Hezké chvilky bez záruky

Ten film lety jen získal, já jsem do něho dorostl, Chytilová odešla ve velkym stylu, život je tragikomedie a Chytilová to v Hezkých chvilkách zachytila se vší parádou. Ten film je přehlídkou všech možnejch lidskejch ubohostí, slabostí, neřestí a jiných -stí. Před lety jsem tomu filmu moc nevěřil, ale dnes jsem ho byl schopnej teprve naplno docenit. Chytilová měla neuvěřitelnou odvahu a koule, kerý chyběj většině filmařů, chlapům nebo ženskejm. Chytilová se nebála říct, co si myslela a jak to myslela. Hezké chvilky bez záruky jsou důstojným završením kariéry velký filmařky, jaká nemá obdoby a je mi jedno, jak přehnaně nebo pošetile to může znít, ale VCH byla fakt diabolic woman. (11.03.2016)

tak jak mě jinak nechytá,tahle Chytilová mě chytila....asi i proto,že jsem jeden čas měla tu čest pracovat v blízkosti druhé scénáristky a měla při sledování tohohle povedeného kousku pocit známého prostředí ordinací,kam chodí (mimo jiné) postavičky bizarnější,než si někdo dovede představit..."...a co kdyby to viděl pan prezideeent?!" :-) (18.01.2014)

Rozhodne nadprumerny film, ktery si zaslouzi pozornost. Je o tom, kdy se snad vsechny problemy a uchylky dnesni doby sejdou v jedne mistnosti, u psycholozky... Ta ma vsak-kupodivu i sve problemy. Film jak pobavi, tak i muze dat motiv k premysleni nad vlastnim osudem a cestou. Ve filmu je velke mnozstvi postav s rozlisnymi hereckymi vykony. Nejvice mi zde vadil Polivka-zvlast v prvni polovine. Hudba, strih a kamera vynikajici. Nechapu, kolika lidem se prave ta kamera nelibila... Mam za to, ze takove snimani obrazu cloveka daleko vice vtahne do deje a pusobi daleko plasticteji-ziveji. Vera Chytilova je kralovna mezi nasima reziserkama a myslim, ze na hodne dlouhou dobu! (17.01.2008)

Deprese, skepse, bezmoc a pocit marnosti... tohle všechno je v tomhle filmu. Komplikovanost lidských - a hlavně partnerských - vztahů je nekonečná, a to paní Chytilová ukazuje. Újmou je neherečnost a jakejsi amatérismus, kterej ze snímku čiší, což bych od téhle režisérky nečekal. A opět se objevuje česká snaha kombinovat drama s komedií, ale tohle jde fakt hodně špatně k sobě nebo se to musí umět. Kdyby to bylo čistokrevný drama (bez mladýho Krause), hodnocení by bylo v jiných výšinách. (16.08.2012)

Chytilovej musím priznať, že vždy chápala dobu, v ktorej točila film, ktorý ju mal reflektovať. Chvilky už svojou formou evokujú hektickú dobu. Sledovať kameru je rovnako nepríjemné, ako žiť súčasným veľkomestským štýlom, keď v ňom chceme praktikovať tak tradičné zvyky, akými sú v prvom rade rodina. Taktiež zvolená nesúrodá mozaika evokuje dojem roztrieštenosti, len neviem, či to bol zámer, alebo neschopnosť dramaturga udržať film v celku. Keď má divák pocit, že by sa mala znova objaviť jedna z predstavených postáv, prichádza nová. Tá niečo povie, posťažuje sa a už sa možno ani nevráti. Viac by som prijal tradičnejšiu kompaktnú mozaiku menšieho počtu postáv, ktorou by Chytilová určite nasrala menej divákov a zároveň by ani nesklamala svojich skalných fanúšikov. (17.03.2016)