Čtyři svatby a jeden pohřeb

Když byl režisér Lindsay Anderson hostem na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, poskytl zde mimo jiné zajímavý rozhovor časopisu Rock&Pop. Byla mu položena otázka, jaký film z poslední doby považuje za nejlepší, a naopak. Anderson uvedl jako nejlepší snímek Co žere Gilberta Grapea, jako nejhorší pak právě tento (mnohem úspěšnější) Newellův film. Charakterizoval ho jako "nechutně buržoazní záležitost". Po Gilbertovi jsem se vcelku usilovně pídil (nakonec, kdo by nedal na doporučení tvůrce úžasného O Lucky Mana s neméně úžasným Malcolmem McDowellem?) a brzy jsem ho také - díky polské televizi - zhlédl. Čtyři svatby za nějaký čas potom uvedla Nova. Mám vcelku rád představu staré dobré Anglie, jako kolébky duchařských příběhů vyprávěných u krbu, s jejími kluby gentlemanů s dýmkou a deštníkem, mám rád představu londýnské mlhy, blata a vřesoviště, černohumorné historky Roalda Dahla, Doktora v domě, nebo ty fenomenální šílence z Monty Pythonů. Tady není po ničem podobném ani památky. Mám rád svatby, a jistým způsobem mě fascinují pohřby. Od filmu s takovým názvem by se tedy dalo čekat, že se mi bude líbit. Avšak chyba lávky: V tomto snímku je vše podáno v tak tupě snobském, dokonale povrchním a chladném duchu, že si člověk nemůže nevzpomenout na Andersonova slova o buržoazním filmu. Nechtěl bych být hostem na těchto svatbách (brr), nechtěl bych se účastnit takového pohřbu (dvojnásobné brr). Zde nenajdu žádného našince. Jsem tu pouhý cizinec, který se raději vytratí někam do nejbližší hospody, aby spláchl onu pachuť, která z Newellova chladného filmu čiší na sto honů... [Mimochodem: Je zajímavé, jak šla po Čtyřech svatbách kariéra Andie MacDowell dolů. Taková hvězda, a kde je jí dnes konec.] (27.08.2007)

CITÁT - Není nic horšího na svatbě než kněz s erekcí...........Klasická anglická romantická komedie z prostředí Londýna. Nominace na Oscary : za nejlepší film a scénář. Scénář : Richard Curtis. Kamera : Michael Coulter. Hudba : Richard Rodney Bennett - Ocenění - 1995 - BAFTA Awards - nominace a 1995 - ASCAP Film and Television Music Awards - vítěz. Ve filmu také zazní - http://www.youtube.com/watch?v=TQQ6SfPZggw CITÁT - Nesnášim lidi, co choděj pozdě. Nesnášim.......... (09.07.2011)

Romantické komedie nijak nemusím, to je o mě známá věc, ale pro ty britské, a zejména pro ty od Richarda Curtise, mám velkou slabost. Tohle sice není tak dobré, ani tak geniální jako Láska nebeská, ale je to hrozně fajn. Má to úžasnej song, fantastické obsazení úplně všech, zručnou režii a samozřejmě i nadprůměrně vtipný scénář. Hugh Grant je sympaťák, chemie herců je naprosto neskutečná, ale ať už se vám na tom filmu líbí (nebo nelíbí) naprosto cokoliv, celému filmu ve své miniaturní roličce kraluje Rowan Atkinson, jeho scéna je nezapomenutelná, nejlepší z celého filmu a navrch má i parádní dabing Jiřího Lábuse (a když už jsme u toho, dabing celkově je jeden z těch nejpovedenějších, jaké znám). A ačkoliv tam občas byly pasáže pomalé a pasáže, které mě příliš nezaujaly, kvalita tohoto filmu je prostě nezpochybnitelná. Je tradičně britsky elegantní, chytře vtipná (některé hlášky a moudra jsou opravdu geniální) a nijak neurážející. Atkinsonovi patří další velká poklona – a všem ostatním taky – to Anglii prostě nikdo nevezme. Fantastické herce, režiséry a scénáristy. A tady je vše. 80%. (11.01.2017)

Richard Curtis mi opravdu jen potvrdil, že je jedním z nejlepších scénáristů pro konverzační romance. Dovede napsat skvělé vtipy, ale především dovede napsat příběh, který není až tak předvídatelný, je zábavný a vyniká skvělými hereckými výkony. Režie Mike Newella tomuto snímku krásně sedla, je decentní a přesná. (09.03.2016)

Kaju se, jsem ostuda, Čtyři svatby a jeden pohřeb jsem viděl až dnes. Mike Newell zrežíroval typicky britskou romantickou komedii - černou jako ten nejlepší čaj, s neurotickým hlavním hrdinou (Hugh hrál takřka totožnou roli v Notting Hillu) a po čertech povedenými situacemi. Závěrečnou mokrou scénu znal i takový ignorant, jako jsem já. (20.11.2011)