Vzpomínky na lásku

Tak nevím co by mělo být právě na tomto filmu tak vyjímečného. Po všech oslavných recenzích jsem čekal mimořáné romantické drama a to co jsem viděl bylo obyčejné romantické drama. Opravdu nevím co by se mi zde mělo líbit. Film je natočen sice kvalitně, ale tak nějak standartně. Herci jsou sice dobří, ale ten scénář mi přijde hrozně křečovitý. Taky se rád nechám dojmout, ale takhle lacino se nenechám. No a ta scéna v závěru to už mi přišlo jak klasický kýčovitý overkill. Sorry všem, ale tenhle film podle mě do top 200 nepatří. (11.01.2012)

Pokud jednu z nejpěknějších definic lásky v textové podobě podal sv. Pavel v listě Korintským, pak ve filmu podobné postavení zaujímá Moment To Remeber. "Odpuštění je jen obětování malého místa v srdci." A láska je darování celého srdce. Nejsme jen postupně stárnoucí a sesychající skořápky z masa a kostí. A srdce není jen pumpující sval. Máme v sobě potřebu nadmíru silného citu, většina z nás. (21.04.2013)

"Skutočný tesár postaví svoj domov vo svojom srdci". Neskutočne emocionálny príbeh dvoch ľudí, ktorí navzdory ťažkým životným skúškam našli k sebe cestu. Ich novou spoločnou prekážkou bude omnoho komplikovanejší "protivník". Su-Jin sa po nešťastnom vzťahu so ženatým mužom zamiluje do zamestnanca otcovej firmy. Ten jej city spočiatku neopätuje, no po pár týždňoch pochopí, aké šťastie ich postretlo. Vzájomná súhra, láska a ochota urobiť jeden pre druhého úplne všetko posúva "obyčajný" vzťah do sféry mimo chápania všetkých ľudí naokolo. Toto je príbeh o skutočne láske, ktorý sa stane raz za život, ktorý postretne jedného z milióna. Napriek všetkému sa vo mne bijú, miešajú zvláštne pocity, ktoré je skutočne náročné opísať pár slovami. Film dokáže, keď nie otvoriť, tak minimálne pootvoriť oči, aby divák pochopil o čom vlastne láska je. Ťažko povedať, či ľudia vôbec chápu podstatu vzťahov a vzájomnej náklonnosti. Myslím si totiž, že veškeré "osadenstvo" kráčajúce po tejto zemi, ako po "pódiu divadla", nechápe svoje hlavné, či vedľajšie úlohy. Ak "MOMENT TO REMEMBER" pochopíte, dá Vám odpovede na Vaše otázky. (11.03.2014)

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

Achjóóóóóóó´, já chci taky dát 5*.......ale nepůjde to. Někdo tomu říká víc citu, já tomu říkám víc sentimentu. Podobně jako u My sassy girl je první a poslední třetina božská, jenže někde kolem středu to zase křípe, vata a výplň, ještě nedošlo k zápletce, ale zároveň už je vztah dostatečně rozehrán, chtělo by to prostříhat ( ano, také jsem viděl directors cut ), 140 min. je na nevýpravné melodrama zbytečně moc.....ale jinak krásné. (07.02.2006)