Zelená míle

Fenomenální, legendární, mistrovské. Filmy tvoří dějiny. Toto je jeden z nich. Velký film. Fascinující scénář a dialogy. Sestava správných chlapů v podání Toma Hankse, Davida Morse, Barry Peppera a též Jeffreyho DeMunna je naprosto dokonalá, spolu se skvělými charaktery jejich postav. Na druhé straně je zde největší záporák, slizoun Percy v podání Douga Hutchisona, který je "zlý, líný a hloupý, což je dost špatná kombinace." V jeho tváři budu už napořád vidět toho parchanta ze Zelené míle. Při sledování jsem měla snad všechny pocity, jaké je možno u filmu zažít. Nenávist, hněv, strach, bezmoc, radost, smutek, slzy, mrazení po těle. Pocity nespravedlnosti, bezmoci a vzteku vůči všemu, díky čemuž se John Coffey dostal na místo, odkud může odejít jen jedním směrem. Naprosto krásně jsem si užívala sledování tohoto skvostu, avšak s neustálým hlodajícím vědomím a jakýmsi pocitem beznaděje, že se děj nevyhnutelně blíží ke zdrcujícímu konci. Herecké výkony všech herců, jak hlavních, těch nejdůležitějších, tak těch, kteří ztvárnili vedlejší a menší role, jsou naprosto fascinující. Též bych nerada opomenula myšku Jingles, která se po většinu času stará o vtipnou vložku na jinak, velmi smutné Zelené míli. A dabing Vládi Dlouhého? Ten hlas se Vám vryje do mysli i srdce... "Až budu stát před Bohem, při posledním Soudu, a on se zeptá, proč jsem zabil jeden z jeho zázraků, co já mu tam řeknu?" (05.01.2006)

Zelenou míly považuji za jeden z nějkrásnějších drama, které jsem kdy viděla. Je zaručené, že mě vždy rozpláče a nadchne. Vězeňské téma je opravdu tenký led, jenže Frank Darabon ho umí jako nikdo jiný a dává přednost kvalitě nad kvantitou. Herecké obsazení je taktéž dokonalé! Nádhera, kterou musí vidět každý. (12.02.2011)

Stephen King je génius. Frank Darabont je génius. A kdykoliv se tihle dva dají dohromady vzikne bezchybné dílo, které se nesmazatelně zapíše do duše těch, kteří ho viděli. Podobně jako VYKOUPENÍ Z VĚZNICE SHAWSHANK se příběh odehrává ve vězení, přesněji na ZELENÉ MÍLI, kde odsouzení čekají na smrt. Na začátku příběhu se setkáváme se starým Paulem Edgecombem, který vzpomíná na dobu svého mládí a na jednoho z vězňů. Na člověka, který měl ohromný dar. Na Johna Coffeyho (jako kafe, ale napsaný jinak). A my se tak stáváme svědky jednoho z nejdojemnějších příběhů všech dob. (19.06.2006)

Darabont podruhé vstoupil do stejné řeky. Po Shawshanku opět natočil film z vězeňského prostředí a opět podle románu Stephena Kinga. A opět skvěle. Co skvěle, úžasně!! Když jsem šel z kina, byl jsem jako opařený. Doma jsem nadskakoval nadšením, že jsem viděl nejlepší film svého života. Teď s odstupem mé emoce vychladly, ale rozhodně řadím Zelenou míli mezi nejpozoruhodnější filmy posledních let. (13.04.2003)

Řeknu to na plnou hubu. Z žádnýho filmu se mi nechtělo zvracet a brečet dohromady (když opomenu Děsnej doják, tam měl ale brekot úplně jinej význam). Když posadili jednoho z vězňů na elektrický křeslo a ta svině dozorcká mu nedala na hlavu mokrou houbu, udělalo se hodně špatně. M.C. Duncana mi ale bylo nehorázně líto. V tu chvíli jsem byl rád, že sem v místnosti sám. Takhle klít a křičet scestně na televizi: Vždyť on to neuděla!!" se mi už dlouho nestalo. (29.12.2006)