Království nebeské

Po zhlédnutí se přestávám divit hodnocení. Ridley má totiž v rukou dost pochybný scénář. I když jsem viděl režisérskou verzi, tak musím říct, že Království by více slušela minimálně 6 hodin dlouhá trilogie (nebál bych se ani delší stopáže). Jasně. Určitě by byla divácky méně přístupná, protože už takhle si někteří stěžovali, že je to nuda. Ale tento opus by si to rozhodně zasloužil. Protože v této formě je maximálně poloviční. Postavy nemají moc prostoru a příběh uhání jako zběsilý. Výsledek je potom zkratkovitý, nepřehledný a místy dost zmatený. Člověk se pak nemůže zbavit pocitu, že to někdo "odfláknul". A přitom samotná ideologie a myšlenka filmu je naprosto skvělá. Souhlasím však s názorem, že tohle je z mnoha ohledů prostě zklamáním... (23.05.2020)

Začátek se nese v duchu "už abychom byli v té Svaté zemi a mlátili bezvěrce po hlavách", ale pak se to rozhýbe a... je to pecka! Doufám, že se co nejdříve dostanu k Director's cutu, který jiště zalátal několik dějově prázdějších míst. Podstatnou výtku bych měl ovšem k hudbě. HGW splnil svou povinnost na jedničku, ale použití hudby ze starších snímků je dost sporné (plný výčet hledejte u Meridia:)). Ridley a filmová hudba - to nejde moc k sobě. (06.04.2007)

Bombastická agitka za světový mír. Vážně. Po G.I. Jane a Black Hawk Down bych něco tak podnětného a hlubokého od Scotta nečekal. Podle mého asi nejlepší způsob, jakým se nějaká kulturní osobnost vyjádřila k Bushově politice. Milé překvapení, které s Gladiátorem vlastně nemá - vyjma kulis pro meče a sandály - mnoho společného. (22.04.2005)

Mezery skvěle vyplnila rozšířená verze, která film posouvá minimálně o řád výš. Kompletní dějové linie, některé dokonce zcela vynechané, dávají filmu doposud sotva tušený rozměr a z nepřehledné historické bitvy dělají skvělý epos, na který člověk jen tak nezapomene. Bohužel Orlando je i v rozšířené verzi (překvapivě), takže největší slabiny se film bohužel nebaví. (09.12.2009)

Film ne o křížové výpravě ale o roku 2005. Se značnými rozpory, nakonec dávám vyšší hodnocení. Všechny postavy a děj jsou pouze koloratura k hlavní myšlence filmu. I pro režisérský styl jsem tu na rozdíl od "Gladiátora" našel opodstatnění, o hudbě nemluvě. Bylo mi tentokrát i celkem jedno, jak dostává znovu historie na frak (templáři to vážně schytali), protože i ta byla použita více méně jako kulisa. Jakkoli je tato myšlenka zjednodušena a klouže vesměs po povrchu, jakkoli při Bloomově závěrečném projevu v Jeruzalémě úpím, zůstává smutná pravda, kterou si každý může na současném dění ve Svaté zemi ověřit. (26.12.2005)