním filmu. Nechtěl bych být hostem na těchto svatbách (brr), nechtěl bych se účastnit takového pohřbu (dvojnásobné brr). Zde nenajdu žádného našince. Jsem tu pouhý cizinec, který se raději vytratí někam do nejbližší hospody, aby spláchl onu pachuť, která z Newellova chladného filmu čiší na sto honů... [Mimochodem: Je zajímavé, jak šla po Čtyřech svatbách kariéra Andie MacDowell dolů. Taková hvězda, a kde je jí dnes konec.] (27.08.2007)

Sú prípady, keď sa miešanie žánrov alebo rôznych druhov humoru a romantiky nezdarí. V prípade Štyroch svadieb a jedného pohrebu je spojenie svadobnej romantiky s hryzavou iróniou a cynickými poznámkami "klubu nezaviazaných" veľmi osviežujúce a dovoľuje aj zarytému realistovi a cynikovi ako som ja, brať ostatné extrémne romantické reči s rezervou. Spočítané, podčiarknuté je to príjemne pozerateľná a pravá romantická komédia na anglický štýl, zaľudnená pestrou zmesou komických postavičiek. Avšak u mňa nikdy nedosiahne na piedestál romantických komédií, kde sa drží Love Actually. 3,5* (13.11.2005)

Soundtrack Richard Rodney Bennett: 1. Love Is All Around - Wet Wet Wet [3:59] ,2. But Not For Me - Elton John [3:02] ,3. The Right Time - I To I [3:32] ,4. Smoke Gets in Your Eyes - Nu Colours [4:29] ,5. I Will Survive - Gloria Gaynor [3:47] ,6. Crocodile Rock - Elton John [3:53] ,7. La La La (Means I Love You) - Swing Out Sister [4:42] ,8. Loving You Tonight - Squeeze [4:48] ,9. The Secret Marriage - Sting [2:01] ,10. Chapel of Love - Elton John [3:45] ,11. After the Funeral (W.H. Auden poem read by John Hannah) [1:53] (10.05.2011)

Byla by to jen docela obyčejná britská komedie s dobrými herci, vkusná a vtipná, ale takových je většina. Kdyby ovšem nebylo té jedné nezapomenutelné scény pohřbu, která do filmu vnese ryzí emoce, z figurek učiní životné postavy a z jedné "obyčejné britské komedie" učiní tu nejlepší britskou komedii vůbec. 90 % (05.11.2009)

Romantické komedie nijak nemusím, to je o mě známá věc, ale pro ty britské, a zejména pro ty od Richarda Curtise, mám velkou slabost. Tohle sice není tak dobré, ani tak geniální jako Láska nebeská, ale je to hrozně fajn. Má to úžasnej song, fantastické obsazení úplně všech, zručnou režii a samozřejmě i nadprůměrně vtipný scénář. Hugh Grant je sympaťák, chemie herců je naprosto neskutečná, ale ať už se vám na tom filmu líbí (nebo nelíbí) naprosto cokoliv, celému filmu ve své miniaturní roličce kraluje Rowan Atkinson, jeho scéna je nezapomenutelná, nejlepší z celého filmu a navrch má i parádní dabing Jiřího Lábuse (a když už jsme u toho, dabing celkově je jeden z těch nejpovedenějších, jaké znám). A ačkoliv tam občas byly pasáže pomalé a pasáže, které mě příliš nezaujaly, kvalita tohoto filmu je prostě nezpochybnitelná. Je tradičně britsky elegantní, chytře vtipná (některé hlášky a moudra jsou opravdu geniální) a nijak neurážející. Atkinsonovi patří další velká poklona – a všem ostatním taky – to Anglii prostě nikdo nevezme. Fantastické herce, režiséry a scénáristy. A tady je vše. 80%. (11.01.2017)