Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem

Kdybych měl na popis toho filmu použít pouze jedno jediné slovo, vybral bych si zřejmě "podmanivý". Vyprávění tak hladce plynoucí, že bych z něj nevystřihl jediný záběr, a to se jedná o 150 minutovou plavbu zcela mimo hlavní proud hollywoodského manistreamu, kde se pramálo střihá, herecké výrazy nahrazují desítky slov a artové záběry na dominantní přírodní sconérie, které v Gladiátorovi vyznívaly jako pár baladických veršů v konvenční masové próze, jsou tady na pořadu dne takřka v každé scéně a tvoří charakteristickou meditativní symboliku celého díla. A když dojde čas na verbálno, mohutně se hlásí o slovo oba titulní báječní herci, mezi nimiž to od začátku až neskutečně jiskří a rovina jejich osobního konfliktu funguje snad nejlépe, jak bylo vůbec možno - Affleck je dokonale podivínský a nevypočitatelný parchant, kterému bych přál víkendové doučovací hodiny matiky až do konce života, Pitt je neuvěřitelně charismatický a vyzařuje takovou vnitřní sílu, že bych si snad i oblíkl boratky a šel vyznat lásku mojí matikářce z gymplu, kdyby mi to přikázal. Vyjma emocionálně netečného vyústění jejich duelu, které mě neuspokojilo možná i proto, že i samotný Jesse je navzdory Braďákovu charismatu jen parchant, k němuž si člověk těžko hledá cestu, mohu pět opravdu jen slova chvály. Deakins odvedl standardně nadpozemskou a tudíž zřejmě akademicky nedocenitelnou práci, hudba zůstane v hlavě ještě dlouho po projekci a Andrew Dominik protrpěl záchvat filmařské kreativity, kterou s trochou štěstí ještě někdy zopakuje. Jiný western, avšak progresivnější než všechna ostatní žánrová díla za dlouhá léta.. (12.02.2017)

Bůh mi odpusť, ale zdá se, že je pro mě velmi lehké napsat negativní komentář a nad pochvalnými si lámu hlavu dlouhé měsíce, nebo jako v tomto případě, i roky. Poprvé jsem tento film viděla těsně po premiéře, kdy mi bylo nějakých šestnáct, a tehdy jsem při promítání a. nedávala pozor a za b. nechápala zobrazovaný konflikt. Uplynulo několik let a další promítání jsem si dala v rámci maratonu akutního zamilování do Jeremyho Rennera, neboť jsem si ani nepamatovala, že tam vůbec hrál. A dávala jsem pozor a film se mi před očima proměnil v oltář, který uctívá a také je sám hoden uctívání. Považuji za velmi obdivuhodné, jak si film vybere velmi úzké téma a potom ho podrobně a detailně prozkoumá. Každé gesto má přesný význam a přiměřenou míru pozornosti, aby se při seřazení do celkového sledu všech těchto gest objevil ucelený nenarušený smysl. Často různým filmům vyčítám, že s emocemi zacházejí lehkovážně a nepřiměřeně - takové ty filmy, kde se zrazují/a nebo umírají rodinní příslušníci a dávní přátelé i neznámí lidé a nikdo na to adekvátně nereaguje, například. Tak Zabití Jesseho Jamese to nedělá a je to nesmírně blažené. A teď už bych jenom ráda řekla, že Andrew Dominik, Roger Deakins, Brad Pitt, Casey Affleck, Nick Cave a Warren Ellis jsou všichni kouzelníci - alchymisté. (18.12.2016)

„Neviem prečo, ale čím viac rozprávaš, tým viac husacej kože mi naskakuje.“ Preceňovaný? Podceňovaný? Mne sa páčil z rovnakého dôvodu, z akého sa ostatným nepáčil. A ostatní možno pochopia, že to, čo otravovalo a nudilo ich (kamoš vravel, že sa zrazu zobudil a išli záverečné titulky), sa mne páčilo. Ale vysoké hodnotenie určite neudeľujem za čudný scenár ani za herecké výkony (oveľa zaujímavejší, než Brad Pitt, je mrazivý Casey Affleck a jeho ukážkovo minimalistický, psychopatický výkon). Udeľujem ho kvôli odvahe, s akou sa producent Ridley Scott (!) vrhol na trojhodinový (!) western bez akcie (!!) a vlastne bez všetkého, čo divák čaká od westernu. (07.06.2008)

Je tomu už dlouho, co jsem tenhle film viděl poprvé. To jsem ale ještě byl nepoznamenaný těmi nejlepšími westerny a tak to u mě skončilo se třemi hvězdami. Po druhé jsem si ale řekl, že ten film tak špatný být nemůže a risknul jsem těch 153 minut znova. V tu chvíli mi sice opět vadila ta zbytečně velká délka, ale už jsem si ty herecké výkony Pitt vs. Affleck užil daleko víc. Stejně jsem si ale užíval i tu atmosféru filmu se samotným příběhem a úplně nejlépe na tom byla hudba, kterou si připravil i Nick Cave, a který se tam také na pár chvil ukázal. Tenhle film je tak hodně originální. Chápu ale ty různé názory. Buď se Vám bude hodně líbit a nebo se Vám líbit nebude a buď ho budete respektovat pro svojí originalitu a nebo ne. Já jsem ho nejdříve respektoval, ale teď už můžu říct, že jsem si ho místy, po filmařské stránce, i dost užil. (13.07.2014)

Táhlá a docela zdlouhavá psychologická studie demýtizovaných westernových charakterů, která balancuje na hraně umělecké hypnotizace, poetiky a náznaků nudy. Slova jsou zde vedlejší, mnoho dialogů nebo i zcela tichých scén oplývá silným vnitřním napětím, k čemuž dopomáhají také skvělé výkony Pitta a Afflecka. Z hlediska postav i filmového vyprávění je zajímavé, jak se pozice hrdiny a antihrdiny v závěru filmu převracejí - Robert Ford je vlastně obrovský nešťastník... 7/10 (13.02.2008)